Vítejte na mém webu

Zdravím všechny návštěvníky na mém blogu, který se jmenuje Prehistoric World. Zajímám se o pravěk a tímto blogem bych chtěl odkrýt tajemství pradávných tvorů ukrytých mliony let pod povrchem Země. Ač jsou tito tvorové dávno mrtví, kdyby jsme se prošli nočním muzeem, možná by se nám podařilo alepsoň na krátkou chvíli slyšet ozvěny minulosti. Pokud se nám toto podaří, tak jsme o krok blíže k poznání tajemství pravěku. Pamtujte však na tuto moudrou větu:

Minulost není mrtvá, dokonce ještě neskončila.

Wiliam Faulkner (1897-1962)

Chci tímto říct, že pravěk není mrtvý a jeho dávné obyvatele můžeme oživit pouhou myšlenkou na to, že jsme nezapoměli na ně, na ty které pohltil čas.

 

Upozornění návštěvníkům

Vážení návštěvníci, na tomto webu je možné kopírovat fotky živočichů a rostlin, ale nikoli text.

Novinky

Nejstarším naším předekem je velkoústec

03.02.2017 19:10

Ano, i tak by se dal s nadsázkou popsat nový fosilní živočich ze skupiny dvouústých. Podle vědců tento 540 milionů let starý tvor, který obýval dno a útesy tropických moří je naším nejstarším předkem, přestože měří pouze několik milimetrů. Doufám, že se podobných úžasných objevů ještě v tomto roce dočkáme.

Vědci z Německa, Číny a Velké Británie popsali mikrofosílii z provincie Shaanxi. Nový druh živočicha Saccorhytus coronarius patří ke skupině dvouústých, mezi jejíž potomky se řadí i všichni obratlovci. Skupina dvouústých jsou malá zvířátka, která žijí ve vodě, vyznačují malou velikostí.

Anatomie sakoryta je vlastně velmi jednoduchá, má malá očka nad svou velkou tlamou, možná spíše ústním i řitním otvorem zároveň, na svém maličkém těle. Živil se pravděpodobně zbytky ze dna moří a oceánů, přímé nebezpečí, kvůli jeho velikosti mu pravděpodobně nehrozilo. "Saccorhytus nám ukazuje, jak vypadali první předci strunatců a obratlovců na začátku evoluční radiace na počátku kambria," řekli vědci.

Zajímavostí je, jak proběhl oběv tohoto úžasného tvora. Byl totiž objeven pomocí CT skenu v hornině, která tvořila dno kamrického oceánu. Vědci po oskenování zjistili, že se v ní nachází mikrofosílie. Podle toho vědci usoudili, že žil na listech pralilijic a chaluh.

Neuvěřitelný objev na kontě brachylofosaura

25.01.2017 16:24

Vědcům z Univerzity v Severní Karolíně se podařil úžasný objev, který už teď je jedním z nejúžasnějších z nového roku. Podobným je například nové zjištění, že vejce sauropodních dinosaurů se inkubovala 3-6 měsíců, tento objev ho nejspíš překoná. Jedná se o potvrzení teorie o nálezu kolagenu na femuru 80 milionů let sterém jedinci brachylofosaura.

Vědci z Univerzity v Severní Karolíně v čele se slavnou vědkyní Mary Schweitzerovou provedli nový výzkum fosílie druhu Brachylophosaurus canadensis, která byla objevena v roce 2009. Prvnotní výzkum uváděl, že na této stehenní kosti byly nalezeny zbytky kolagenu a peptinů. Později to ale bylo zpochybněno a Prof. Schweitzerová se to rozhodla přehodnotit. Její výzkum přinesl zajímavé výsledky.

"Uspěšně se nám podařilo uplatnit použítí hmotnostní spektrometrie a biologické informatiky, které nám potvrzují, že původní hypotéza z roku 2009 byla pravdivá. Kolagen se na fosílii skutečně nachází," vyjádřili se vědci. Očekávání ve fylogenetických analýzách se naplňilo pouze částečně, první vzorek z roku 2009 poukazoval na větší příbuznost s krokodýly, ovšem druhý vzorek poukazuje na větší příbuznost s ptáky.

