Vítejte na mém webu

Zdravím všechny návštěvníky na mém blogu, který se jmenuje Prehistoric World. Zajímám se o pravěk a tímto blogem bych chtěl odkrýt tajemství pradávných tvorů ukrytých mliony let pod povrchem Země. Ač jsou tito tvorové dávno mrtví, kdyby jsme se prošli nočním muzeem, možná by se nám podařilo alepsoň na krátkou chvíli slyšet ozvěny minulosti. Pokud se nám toto podaří, tak jsme o krok blíže k poznání tajemství pravěku. Pamtujte však na tuto moudrou větu:

Minulost není mrtvá, dokonce ještě neskončila.

Wiliam Faulkner (1897-1962)

Chci tímto říct, že pravěk není mrtvý a jeho dávné obyvatele můžeme oživit pouhou myšlenkou na to, že jsme nezapoměli na ně, na ty které pohltil čas.

 

Upozornění návštěvníkům

Vážení návštěvníci, na tomto webu je možné kopírovat fotky živočichů a rostlin, ale nikoli text.

Novinky

Dinosauři nezpívali

14.10.2016 14:57

Vědci nalezli patrně nejstarší syrinx (orgán jimž ptáci zpívají) u 66 milionů let starého exempláře ptáka rodu Vegavis, který byl příbuzný husám.

Srovnání obří kachny vegavise a ornitopodního dinosaura z antarktidy, který je dosud znám pouze z fosílií zubů a čelistí.

Vědci nalezli orgán, který ptáci používají ke zpěvu, byl objeven u exempláře, který byl zkoumán vědci z Texaské Univerzity v Austinu. Tento exemplář byl detailně prozkoumán a obsahoval toho opravdu mnoho. Pomohl nám objasnit historii ptačího zpěvu.

Zvuky antarktických lesů a pobřeží byly tedy prosyceny zvuky vegavsů, kteří tu žili v početných koloniích. U dinosaurů tento orgán nebyl nalezen, takže je pravděpodobné, že vidávali zvuky jako řvaní či skřehotání a vrčení.

Ovšem není vyloučeno, že zástupci primitivních svrchojurských ptáků však měli podobné orgány, takže kdo ví, co na nás čeká ve fosilních vrstvách.

Nový zvláštní žralok z miocénu

04.10.2016 06:30

Už po nějakou dobu jsou v oblasti Pacifiku, konkrétně v Peru, Kalifornii a Japonsku, a Severní Karolíně nalézeny velmi zvláštní zuby zhruba 20 milionů let starého žraloka. Jsou velmi zvláštní protože mají tři korunky. Včera byl jeho popis publikován v Historical Biology.

Tento nový žralok byl 4 m dlouhý, jeho zuby byly velké až okolo 4,5 cm, takže mu dovolovaly lovit i vetší kořist, než byl sám. Jeho přirozeným biotopem byly šelfová moře na okrajích oceánů.

"Jsme přesvědčeni, že tento mořský dravec patří do čeledi Otodontidae, tedy ke stejným typům, jako byl legendární Carchalocles megalodon," vyjádřil se k nálezu dr. Kensu Shimada z DePaul University ze Sternbergova Muzea v Kansasu.

Tento žralok nese vědecké jméno Megalolamna paradoxodon. Dr. Shinda je přesvědčen, že je příbuzný s rody Otodus a Carcharocles megalodon.

Vědci zjistili zbarvení psitakosaurů

17.09.2016 07:53

Patnáctého záři byla na webu Journal Current Biology publikována velmi zajímavá teorie vědců z Bristolské Univerzity, kteří zkoumali známou fosílii druhu Psittacosaurus sp., na které jsou patrné ocasní štětiny a zvíře je v poloze spánku, a došli k závěru, že tyto zvířata měla kamuflážní zbarvení.

