Obě strany

2 roky po události 2508/2015

Praha 18, Beladova

8:56, ráno 10. června 2017

Stanice HZT, Praha SV

V případě neozbrojeného konfliktu dvou stran se někdy stává, že ačkoli svou majestátnost a vlastní pozici dostatečně ukážete, tak musíte později předvést v plné parádě znovu. Pro náš tým to znamená to, že musí přitvrdit, zlo se nebude skrývat večně a brzy, velmi brzy propukne.

Výzkum geomagnetických anomálií jako mapy výskytů bran v čase mě zaujal a čekal jsem kam půjde dál jeho vývoj. Zatím se nashromáždila i některá velmi důležitá data, mapa začínala být kompletnější. Takovým vcelku důležitým poznatkem je například to, že anomálie se otevíraly už v minulosti, možná i ve velmi daleké minulosti. Jedinné bylo na tomto všem podivné, druhá strana se velmi dlouho neozvala. Co se chystalo, to jsme zatím nebyli schopni dokázat ani vyvrátit. Každopádně se bez boje nevzdají...

Ten den se od 11:00 měla na Kbelském letišti v Praze konat vojenská přehlídka. Všichni to známe, vojenské stíhačky, letadla, kamiony a technika. O to horší bylo, když se v jednom z letištních hangárů s vojenskými stíhačkami objevila anomálie. V tu dobu tam zrovna byli dva technici, kteří dbali na správné seřížení motorů a trysek letadel. "Co tohle sakra je," řekl jeden z nich. "Nevím...," odpověděl druhý. Pak se zevnitř ozval mohutný řev, oba dva ustoupili a z anomálie vyšel ten nejinteligentnější a nejvitálnější lovec všech dob. Po technicích zbyly jen krvavé skrvny na kokpitech stíhaček...

"Musíme si pospíšit, za 2 hodiny tam začíná přehlídka," řekl Petr. "Být vámi, tak to udělám, myslím, že to nebudu moci zdržovat dlouho," řekl jim Koh, když rychle odcházeli ze stanice. Museli rychle se přesunout na místo, nevěděli, co se z anomálie vynoří. Když se dostali do areálu, tak zjistili, že už anomálií něco prošlo. Na trávě totiž byly vidět čerstvé stopy od velkého tříprstého tvora. A pak se ozval ohlušující řev, bylo to tam a bylo to asi pěkně podrážděné.

"Musíme najít a zavřít tu anomálii, než se tu objeví lidi," řekla Nikky. "Neměli bysme to nejdřív tady pohlídat," zpetal se Alex. "To bysme museli vědět, co tudy prošlo a jestli to někoho zabilo," vložil se do toho Julio. Mezitím, co se tam vedly dohady, tak si Lena všimla, že ten tvor je už na místě. Rychle se blížil. "Myslím, že už se nemusíte hádat, odpověď k nám doslova běží," řekla. Asi 150 m před sebou viděli běžet velkého teropodního dinosaura s mohutnou hlavou a žlutošedou kůží. "Už nic horšího to bejt nemůže," řekl se strachem v hlase Petr. "A co to je," zeptal se Julio. "Tyrannosaurus rex," odvětil Petr.

Samotný T.rex vydal se svého mohutného hrdla další ohlušující skřek. Dali se všichni na útěk, pak začaly detektory vyvádět, takže anomálie byla blízko, stejně jako jistá smrt. "Problém nastává ve chvíli, kdy nasaje náš pach, pak už se ho nezbavíme," řekla Lena. "Myslím, že ten problém už nastal," řekl Alex. Rychle doběhli do letištního hangáru. Všimli si, že tu jsou skrvny od krve, které byly patrně lidské. Pak si Petr všiml lidské ruky, která byla vidět v otevřených dveřích. Když tam doběhl, tak zjistil, že to je vážně jen ruka, vytržená a zkrvavená. Pak si také všiml, že ten první Tyrannosaurus byla samice. Pak uslyšel, že zpoza vedlejšího hangáru vyšlo něco většího. Byl to samec tyranosaura, jeho lebka zářila mohutnou bílou zrohovatělou kůží, která byla místy červenorudá. Jeho tělo pokrývala malá pírka a hrubá kůže.

Tyrannosauří samec prošel úzkou uličkou mezi hangáry a vydal se k ranwayi. Jeho družka se k němu rychle připojila. Mířili přímo k letadlům, které byla seřazena opodál. Mířili k nim, protože si mysleli, že se jedná o možnou kořist. "Myslím, že jdou zabíjet, nevypadají, že by jedli zrovna včera," řekl Petr. Pak se z anomálie ozvaly další podivné zvuky a během chvíle se z ní vyřítila skupina jedněch z nejúčinnějších křídových býložravců. "Triceratops," řekla Nikky. "Další problém na obzoru," dodal Julio. "Teď se musíme rozdělit, někdo musí anomálii hlídat, aby z ní nic nevyšlo," řekl Petr. "A my se vydáme zneškodnit ty tvory," odvětil Alex.

