Hříčky evoluce : Dinosauři budoucnosti 5. část

V dnešní části bych se chtěl soustředit na jižní asii a podhůří Himalájí. V této oblasti je i dnes jedna z vůbec největších biodiverzit světa, proto sem Dixon přemístil, vcelku předvídavě, několik velice zajímavých typů dinosaurů a některých dalších prehistorických tvorů. Některé z nich jsou opravdu velice zajímavé.

Umbrala solitara. Tento pterosaurus je potomkem původních pterodaktylů z pozdní jury, ale přešel na jiný způsob života. Používal svá křídla podobně jako Oxalaia nebo Spinosaurus svůj hrb či plachtu na hřbetě jako stínidlo, aby mohl lovit ryby ve vodě bez odlesku slunce.

Lutasaurus anacrusus. Ač se to zdá nepravděpodobné, jedná se o potomka hypsilofodontů. Už předtím v oblasti jižní ameriky jsem představoval jednoho velice podobného ornitopoda, jenže tento bažinný druh se přizpůsobil vodnímu životu natolik, že nedokázal vylézt z vody. Živil se požíráním vodních rostlin, ale zobákem mohl i ožírat kůru pahýlů stromu.

Multipollex moffati. Jedná se o příbuzného dalšího australského hypsilofodontida žijícího na stromech, tento však žil v podhůří Himalájí zhruba v 2500 m. n. m. Živil se hlavně semeny, plody a tvrdými rostlinami, které si podával do tvrdého zobáku pomocí chápavých končetin.

Gregisaurus titanops. Tento potomek titanosaurů žil po připojení Indie i dále v asii, až do území Barmy. Jeho hlavními nepřátely byli hlavně útoční pterosauři, proti nim měl však obranu v podobě tupých silných zubů, díky kterými vetřelce schazoval na zem.

Arbroserperus longus. Tento arbrosaur se přizpůsobil k životu na stromech částečně hadí stavbou těla. Lovil malé ptáky a jejich vejce, ale také plachtící teropody. Oporu mu poskytovalo jeho malé tělo bez ocasu s pouze zadními končetinami. Hadí "tělo" je tedy prodložený krk.

Nakonec ještě říci, že by savci v tropech pravděpodobně zcela zmizeli, kdyby nepřišlo vymírání K-T.