Psittacosaurus je pouze malý příbuzný pozdějších svrchokřídových ceratopsidů jako byli Triceratops nebo Eotriceratops. Bylo to zvíře kolem 2-3 m dlouhé, které se živilo rostlinami a staralo se o mláďata. Vědci z Univerzity v Bristolu v čele s Jakobem Vintherem a Innesem Cunhillem zkoumali melanozomy čili pigmentové buňky a přišli se zajímavým tvrzením ohledně barvy jednoho z druhů psitakosaurů.

Vědci spolupracovali ještě s kolegy z Německa, Hong Kongu a USA a jejich slova se shodují. Vědci přišli na to, že psitakosauři hráli odstíny hnědé a žluté, také černými barvami a štětiny měly tmavožlutou barvu. "Podle nás byli psitakosauři tmavě zbarvení, jelikož se potřebovali ukrývat v podrostu před predátory. Naše přesvědčení podporuje i to, že žil převážně v lesích," vyjádřili se.

Model nově zbarveného psitakosaura je nově vystaven v Bristolské Botanické Zahradě v sekci rekonstruované křídové flóry. S touto teorií také mizí moje přesvědčení, že psitakosaurus uměl své štětiny vystřelovat na útočníka. Možná ale není všem dnům konec...

Seznámení s argentinským rybožravcem

30.08.2016 21:11

Argentina je země, která není tak bohatá na pterosauří fosílie, jako například USA nebo Čína. Čas od času však z pamp Patagonie přibyde nový nález pterosaura. Ten poslední byl publikován dnes a jedná se o velmi zajímavého živočicha.

Nově popsaný pterosaurus nese jméno Allkauren koi. Tento pterosaurus se živil především rybami, žil v odbodbí střední jury před zhruba 170 miliony let. Patří k ramforynchoidním "dlouhoocasým" pterosaurům. Fosílie byly nalezeny v souvrství Canadón Asfalto, kde žil i s teropody, sauropody a savci a dalšími živočichy.

Unikátní fosílie představují spíše dobře zachované zbytky čelistí, několika obratlů, lebečních (kraniálních) kostí a také unikátního výlitku mozkovny. Kosterní elementy také ukazují spojitost mezi breviquartosanny ("dlouhoocasými") a pterodaktyloidy.

Fosilní holotyp je uložen v Trelewském Muzeu a zkoumali ho vědci v čele s dr. Diego Polem. Ten se k nálezu vyjádřil tak, že fosilní výlitek mozku nám může ukázat, jak měli první pterosauři vyvinuté smysly. Celkově tedy mozkovna obsahuje cenný klíč k fyziologii prvních letců.

Děsivá pravda o způsobu zabíjení vačnatého lva

19.08.2016 07:33

Paleontologové, zkoumající fosílie vačnatého lva rodu Thylacoleo, přišli se zajímavým zjištěním. Přišli totiž na to, že tohle zvíře lovilo tak, že nejdřív si své obět drželo mocnými zuby, než je rozdrásalo drápy.

Tohle zvíře popsal již v roce 1859 skvělý britský paleontolog Richard Owen. Žilo od doby pozdního pliocénu až do doby přd padesáti tisíci lety. S ocasem až 2,35 m dlouhé a vážící 100 kg. Byl to velký a mocný predátor. Lev vačnatý.

Ačkoliv toto tylakoleo měl od lvů odlišné proporce, určitě představoval neméně zuřivého predátora. Vědci z Bristolské a Brownovy Univerzity a jejich kolegové z Univerzity v Malagdě zkoumali proporce předních končetin a zjistili, že tylakoleo měl velmi silné přední končetiny a prsty. Utvrdili se také v tom, že skvěle šplhal.

Vědci zkoumali svalové úpony na prstech a zjistili, že vratiprst, který je na vnitřní straně, s velkým drápem se mohl ohýbat tak, že uchopoval kořist a drásal. Zuby tedy sloužily pouze k přidržování, zabíjení kořisti měly na starosti velké drápy. Lovil prakticky všechny tamnější savce, bez vyjímek...

