Jak to je doopravdy s plazi z pólů

Skupina vědců 26. května v časopise Nature Communcations publikovala novou studii týkající se mořských sedimentů ze Seymur Island v Antarktidě. Zjistili totiž, navzdory předchozím studiím a předpokladům, že vyhynutí na konci křídy se týkalo jak organismů blízko epicentra dopadu, tak i pólů. Pokud jste třeba mezi mými staršími sledovately, tak víte, že jsem publikoval známou teorii o tom, že organismy blízko pólů přežívaly déle než jiné. Dnes je to zase všechno jinak...

Nebezpečný plaz Taniwhasaurus, kterého také postihlo K-T vymírání, lovící v antarktickém oceánu amonity.

Podle autorů se nejméně mořské bioty také týkalo velké vymírání na konci křídy. Podle nich také více přispěl na vymírání mořského života asteroid Chicxulub než rozsáhlá spoečná aktivita v Indii. Ti také zkoumali více než 6000 mořských zkamenělin z časového rozmezí 69-65 milionů let. Tyto fosílie jsou poté tvořeny třeba i těmi nejmenšími obyvately mořského dna, tak i většími zvířaty. 

Podle spoluautorky této studie Jane Francisové, se jedná o zajímavé doklady evoluce života před 66 miliony let, zároveň také poukazuje na to, že se druhová rozmanitost Antarktidy v tu dobu snížila asi o 65-70 %. Je tedy jasné že se vymírání týkalo i oblasti pólů.