Po čtrnácti letech je tu Burianosaurus
Když byla roku 2003 nalezena poblíž obce Nová Lhota u Kutné Hory levá stehenní kost menšího ornitopodního dinosara, tak to pochopitelně vyvolalo velký rozruch nejen v naší zemi. Jedná se o první kompletnější fosílii neptačího dinosaura z našeho území, ale po více než 10 let nám tento nález byl nepojmenovanou záhadou. Až teď, dnes časně z rána, byl oznámen velice schopným paleontologem Danielem Madziou popis tohoto "nového" druhu dinosaura. Představuje se Burianosaurus augustai.
Přibližná rekonstrukce ornitopoda druhu Burianosaurus augustai od Kutné Hory. Kredit: Daniel Madzia.
Skupina ornitopodních ptakopánvých dinosaurů dnes k sobě přizvala nového zástupce, tentokrát však ne z Číny, Spojených států nebo Anglie, ale z našeho území.
Dnes již legendární femur byl nalezen roku 2003 poblíž Kutné Hory náhodou lékařem a amatérským sběratelem fosílií MUDr. Michalem Moučkou, když vičníval ze sedimentu o stáří zhruba 100-94 milionů let. O dva roky později byl tento fosilní materiál doplněn dalším nálezem z přilehlého lomu studenty geologie pod vedením RNDr. Václava Zieglera, CSc. Tentýž rok byl ještě popsán studenty okolo profesora Oldřicha Fejfara.
Dnes ráno bylo v pořadu Studio 6 na ČT24 publikován popis tohoto druhu nadějným paleontologem Danielem Madziou z Institutu paleobiologie Polské akademie věd, který, po konzultaci s paleontologem Borisem Ekrtem, tohoto tvora pojmenoval Burianosaurus augustai. Jméno mu bylo vytvořeno na počest světoznámého českého malíře pravěku Zdeňku Burianovi a paleontologovi profesoru Josefu Augustovi.
Podle předběžných kladistických analýz byl dříve burianosaurus řazen mezi iguanodontidy (čeleď Iguanodontidae), později ho právě Madzia přeřadil do skupiny Iguanodontia, což byla skupiny zahrnující prakticky všechny ornitopody vyjma hypsilofodontidů, jeholosauridů a několika dalších taxonů. Madzia se ale přiklonil spíše k zařazení jako bazálního ornitopoda.
Před zhruba 100-94 miliony let burianosauři obývali oblast tzv. rýnsko-českého ostrova, kde se jednalo o příklad ostrovního nanismu. Živili se převážně slanomilnými jehličnatými keři, které rostly v oblasti jeho výskytu. Výzkum byl také publikován v prestižním časopise Journal of Systematic Paleontology.