Evoluce echolokace začíná v oligocénu

09.08.2016 13:07

Vědci nově popsali delfínům příbuznou velrybu, která žila před 27 miliony let v subtropickém oligocéním moři. Vědci také zjistili, že tento kytovec ovládal echolokaci, tedy stejný systém vyhledávání objektů pomocí zvuku jako netopýři či delfínovci ganžští.

Kytovec s příznačným jménem Echovenator žil před 27 miliony let v Jižní Karolíně. Lebka tohoto jedinečného tvora byla objevena už v roce 2001, ale popsána jako nový rod až letos. Vědci z New Yorské Univerzity zkoumali aparát vnitřního ucha a zjistili, že toto zvíře vydávalo vysokofrekvenční, pro nás neslyšitelné zvuky. Vědci před předpokládají, že lovil pouze za pomocí tohoto mechanismu.

Pravděpodobně se jedná o vůbec nejstaršího tvora, který k hledaní potravy používal vysokofrekvenční zvuky, tedy i echolokaci. Podle vědců to ukazuje vysokou přizpůsobivost mezi kytovci při hledání potravy.

Paleontologové vyřkli doměnku, že vývoj echolotu započal už před 60 miliony let, když se začaly vyvíjet první semiakvatické druhy velryb.

Jsem zpět

09.08.2016 07:12

Po týdnu jsem zase zpět a chtěl bych Vás všechny uvést zpět do oběhu. Při mé zpáteční cestě jsem učinil dvě zastávky, které se hodí k tématice pravěku. První byla ve vesnici Nemétbánya v Maďarsku, kde se nachází známý bauxitový důl, poblíž kterého byly nalezeny četné svrchokřídové fosílie. Bohužel jsem ale na místo dorazil pozdě večer, takže jsem nestihl DinoExprescz, který jezdí až do lomu. Je i s výkladem. Přesto jsem ale byl štastný, že jsem místo navštívil, protože jsem zde nalezl něco, co se velmi podobá zubu. Podle velikosti úlomku bych si typl, že se jedná o zub sladkovodního mosasaurida rodu Pannoniasaurus. Vesnička vydělává na slavném bauxitovém dolu a je velmi malebná. V souvislosti s touto návštěvou bych ještě chtěl rozjet menší projekt s oficiálním názvem Maďarská křída. Zde bych popsal většinu živočichů ze souvrství Csehbánya. Pokud k tomu máte jakýkoli dotaz, vůbec mi nevadí když mi napíšete na email.


Mojí další zastávkou byl Dinopark a Zoopark Vyškov. Pokud se chcete dostat do obou z nich, tak musíte nastoupit v Zoo do DinoExpresu, který Vás zaveze za město přímo do dinoparku. Dinosauři a jiná pravěká zvířata (Dunkleosteus, Edaphosaurus, Pteranodon, Liopleurodon, Repenomamus) jsou zde zasazeni do hustého lesa. Připadáte si trochu jako v lesním antarktickém porostu před 106 miliony let. Je zde i hvězdárna a velmi zajímavá dráha DinoBike. Je to vlastně šlapací lanovka, která Vám ukáže výhled na většinu prehistorických tvorů. Myslím, že tento dinopark opravdu stojí za shlédnutí. Podobně pěkným je i Zoopark ve Vyškově. Je zde sice většina zdomácnělých zvířat, ale také velbloudi (dromedáři i dvouhrbí), lamy, pštrosi, nanduové a bude se zde také stavět australský pavilon.


Delší výlet

02.08.2016 09:22

Drazí návštevníci a blogeři,

bohužel Vám musím oznámit, že na dobu neurčitou odjíždím do zahraničí, takže na blog nebudou přibývat žádné nové články. Pokud na daném místě budu míti přístup na internet, nějaký ten článek přibyde. Kdyby ne, tak určitě po 9. srpnu už budou znovu přibýat pravidelně články. Na některé se opravdu těším. Ale hlavně se to, až je budete číst Vy. Zatím nashledanou.

