První plameňákovití se snad objevili již ve spodní křídě, ale první prokazatelní plameňáci pocházejí z eocénských uloženin. Z nich pochází i německý Juncitarsus, který byl nalezen na slavném nalezišti Messel v Německu. Toto zvíře bylo adaptováno na život v solných jezerech, naznačují to solné žlážy na několika lebkách. Velikostní rozpětí tohoto plameňáka se pohybovala od velkého kvakoše nočního po malého plameňáka. Jelikož nejedl korýše filtrací, na kterou ostatně nebyl přizpůsoben, jelikož ještě něměl dost zahnutý zobák, nejspíš taky neměl růžovou barvu. Zdržoval se stejně jako dnešní druhy v koloniích. Podle výzkumu druhu z Wyomingu ještě neměl zcela vyvinuté létací svaly. Byl tedy značně primitivní.

Tolik možností

Původní předpoklady říkaly, že se jedná o blízkého příbuzného bahňáků. Tato teorie ale byla opuštěna, a proto přešli vědci k názoru, že je příbuzným čápů, kachen nebo hus. Tělesná stavba k tomu napovídala, ale dlouhé končetiny byly typické pro plameňáky. Proto je dnes řazen mezi plameňáky, ale podle některých teorií se jedná o příbuzného potápek.

Naleziště: Wyoming, Německo

Druh: J. merkeli, J. gracillimus

Strava: Menší korýši, hmyz

Doba: stupeň Ypresian až Bartonian, před 56-41 mil. l.

Délka: 0,9 m

Popsán: Olson a Feduccia, 1980

Prostředí: Bažiny a solná jezera

Váha: 10 kg

Význam: ?

Sok: Krokodýli

Zařazení: Dinosauria, Theropoda, Aves,

Phoenicopteriformes

Synonyma: Žádná

Výška: 1,2 m