Původních osm peptidů se vědců podařilo obnovit, dva se shodují s předchozími vzorky a šest z nich je zcela nových. "Jsme si jisti, že se nejdná o kontaminaci

a vzorky se schodují s předchozími," vyjádřila se k zjištění Dr. Elena Schroeterová z katedry biologických věd na North Carolina State University. Tento výzkum nám může dále pomoci v dalších otázkách paleogenetiky a vědci mohou dále bádat, jaké části původních tkání se ukládají, za jakých podmínek, na jakých fosíliích bychom mohli podobné vzorky najít a kam bude dál výzkum pokračovat.

Týden trpaslíků

15.01.2017 14:43

Od zítra až do příští neděle budu tvořit články o zvířatech, která budou ve velikostní kategorii 0-2 m. Je to trochu atypické, proto mě zajímá, jaké budou Vaše ohlasy. Každopádně se na tyto témata chystám dělat články častěji do měsíce. Doufám tedy, že se Vám zalíbí a zatím se loučím.


Závěr roku a jeho zhodnocení

31.12.2016 11:48

Drazí a milí návštěvníci a blogeři,

v tomto roce se toho událo opravdu mnoho a bylo by dobré, kdyby jsme si to alespoň trochu zhodnotili. Rok 2016 byl rok velkých změn, nových úžasných názorů, objevů a zjištění, ale také období výročí některých zajímavých či slavných prehistorických tvorů. A objevy nemusely být pouze v terénu, letos nám depozitáře muzeí nebo muzeiních sbírek vydaly některá svá tajemství. Letošní rok se stal 180. jubileem popisu rodu Thecodontosaurus, 160. jubileem pro rod Rhamphorhynchus, 340 let od nálezu kosti megalosaura v anglickém dole (kde však byla považována za kost obra), 155. jubileum pro rody Archaeopteryx, Scaphognathus nebo třeba Teratosaurus, dále třeba 80 let od popisu rodu Traversodon a z bližší doby například 10ti leté výročí rodů Mapusaurus nebo Agujaceratops. Takto bychom mohli pokračovat dále a dále, ale sepsat to by trvalo mnohem delší dobu. Letošek také přinesl výročí některých paleontologických špiček, třeba Jacka Hornera nebo Othniela Charlese Marshe.

Rok 2016 byl také plný úžasných objevů. Ať už je to nedávný nález dinosauřího ocasu v jantaru, nebo odhalení zbarvení psitakosaurů, objev syrinxu u vegavise, echolot u echovenatora z oligocénu přes zjištění jak to bylo po dopadu Chixulubu s póly a vývin krunýře želv pro hrabání, celkově to zase o kousek změnilo náš pohled na pravěk.

Tak a teď bych se chtěl vrhnout spíše na tu děkovnou část. Chci Vám všem, co jste mě kdy navštívili. Je to až neuvěřitelné, ale za celou dobu (od července 2015), kdy tento blog funguje, mě navštívilo přes 100 000 lidí. Nechápu jak se to mohlo stát a velice, velice za to děkuji. Bez Vás bych to patrně nedokázal. Takže Vám všem přeji krásný nový rok a doufám, že se zase budeme moci těšit na zcela nové a úžasné objevy, které nám znovu trochu poodhalí tajemství prehistorie...

Krásné Vánoce

24.12.2016 11:27

Tak znovu se ten rok s rokem sešel a máme tu opět Vánoce. Drazí a milí návštěvníci, přeji Vám všem do nového roku hodně štěstí a zdraví a na Vánoce klid a pohodu. Doufám, že si svátky užijete a před rokem 2017 se můžete těšit na krátké zhodnocení letošního roku. Děkuji Vám všem za obrovskou přízeň a třeba příště v minulosti.


Legenda filmů má jubileum

20.12.2016 17:29

Před 2 dny oslavil geniální režisér Steven Spielberg své 70. narozeniny. Pro nás jeho nejznámější filmy jsou asi Jurský park a Ztracený svět : Jurský park, které vydělaly obrovské množství peněz a staly již klasikou v Hollywoodu. Známe však také mnohé další, třeba E.T. mimozemšťan nebo Schindlerův seznam. Stal se také nejvýdělečnějším režisérem vůbec, k tomu mu právě napomohly první dva filmy o genetických dinosaurech. Spielberg je také producent. Do dalších let bych mu asi popřál hodně úspěchů, štěstí a zdraví, určitě ať točit nepřestane a to hlavně tak skvělé filmy o dinosaurech.