Megaraptoridy se svět jen hemží

23.07.2016 08:49

V letošním roce byl už publikován objev rodu Aoniraptor, který patří k megaraptoridům. Letos už byl také nahlášen objev a popis dalšího megaraptorida, který byl ovšem mnohem větší a mohutnější. Jeho popis uskutečnili dva velmi význační paleontologové, Phillip Curie a Rodolfo Coria.

Dne 20. červnece byl publikován objev fosilních pozůstatků velkého predátora z argentinské oblasti Sierra Barrosa. Podle paleontologů, kteří prováděli popis, se jednalo o většího a agilnějšího predátora než byl Megaraptor, který dosahoval délky kolem 8 m.

"Neúplná kostra tohoto dravce dosahovala délky asi 8 metrů a stále rostla, takže v dospělosti musel být ještě větší," vyjádřil se k nálezu prof. Curie.

Nový rod predátora byl pojmenován Murusraptor barrosaensis. Byl opravdu dravý, velký a patřil k největším zástupcům své skupiny.

Je mezi megaraptoridy opravdu velkou raritou, jelikož ve fosilních fragmentech se nacházela mozkovna, která představuje jedinnou tak výborně zachovanou mezi jeho čeledí.

"Fosílie tohoto druhu nám pomohly dohledat dodnes ztracené části anatomie jedněch z nejzáhadnějších teropodů, megaraptorů," vyjádřili se vědci.


Želví krunýř se vyvinul pro hrabání

19.07.2016 21:59

S tímto zajímavým tvrzením přišli paleontologové z Denverského Muzea. Podle nich se želví krunýř vyvinul jako "pomůcka" při hrabání podzemních nor.

Možná to zní jako přitažené za vlasy, ale tato teorie je založená na výzkumu fosílií jihoafrického druhu Eunotosaurus africanus, který v současné době považován za nejstaršího předchůdce dnešních želv. Toto zvíře žilo před 260 miliony let v jižní africe.

Dr. Lyson z Deverského Muzea se k tomu vyjádřil takto: "Když se u dinosaurů vyvinulo peří a původně nesloužilo k letu, tak proč by se u želv, které k tomu měly adaptace, nemohl vyvinout krunýř k tomu, aby lépe pomáhal při budování podzemních chodeb ?"

Teorii vědců z muzea v Denveru podporují jisté anatomické adaptace na kostře eunotosaura. Jednou z nich je, že nohy s úpony na širší žebra vytvářejí lepší hrabající sílu. Další je, že vyztužený trup poskytuje lepší úchyt pro plíce, které tak lépe hospodaří se vzduchem. Podobně je na tom také to, že želvy mají žebra rozdílná od ostatních obratlovců.

Želvy jsou beztak zvláštní plazi a nová teorie nám poskytla další pohled do mlhavého oparu jejich vzniku a vývoje.

Dvouprstý alosaur z Argentiny

15.07.2016 10:33

Vědci byli do nedávné doby přesvědčeni, že dvouprsté přední končetiny měli mezi dinosaury pouze zástupci čeledi tyranosauridů. Nový popis teropodního dinosaura z Argentiny, který je starý zhruba 94 milionů let, toto tvrzení vyvrací.

Dnes už argentina je velmi bohatá na fosílie různých druhů dinosaurů od těch obrovských jako Puertasaurus nebo Argentinosaurus až po malé formy, jako je právě Gualicho shinyae, dravec střední velikosti lovící menší ornitopodní dinosaury, savce či hmyz a vážící kolem 450 kg.

Fosílie tohoto živočicha byly nalezeny v souvství Huincul, které je známé nálezy velkých sauropodů ale i teropodů.

Popis fosilních fragmentů - předních končetin, stehenních kostí, žeber, lopatky, tří ocasních obratlů a obratle - uskutečnili v roce 2016 vědci Sebastián Apestiguía, Peter Makovicky, Nathan Smith a Rubén Valieri. "Tento teropod se nepodobá žádným jiným teropodů ze souvrství Huincul a nelze nikoho z ostatních masožravců tohoto souvrství k němu přiřazovat," vyjádřili se vědci.

