Bruhathkayosaurus

05.05.2015 16:48

V dinosauří paleontologii existují různé evoluční chiméry jako například podivný teropod Protoavis z texaského svrchního triasu nebo stále záhadný Amphicoelias fragillimus ze svrchní jury Colorada. Snad ale tím nejkontroverznějším dinosaurem je však Bruhathkayosaurus (z jazyka Sanskrt "ještěr s těžkým tělem"), obrovský somphospondylní titanosaur, který žil před asi 70 miliony let na území dnešní Indie. Jednalo se o živočicha vážícího mnoho tun. V roce 2006 se na internetu objevily úvahy o možné hmotnosti a délce. Ta kolísala mezi 175-220 tunami. Vědci kroutili nad těmito úvahami hlavou. Při vypočítávání hmotnosti z dosud nalezených kostí bylo zjištěno, že vážil "jen" 140 až snad 150 tun a tím se stal nejtěžším suchozemským živočichem všech dob. Tělo těchto kolosálních živočichů pokrývalo nejspíš jakési brnění, které tvořili kostěné cvoky. Pravděpodobně ho ale nepotřeboval, protože na toto zvíře by si netroufly ani smečky rajasaurů, ačkoliv největší jedinci tohoto rodu mohli měřit zhruba 11 m. Bruhatkayosauři se živili středním patrem stromů nebo přízemní vegetací, jelikož s největší pravděpodobností byla váha jejich krku tak velká, že jim nedovolovala ho zvednou o moc výše, než nad ramena. Je pak jen těžko představitelné, kolik museli denně spásat potravy, když procházelo jejich stádo krajem. Například slavný Brachiosaurus, vážící zhruba třikrát méně, snědl za den zhruba v průměru 100-120 kg rostlinné hmoty. Díky tomu si tak můžeme zkusit představit, kolik toho tento obr snědl, mohlo by to tak být okolo 300-400 kg (a v extrémech dokonce až 1500 kg!). Taková stáda musela při svém pohybu doslova spásat celé lesy.

Dříve se spekulovalo, zda jde skutečno o fosílie sauropodního dinosaura. Například stehenní kost totiž vykazuje podobný typ drážkování jako má zkamenělé fosilní dřevo. Tato teorie o tom, že šlo vlastně o kusy zkamenělých stromů, byla prosazována především díky propočtům neuvěřitelných rozměrů živočicha, které se zdály být neúnosné. Jenže po objevení dalších velkých sauropodů se už nezdály být tak přehnané a paleontologové znovu začali uvažovat o bruhathkayosaurovi jako o validním druhu neznámého sauropoda. Koneckonců podobně se spletli i při určování krčních obratlů druhu Sauroposeidon proteles z Oklahomy.

 

Okno do historie

Historie tohoto titána sahá do roku 1989, kdy dva indičtí paleontologové v souvrství Kallamedu v okolí města Tiruččiráppalli objevili zkamenělinu ze svrchokřídových sedimentů. Přisoudili tuto fosílii za pozůstatky obřího tetanurního teropoda příbuzného rodu Allosaurus až 20 m dlouhého a vážícího 15 tun, čímž by představoval velikostního rekordmana. V polovině 90. let se však začalo spekulovat o tom, zda se však jedná o obřího sauropoda. Tato teorie se později potvrdila. Spekulovat se však začalo o tom, zda jsou pozůstatky opravdu kosti. Podobaly se spíše zkaměnělým stromům. Byly nalezeny kosti holeně (200 cm), stehna (snad až 3 m), skapulakoidu (lopatky, délka 234 cm), části sedacích kostí (ischium a ilium) a další kosti. V posledních letech se paleontologové přiklání spíše k závěru, že se jedná opravdu o kosti neznámého obřího sauropoda.


Úvahy o velikosti

Původně se na internetových diskuzních fórech vyrojily mnohé odhady velikosti tohoto sauropoda. Například váha byla uváděna mezi 175-220 tunami, čímž by překovával i plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus) o maximální změřené váze 177 tun. Jenže se ukázalo, že tyto váhy byly značně nadsazené a pro suchozemské zvíře neúnosné. Britský paleontolog Phill Manning nechal v počítačovém programu zpracovávajím tlak a váhu na určitě kosti vypracovat modely fosílií titanosauridních sauropodů o různých vahách, od váhy druhu Argentinosaurus huinculensis (tedy asi 90-100 tun), až po hypotetické druhy vážící 120, 140, 180 a 220 tun. Poslední dva hypotetičtí sauropodi s váhou přesahující 180 tun nevydrželi váhu svých vlastních těl a jejich pažní kosti praskly. Ovšem všechny druhy s menší hmotností se na svých končetinách udržely, což podporuje i samotnou existenci bruhathkayosaura. Podle moderních výpočtů navíc tento tvor vážil podstatně méně, než se původně uvádělo. Váha je dnes odhadována zhruba na 139-149 tun, délka na zhruba 28-34 m, některé odhady mluví dokonce o 44 metrech na délku. Stává se tak minimálně tím nejtěžším dosud známým suchozemským tvorem v historii života na Zemi.

   
Naleziště: Indie, svazový stát Tamilnádu, souvrství Kallamedu Druh: B. matleyi
Strava: Listy, květy, plody, trávy Doba: stupeň Maastricht, před 70 mil. l.
Délka: 34 až 44,1 m (?) Popsán: Yadagiri a Ayyasami, 1989
Výška: 14-16 m (?) Prostředí: Lesy a stepi u řek
Váha: 140-149 t (?) Zařazení: Sauropodomorpha, Sauropoda,
Význam: "Ještěr s těžkým tělem" podle obrovského těla  Macronaria, Somphospondyli, Titanosauria (?)
Sok: Žádný Synonyma: Žádná