Je nesporné, že africký kontinent obývala gigantická zvířata, stačí si jen vzpomenout na ohromného sauropoda, který zanechal ve spodní křídě v marockém Atlasu gigantické stopy nazývané Breviparopus. Jejich původce byl přitom dlouhý snad až okolo čtyřiceti metrů, za ním byli například sauropodi jako alžírský Giraffatitan dlouhý zhruba 22-23 m dlouhý či tanzanská Torniera o délce 26 m jako trpaslíci. Jenže křídový Paralititan ("Přílivový obr") z egyptské svrchní křídy ho v mnoha ohledech dohání, a je tak největším dobře doloženým dinosaurem afrického kontinentu. Podle gigantické pažní kosti o délce 1,69 m a daších pozůstatků se odhaduje délka zhruba 30 m a výška kolem 11-12 m, přitom ontogenetické studie potvrzují, že nešlo o plně dorostlého jedince. Habitat těchto sauropodů tvořily mokřady kolem řek a přímořské oblasti a ne velké pláně a lesy jako u většiny ostatních sauropodů. Všemi mírami zdaleka překonával veškeré zdejší býložravce, živil se pravděpodobně v nejvyšším stromovém patře, kde mu nemohl, podle dostupných fosílií, konkurovat žádný další býložravec. Možná právě tato vlastnost byla klíčem k jeho ohromné velikosti, využití prázdných potravních nik. Vědci se domívají, že podobně jako jeho argentinští příbuzní Saltasaurus či Argyrosaurus, měl hřbet osázený kostenými destičkami, které ho chránily před predátory, jako byl třináctimetrový Carcharodontosaurus či menší neovenatorid Bahariasaurus. Odrostlí jedinci se však nemuseli těchto dravců obávat, byli natolik velcí, že je mohli ohrozit pouze při lovu ve smečkách.

 Dlouho bylo otázkou, zda sauropodi mohli aktvině plavat a pohybovat se v mokřadech, jako zobrazují například ilustrace Zdeňka Buriana. Některé adaptace u určitých čeledí, jako zvýšený tlak na plíce při pobytu ve vodě, toto tvrzení vyvracejí. Nicméně například stopy předních tlap nalezené v Morrisonově souvrství, které pravděpodobně patří rodu Diplodocus, jsou připisovány sauropodovi, který se odrážel od svých předních tlap ode dna. Vzhledem k prostředí záplavových bažin, kde přílivový obr žil, se dá předpokládat, že zvládal plavat v ústích řek, bažinách nebo mělkých mořích.

První nález

Tento rok (tedy 2015) je to přesně 80 let co známe paralititana. První nález byl učiněn v roce 1935 v souvrství Bahariya. Jednalo se o 1,69 m dlouhý humerus, tedy pažní kost. Věda už tehdy věděla, že tato kost patřila ohromnému sauropodovi, ale na popis pak čekala až do roku 2001. Tehdy se jí ujal dr. Smith a jeho tým. Ještě tento rok popsali nový obří druh sauropoda, který pojmenovali Paralititan stromeri.

Giganti z bažin

Jak už bylo řečeno, Paralititan obýval ekosystémy severoafrických záplavových bažin v době tzv. střední křídy. Tehdy zde ležely ohromné sladkovodní i brakické mokřady, kde se pohybovali krokodýli, neptačí dinosauři, polykotilidé, velké lalokploutvé ryby nebo ptakoještěři. Ve stejnou dobu se zde pohybovala další velká zvířata jako byl menší sauropod Aegyptosaurus, výše řečení teropodi karcharodontosaurus a baharijasaurus a jejich vzdálený gigantický semiakvatický příbuzný Spinosaurus. Tento unikátní ekosystém však nenávratně mizí před zhruba 93 miliony let, kdy se zvedají hladiny moří a tyto bažiny zaplavují oceánské masy.