Zařazení gualicha je však v nejasnosti. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o alosauida či neovenatorida. Některé znaky však napovídají, že patří k megaraptoridům, kteří jsou dnes řazení k tyrannosauroidům.

Projekt Tercieria

24.06.2016 14:57

Možná, že jste už zaznamenali, že pokud přidám nějaký ten článeček, tak je to většinou do druhohorní sekce. Rozhodl jsem se tedy rozjet nový projekt s pracovním názvem "Tercieria". Doufám, že nebudete sklamaní, protože od příštího pondělí do pátku budou přibývat články převážně v oblasti třetihor. Nebudou to jen rody prehistorických savců, ale i např. pravěké druhy plazů nebo hmyzu či člověkem vyhuben zvířata. Potom také čekejte menší absenci příspěvků, protože vyrážím na týden na dovolenou. I tak doufám, že si nové články užijete a mě samotného těší, když vídím, že máte o pravěk zájem a uděláte si čas i na mě.

Pravda o orlickém torvosaurovi

16.06.2016 19:23

Patrně ti nejstarší sledovatelé mého webu ví, že jsem psal o torvosaurovi z Orlických hor. Mým kamenem úrazu ale bylo, že jsem čerpal info z druhé ruky, a proto jsem se až dodnes jaksi nedozvěděl, že orlický torvosaurus je pouze fiktivním druhem nám dobře známého jurského predátora. Tímto se tedy omlouvám za jakékoli nepřesnosti. Možná bych se to dozvěděl daleko dříve, kdybych si přečetl o tomto "dravci" přímo od zdroje, tedy od pana doktora Sochy.


Dobrý paleontolog

15.06.2016 13:58

Dnes se v roce 1946 narodil v současné době skvělý paleontolog Jack Horner. Dnes se jedná o jednu z největších paleontologických autorit, není se čemu divit, když už od svých osmi let hledal fosílie na pozemku svých rodičů v Montaně. Po té studoval na Montanské univerzitě, diplom ovšem nezískal. Možná to souviselo s dyslexií, se kterou, podle jeho slov, nevypořádal dodnes. Také působil jako armádní pilot helikoptéry ve Vietnamu. Tuto lásku k helikoptérám si nadále udržel a často tímto způsobem z Badlands transportoval fosílie. Tento člověk si opravdu vysloužil oprávněné místo v řebříčku paleontologických autorit poslední doby. Je známý objeven rodu Maiasaura v 70. letech 20. století.

Letos Jack Horner oznámil, že jde do důchodu, nadále ale bude podporovat projekt "dinokuře", který by měl v brzké době dojít ke svému završení. Také podporuje svou kolegyni Mary Schweitzerovou v oblasti získání tyranosauřího proteinu. Hornerovi se většinou odsuzuje jeho postoj k tyranosaurovi a jeho stravě. Sám palentolog ale říká, že se jednalo především o mrchožrouta, ale aktivního lovu schopen byl. Vědci bych tedy chtěl popřát k jeho 70. narozeninám hodně úspěchů, hlavně zdraví do dalších let a neztratit zájem o dávno zaniklý svět.


Něco na závěr éry

05.06.2016 21:17

Vážení návštěvníci, sledovatelé a příznivci,

od zítra až do pátku jsem na školním zájezdu, a proto bych se chtěl předem omluvit, že nebudou přibývat další články. Od pátečního odpoledne však čekejte krátký úvod do kambria, něco si řekneme o brachychampse a dozvíte se, co se stane, když do současnosti proniknou obří škorpioni. Takže děkuji za pochopení a nashledanou v pátek. 

Tímto bych také chtěl upozornit, že podle nejnovějších výzkumů se 7. června roku 66 038 000 před současností srazila Země s osudným meteoritem. To revolučně změnio přírodu na planetě, a proto je i toto výročí velmi důležité.


<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>