Turecko rájem třetihorních vačnatců

Dnes známe ze severní polokoule pouze jednoho žijícího vačnatce a sice vačici opossum, která se vyskytuje na jihu a východu Spojených států o váze maximálně 3 kilogramů, v minulosti se zde však rozšířily a žily zde mnohem větší druhy jako například Didelphodon vorax o váze až 6 kg z konce křídy nebo právě nový druh metateriana z Turecka, jehož popis byl uveřejněn v magazínu PLoS ONE.

Zprvu záhadný, zhruba jako kočka velký, vačnatý savec starý zhruba 43 milionů let byl stromovým živočichem, který nese jméno Anatoliadelphys maasae, byl masožravý tvor obývající dnenšní Turecko. Tehdy se ještě jednalo o čás světa tvořenou převážně hornatými ostrovy, které byly pokryty hustými lesy.

Tento poměrně primitivní příbuzný dnešních vačic a klokanů měl štíhlé tělo a ladné končetiny, které dovolovaly pohyb ve větvích a korunách stromů. Byl převážně lovec hmyzu, ještěrek, žab či menších savců. 

Jak ale naznačují premolární zuby, byl též durofágem (podobně jako jeho křídový "bratranec" Didelphodon). Živil se tak i tvrdšími částmi rostlin a hlavně škeblemi či jinými tvory s pevnými schránkami. Anatoliadelphys je tak prvním masožravým kenozoickým vačnatcem severní polokoule.

Původní holotyp sestávající z lebky a částečné kostry byl objeven v tureckém souvrství Uzunçarşıdere v centrální části země již roku 2002, tehdy se však nedočkal popisu, který následoval až nyní. Zasloužili se o něj dr. Murat Maga z University of Washington a dr. Robin Beck z Universities of Salford and New South Wales.

"Anatoliadelphys nám ukazuje, že vačnatí savci tvořili ještě ve starším kenozoiku na severní polokouli mnohem diverzifikovanější skupinu. Ne všichni tak pojídali jen hmyz," řekl dr. Beck.

Zajímavé také je, že ve stejném souvrství byly nalezeny i kosterní pozůstatky masožravých placentlů, což poukaje na skutečnost, že tento druh dokázal v jejich společnosti přežít a konkurovat jim dlouho, ačkoliv později za jejich nátlaku vymřel.