Barmský jantar vydal velký objev

14.12.2016 16:01

Zhruba 105-95 milionů let starý barmský jantar vydává v poslední době svá velká tajemství. Byli zde nalezeni mravenci, vosy a další hmyz výborně ve zkamenělé pryskyřici uchovaný a 9 prosince byl také publikován objev fosilního kusu ocasu mladého teropodního dinosaura. Jedná se o zcela unikátní objev, který byl učiněn pravděpodobně náhodou.


Mezinárodní tým vědců z Číny, Kanady a Spojeného království popsal fosilní kus zkamenělé pryskyřice, které obsahoval kromě mravenců a útržků rostlin, také kus ocasu mladého jedince opeřeného dinosaura, který pravděpodobně náležel ke skupině célurosaurů. Nádherná zachovalost umožnila vědcům zkoumat nález do hloubky.

Tento kus jantaru byl podle všeho nalezen už roku 2015, ale do nejbližších měsíců byl na tržišti s jantarem ve městě Myitkinyia ve státě Kachin. Podle mých informací byl na tržišti nalezen jistým čínském paleontologem, který věděl o jak cený kus jantaru se jedná. Místní totiž tento kus nijak necenili, připadal jim jako klasický kus jantaru.

Podle doktora Ryana Kellera ze Royal Saskatchewan Museum, který výzkum vedl, nám kusy prehistorické jantaru představují zcela unikátní okna do prehistorického světa.

"Ocas sestává z 8 obratlů, peří se zachovalo v 3D zobrazení obtékajícího jantaru a jsme si jisti, že tento ocas nebyl přizpůsoben k předvádění. Jeho konec totiž netvoří pygnostil. Je dlouhý a pružný, čili nepatří prehistorickému druhu ptáka," řekl dr. McKeller.

Vědci také poukazují, že na ocasu nejsou patrny jen pera a kosti, ale i melanosomy, kůže a snad i hemoglobin. Podle vědců měl tento celurosauridní teropod hnědožlutá pera. Takže to shrňme, zase jsme o kus dál v poznání světa pradávných druhohor, ale nikdy ho celý znát nebudeme...

Duhová pera z Číny

17.11.2016 08:57

Jako kdyby se v poslední době roztrhl s opeřenými teropody pytel. Ať už objevení syrinxu u druhu Vegavis iaai z Antarktidy nebo nově objeveného druhu oviraptorosaura z Číny, druhu Tongtianlong limosus, tak v poslední době máme stále ucelenější poznatky o dinosauřím peří. Další důležitý poznatek vnesl objev dosud nepojmenovaného nového druhu bohaiornitidního ptáka, který žil v Číně ve spodní křídě.

Tento exemplář zkoumala skupina vědců z Univerzity a Departmentu Biologie a Integrátního Přirodovědeckého Programu v Akronu, v čele s vědkyní Jennifer Peteyovou. "Hodně druhů enantiornitních ptáků mělo ornamentální peří, ovšem tento druh měl i jisté zvláštnosti," řekla Peteyová.

"Tento druh měl duhová pera již před dovršením pohlavní dospělosti, čímž se odlišuje od dnešních ptáků," uvedli vědci. Zkoumání kostry a per tohoto ptáka odhalilo, že v době své smrti nebyl ještě plně dospělý, teprve dorůstal. Bylo to tedy překvapení, když vědci zjistili, že barva melanizovaného peří se odlišovala podle částí těla.

Kostra nalezená v Jiufotangském souvrství poblíž vesnice Lamadong v Liaoningu představuje pravděpodobně nejmenšího objeveného bohaiornitidního ptáka. Vědci tedy závěrem poukazují na unikátní znaky objeveného exempláře a také na jeho skvělou zachovalost.

Sauropod z antarktické migrace

25.10.2016 18:06

Vědci byl včera publikován popis nového druhu titanosauriformního sauropoda ze západního Queenslandu. Jednalo se o tvora, jež byl pravděpodobně předchůdce pozdějších diamantinasaurů. Vědci také vidí v tomto zvířeti další důležitý spojovací článek.

Vědci popsali poměrně kompletní fosílie sauropodního dinosaura, které byly objeveny v západním Queenslandu v roce 2005. Patří příbuznému titanosaurů, který zde žil před 95 miliony let a byl pojmenován Savannasaurus elliottorum.