Alex, Nikky a Julio se vydali na pochytání těch zvířat, zatímco ostatní dva členové týmu hlídali zavřenou anomálii. Když se dostali do blízkosti letadel, tak zjistili, že tyranosauři se rozhodli rozebrat letadlo kus po kusu. Kusy těžkého plechu byly poškrábány od jejich 30 cm dlouhých zubů. Pak ale zjistili, že tu mají jinou, poživatelnější kořist. Rozdělili se, samec se vydal přímo do skupiny 15 jedinců ohromných ceratopsidů. Triceratopsové vážili okolo 8 tun, jejich těla byla pokryta hrubou šedou kůži s menšími osteodermy a tuhými stětinami, lebky bylo červenooranžové u samců a oranžovomodré u samic. Vyhlédl si jednoho většího samce, běžel vedle něho, zakousl se mu do jednoho z rohů, on se postavil pouze na zadní nohy a tyranosauří samice mu pevně zkousla krk. Během několika vteřin mu zlomila vaz. Tým mohl jen nečinně přihlížet.

Za hangárem s anomálií zatím zastavila tři černá SUV a dvě sportovní BMW. Vystoupili z nich muži odění do vojenských vest a postrojů se zbraněmi. Rychle a koordinovaně se přesouvali do hangáru, a když tam objevili naše dva členy týmu, tak je okamžitě zajali. "Kdo sakra jste," řekla naštvaně Lena. "To vás nemusí zajímat, vlastně váš konec se blíží," odpověděl jeden z nich. Jeden z těch vojáků však zavadil o zavírač anomálií a ten upadl a rozbil se. Anomálie se znovu otevřela a vyběhl z ní třímetrový ještěr, který vypadal jako varan. Za ním se však vyřítil ohromný pterosaurus, který stál na mohutných čtyřech nohou. "Quetzalcoatlus," řekl Petr. Původně tento gigantický, oranžovožlutofialový pterosaurus s červenomodrým hřebínkem šel po tom varanovi, ten plaz ale kousl do nohy jednoho z vojáků a velký zobák kvecalkoatla probodl tělo vojáka. Pak si ptakoještěr uvědomil, že tu je mnohem více kořisti, než jeden varan.

Kvecalkoatlus začal útočit dále a zem se plnila krví a mrtvými těly těch lidí, kteří ještě nestačili nasytit jeho žaludek. Konec zobáku byl také od krve, byl tak velký, že mu nečinilo pozřít celé lidské tělo vcelku. Pak se ale zalekl, žaludek mu přišel plný, tak raději utekl zpět do anomálie. Venku si zatím tyranosauři všimli další kořisti, polosežrané tělo triceratopse nechali ladem a vrhli se na jedoucí auto, které mířilo zpět do hangáru.

Tyranosauři byli inteligentní a rychlí predátoři, takže jim nečinilo problém uhánět vedle auta, které je vedlo přímo k prostřenému stolu. Když dojeli do letištního hangáru, tak na ně vytáhli ti vojáci zbraně ale vzápětí jich několik zabilo padající auto, které se stiskem 5 tun vyhodily ohromné tyranosaurovy čelisti do vzduchu. Pak se už chtěl samce T.rexe vrhnout na náš tým, ale náhle uviděl jeho družku, která proběhla anomálií. Bylo to kvůli stádu triceratopsů, které se valilo přímo na něj. On ale uhnul přímo ke stěně hangáru, stádo proběhlo a on si chtěl dojít pro poslední kořist. Pak se ale zpoza stěny hangáru ozval mrukot a vynořil se tam velký vůdčí samec triceratopse.

Rozeběhl se a zabodl jeden z ze svých rohů do nohy tyranosaura, který se ale otočil a zakousl se mu do krku. Triceratops se ale otočil a probodl tyranosaurovi břicho a krk. Ten, padají do zavírající anomálie, vyplivl několik dl krve. Anomálie se pak zavřela. Triceratops zůstal v době o 66 milionů let mladší. "Co teď s ním," zeptal se Petr. "Co asi, neutratíme ho a na stanici je pořád místo," řekla Lena. "Mě by teď spíš zajímalo, co to bylo za chlapy," poznamenal Alex. Museli také uklidit tělo mrtvého ceratopsida. Problémy, ale teprve začínaly...