Pro někoho nádherný a úchvatný tvor, pro dalšího ohavný přerostlý hmyz. Arthropleura je jedním z nejznámějších karbonských členovců, které se v tomto období velmi dařilo. Je zajímavé, že narozdíl od většiny ostatních obřích členovců žila ještě poměrně dlouho v období permu, kdy už taková koncentrace kyslíku v ovzduší nebyla. Tím se dostáváme k tomu, že tento druh stonožky se vyvinul v důsledku překysličení ovzduší, které v karbonu obsahovalo kolem 35 % kyslíku. Navzdory svému hrozivému zjevu byla pravděpodobně býložravcem. Vypadala děsivě kvůli velkým kusadlům, která byla schopna rozkousat i tužší rostlinnou stravu. Tento sofistikovaný ústní aparát byl umístěn pod hlavou, která měla velká hmatová tykadla a složené oči. Její článkované tělo mělo po stranách velké výrustky, které kryly nohy. Šířka a tvar těla ji nedovolovaly se úplně ohýbat do stran, ale zároveň ji chránily před predátory typu obřích karbonských obojživelníků, jako Edops a Eryops.

Tento členovec je pravděpodobně největším suchozemským členovcem všech dob. Větší už byli jen někteří eurypteridi jako Jaekelopterus. Zároveň představovala největšího suchozemského tvora v karbonských pralesích a bažinách.

Dlouho známý členovec

První zmínky o arthopleuře pocházejí z 1. poloviny 19. století. Tehdy se v evropě, hlavně ve Skotsku, nacházely rozlámané krunýře tohoto tvora. Pak roku 1853 německý paleontolog Hermann von Meyer popsal na základě několika zkamenělých pozůstatků zcela nový rod ohromného členovce, dodnes známého jako Arthropleura. Po té byly po celém světe nalezány další pozůstatky, včetně koprolitů a stop. Na nějakých fosíliích byly také patrná kusadla. Jedním z největších nalezišť těchto členovců je skotský ostrov Arran. Zde jsou téměř všude série stop arthropleur, ale i dalších velkých členovců.

Nebezpečí v metru

V dokumentech a seriálech o pravěku se arthropleura objevila několikrát. Patrně nejznámějším dokumentem s ní je Putování s pravěkými monstry : Život před dinosaury. Zde se stala obětí obojživelníka rodu Proterogyrinus, který ji pomocí čelistí nabodl na pahýl stromu. Dále se objevila v sci-fi dokumentárním cyklu prehistorický park, kde byla Nigelem Marvenem zachráněna od uhoření. V seriálu Pravěk útočí se naopak proměnila v děsivého predátora s obřími jedovatými kusadly. Nicméně tento model není příliš reálný. Dále se například objevila ještě v Velkoměsta pravěku, Počátky života nebo Prehistorická monstra.

Naleziště: Celosvětové rozšíření                                                                                 Prostředí: Bažiny a pralesy

Druhy: A. armata (typ.), A. mammata, A, brittanica, A. moysey, A. cristata, A. maillieuxi Váha: kolem 150 kg

Strava: Spadané jehličí, kapradiny, kůra                                                                     Význam: "Spojená žebra" podle propojených článků

Doba: stupeň Mississippian až Cisuralian, před 330-280 miliony let                                Sok: Obojživelníci

Délka: zhruba 2,3 m                                                                                                Zařazení: Myriapoda, Diplopoda, Arthropleurida,

Popsána: Meyer, 1853                                                                                             Arthropleuridae

Výška: 20-30 cm                                                                                                     Synonyma: Žádná