Podle vědců je tento 15 m dlouhý sauropod, známý z poměrně kompletní kostry (představující obratle, žebra, kosti předních končetin a pánev), velice důležitý v rozklíčování vývoje australských sauropodů.

Deset let trvající práce odhalily, že je ve vývoji mezi rody Wintonotitan a Diamantinasaurus. U druhého jmenovaného je pravděpodobně jeho předkem. Potvrzuje tedy doměnku, že se sauropodi dostali do Austrálie přes Jižní Ameriku a Antarktidu.

Dinosauři nezpívali

14.10.2016 14:57

Vědci nalezli patrně nejstarší syrinx (orgán jimž ptáci zpívají) u 66 milionů let starého exempláře ptáka rodu Vegavis, který byl příbuzný husám.

Srovnání obří kachny vegavise a ornitopodního dinosaura z antarktidy, který je dosud znám pouze z fosílií zubů a čelistí.

Vědci nalezli orgán, který ptáci používají ke zpěvu, byl objeven u exempláře, který byl zkoumán vědci z Texaské Univerzity v Austinu. Tento exemplář byl detailně prozkoumán a obsahoval toho opravdu mnoho. Pomohl nám objasnit historii ptačího zpěvu.

Zvuky antarktických lesů a pobřeží byly tedy prosyceny zvuky vegavsů, kteří tu žili v početných koloniích. U dinosaurů tento orgán nebyl nalezen, takže je pravděpodobné, že vidávali zvuky jako řvaní či skřehotání a vrčení.

Ovšem není vyloučeno, že zástupci primitivních svrchojurských ptáků však měli podobné orgány, takže kdo ví, co na nás čeká ve fosilních vrstvách.

Nový zvláštní žralok z miocénu

04.10.2016 06:30

Už po nějakou dobu jsou v oblasti Pacifiku, konkrétně v Peru, Kalifornii a Japonsku, a Severní Karolíně nalézeny velmi zvláštní zuby zhruba 20 milionů let starého žraloka. Jsou velmi zvláštní protože mají tři korunky. Včera byl jeho popis publikován v Historical Biology.

Tento nový žralok byl 4 m dlouhý, jeho zuby byly velké až okolo 4,5 cm, takže mu dovolovaly lovit i vetší kořist, než byl sám. Jeho přirozeným biotopem byly šelfová moře na okrajích oceánů.

"Jsme přesvědčeni, že tento mořský dravec patří do čeledi Otodontidae, tedy ke stejným typům, jako byl legendární Carchalocles megalodon," vyjádřil se k nálezu dr. Kensu Shimada z DePaul University ze Sternbergova Muzea v Kansasu.

Tento žralok nese vědecké jméno Megalolamna paradoxodon. Dr. Shinda je přesvědčen, že je příbuzný s rody Otodus a Carcharocles megalodon.

Vědci zjistili zbarvení psitakosaurů

17.09.2016 07:53

Patnáctého záři byla na webu Journal Current Biology publikována velmi zajímavá teorie vědců z Bristolské Univerzity, kteří zkoumali známou fosílii druhu Psittacosaurus sp., na které jsou patrné ocasní štětiny a zvíře je v poloze spánku, a došli k závěru, že tyto zvířata měla kamuflážní zbarvení.

Psittacosaurus je pouze malý příbuzný pozdějších svrchokřídových ceratopsidů jako byli Triceratops nebo Eotriceratops. Bylo to zvíře kolem 2-3 m dlouhé, které se živilo rostlinami a staralo se o mláďata. Vědci z Univerzity v Bristolu v čele s Jakobem Vintherem a Innesem Cunhillem zkoumali melanozomy čili pigmentové buňky a přišli se zajímavým tvrzením ohledně barvy jednoho z druhů psitakosaurů.

Vědci spolupracovali ještě s kolegy z Německa, Hong Kongu a USA a jejich slova se shodují. Vědci přišli na to, že psitakosauři hráli odstíny hnědé a žluté, také černými barvami a štětiny měly tmavožlutou barvu. "Podle nás byli psitakosauři tmavě zbarvení, jelikož se potřebovali ukrývat v podrostu před predátory. Naše přesvědčení podporuje i to, že žil převážně v lesích," vyjádřili se.

