Rohatá Beelzebufo požírala dinosaury

Ačkoliv v dnešní době byla většina vědců přesvědčena, že obří madagaskarská žába druhu Beelzebufo ampinga z pozdní křídy zhruba před 70-68 miliony let, přezdívaná také jako "ďábelská žába", neexistoval pro toto tvrzení žádný přímý či přesvědčivý důkaz, kromě její velikosti. Tuto pomyslnou bariéru zboural až výzkum provedený vědci z Kalifornské Státní Polytechnické univerzity, kteří přišli s argumentem, který nám znovu rozšířil obzory druhohorní paleobiologie.

Rekonstrukce žáby Beelzebufo s mládětem teropoda druhu Majungasaurus v tlamě dnes již není pohou představou. Kredit: David Krentz

Výzkum byl proveden podle propočtů u současných druhů jihoamerických rohatek, konkterétně rodu Ceratophrys. Tato žába je totiž známá tím, že narozdíl od ostatních druhů se živí tvory stejné velikosti, kterou má ona sama. Dokáže tak pozřít i hady, jiné žáby či hlodavce oproti jiným druhům, které mají slabé čelisti.

Vědecký tým sestávající z vědců z Velké Británie, Spojených států a Austrálie zjistili, že žába této čeledi s šířkou hlavy zhruba 4,5 cm vyvine zkus o síle 30 N neboli 3 kg. Po změně velikosti šíře lebky na 10 cm se ukázalo, že zkus u takovéto žáby by mohl dosáhnout až 500 N. To už je srovnatelné s moderními plazy a savci s podobnou velikostí hlavy.

"Je to, jako kdyste měli na špičce prstu 50 litrů vody, tak silný byl zkus takové žáby. Je to také poprvé, kdy bylo podobné měření provedeno u žáby, ze zkušenosti také víme, že rohatky mají naprosto drtivý a působivý zkus," řekl prof. Kristopher Lappin z Kalifornské Univerzity. Zároveň také uvedl, že kousnutí žáby Beelzebufo by určitě něchtěl zažít z první ruky.

"Mnoho lidí se rohatkám vysmívá, kvůli jejich tučným a zavalitým tělům a masivním rohatým hlavám, ale při jejich výzkumu jsme zjistili, že jejich předci byli mnohem nebezpečnější, než jsme si dokázali představit," vyjádřil se PhDr. Sean Wilcox z univerzity.

Analýza zkusu u druhu Beelzebufo ampinga odhalil něco naprosto neuvěřitelného, což nás více a více podněcuje se nedívat na pravěké moderní obojživelníky klasickými očima. Toto zvíře mělo zkus zhruba 2 200 N, což je stejně jako u dnešních tygrů a lvů.

"Beelzebufo nepochybně požírala malé i středně velké dinosaury, přinejmenším jejich mláďata. Při její velikosti a drtivém zkusu už o tom nemůže být pochyb," dodal Dr. Marc Jones z University of Adelaide.