Model nově zbarveného psitakosaura je nově vystaven v Bristolské Botanické Zahradě v sekci rekonstruované křídové flóry. S touto teorií také mizí moje přesvědčení, že psitakosaurus uměl své štětiny vystřelovat na útočníka. Možná ale není všem dnům konec...

Seznámení s argentinským rybožravcem

30.08.2016 21:11

Argentina je země, která není tak bohatá na pterosauří fosílie, jako například USA nebo Čína. Čas od času však z pamp Patagonie přibyde nový nález pterosaura. Ten poslední byl publikován dnes a jedná se o velmi zajímavého živočicha.

Nově popsaný pterosaurus nese jméno Allkauren koi. Tento pterosaurus se živil především rybami, žil v odbodbí střední jury před zhruba 170 miliony let. Patří k ramforynchoidním "dlouhoocasým" pterosaurům. Fosílie byly nalezeny v souvrství Canadón Asfalto, kde žil i s teropody, sauropody a savci a dalšími živočichy.

Unikátní fosílie představují spíše dobře zachované zbytky čelistí, několika obratlů, lebečních (kraniálních) kostí a také unikátního výlitku mozkovny. Kosterní elementy také ukazují spojitost mezi breviquartosanny ("dlouhoocasými") a pterodaktyloidy.

Fosilní holotyp je uložen v Trelewském Muzeu a zkoumali ho vědci v čele s dr. Diego Polem. Ten se k nálezu vyjádřil tak, že fosilní výlitek mozku nám může ukázat, jak měli první pterosauři vyvinuté smysly. Celkově tedy mozkovna obsahuje cenný klíč k fyziologii prvních letců.

Děsivá pravda o způsobu zabíjení vačnatého lva

19.08.2016 07:33

Paleontologové, zkoumající fosílie vačnatého lva rodu Thylacoleo, přišli se zajímavým zjištěním. Přišli totiž na to, že tohle zvíře lovilo tak, že nejdřív si své obět drželo mocnými zuby, než je rozdrásalo drápy.

Tohle zvíře popsal již v roce 1859 skvělý britský paleontolog Richard Owen. Žilo od doby pozdního pliocénu až do doby přd padesáti tisíci lety. S ocasem až 2,35 m dlouhé a vážící 100 kg. Byl to velký a mocný predátor. Lev vačnatý.

Ačkoliv toto tylakoleo měl od lvů odlišné proporce, určitě představoval neméně zuřivého predátora. Vědci z Bristolské a Brownovy Univerzity a jejich kolegové z Univerzity v Malagdě zkoumali proporce předních končetin a zjistili, že tylakoleo měl velmi silné přední končetiny a prsty. Utvrdili se také v tom, že skvěle šplhal.

Vědci zkoumali svalové úpony na prstech a zjistili, že vratiprst, který je na vnitřní straně, s velkým drápem se mohl ohýbat tak, že uchopoval kořist a drásal. Zuby tedy sloužily pouze k přidržování, zabíjení kořisti měly na starosti velké drápy. Lovil prakticky všechny tamnější savce, bez vyjímek...

Evoluce echolokace začíná v oligocénu

09.08.2016 13:07

Vědci nově popsali delfínům příbuznou velrybu, která žila před 27 miliony let v subtropickém oligocéním moři. Vědci také zjistili, že tento kytovec ovládal echolokaci, tedy stejný systém vyhledávání objektů pomocí zvuku jako netopýři či delfínovci ganžští.

Kytovec s příznačným jménem Echovenator žil před 27 miliony let v Jižní Karolíně. Lebka tohoto jedinečného tvora byla objevena už v roce 2001, ale popsána jako nový rod až letos. Vědci z New Yorské Univerzity zkoumali aparát vnitřního ucha a zjistili, že toto zvíře vydávalo vysokofrekvenční, pro nás neslyšitelné zvuky. Vědci před předpokládají, že lovil pouze za pomocí tohoto mechanismu.

Pravděpodobně se jedná o vůbec nejstaršího tvora, který k hledaní potravy používal vysokofrekvenční zvuky, tedy i echolokaci. Podle vědců to ukazuje vysokou přizpůsobivost mezi kytovci při hledání potravy.

Paleontologové vyřkli doměnku, že vývoj echolotu započal už před 60 miliony let, když se začaly vyvíjet první semiakvatické druhy velryb.

<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>