Vítejte na mém webu

Zdravím všechny návštěvníky na mém blogu, který se jmenuje Prehistoric World. Zajímám se o pravěk a tímto blogem bych chtěl odkrýt tajemství pradávných tvorů ukrytých mliony let pod povrchem Země. Ač jsou tito tvorové dávno mrtví, kdyby jsme se prošli nočním muzeem, možná by se nám podařilo alepsoň na krátkou chvíli slyšet ozvěny minulosti. Pokud se nám toto podaří, tak jsme o krok blíže k poznání tajemství pravěku. Pamtujte však na tuto moudrou větu:

Minulost není mrtvá, dokonce ještě neskončila.

Wiliam Faulkner (1897-1962)

Chci tímto říct, že pravěk není mrtvý a jeho dávné obyvatele můžeme oživit pouhou myšlenkou na to, že jsme nezapoměli na ně, na ty které pohltil čas.

 

Upozornění návštěvníkům

Vážení návštěvníci, na tomto webu je možné kopírovat fotky živočichů a rostlin, ale nikoli text.

Novinky

Univerzita v Cambridge přisla s novou systematikou dinosaurů

27.03.2017 17:27

Vědecký tým z univerzity v Cambridge a z Národního Historického Muzea v Londýně přišli se zajímevým kladogramem, který o něco pozměňuje naše rozdělení hlavních skupin dinosaurů. Vědci údajně zkoumali okolo desetitisícovek různých exemplářů a přišli se zajímavou teorií.

Nový kladogram fylogeneze nám známých dinosauřích skupin. Zde se do skupiny plazopánvých řadí pouze sauropodomorfové a hererasauři, ostatní skupiny se řadí do nově vzniklého taxonu Ornithoscelida. Kredit: Nobu Tamura.

Skupinu Dinosauria poprvé definoval roku 1842 britský anatom a paleontolog sir Richard Owen. Tito jedineční živočichové existují zhruba od doby před 249 miliony let až do teď. Do nedávné doby jsme je řadili do dvou hlavních skupin, Saurischia a Ornithischia, podle systematiky, kterou roku 1887-1888 určil Harry Seeley. Dnes chtějí vědci z Cambridge tento dosavadní kladogram předělat.

Podle tohoto vědeckého týmu, ve kterém je i paleontolog David Norman, sloučili skupiny Ornithischia a Theropoda do kladu, který roku 1870 zařadil skvělý evoluční biolog a paleontolog Thomas Henry Huxley. Proto tito vědci určili, že dosud známí první teropodi hererasauři se mají řadit spolu se sauropodomorfy do společného kladu saurischianů.

Podle tohoto paleontologického týmu mají ornitoschiani blíže k ptákům než sauropodní dinosauři a hererasauři. Vědci se také opírají o stáří taxonu Ornithoscelida a o množství znaků, které mají tyto dvě skupiny podobné. Úskalí však začíná v době, kdy se do debaty dostává fakt, že všichni dinosauři měli stejného předka, takže mnoho čeledí a skupin sdílelo i miliony let po svém vývoji stejné či podobné znaky.

Podle mého mínění se tím i komplikuje zařazení prvotních forem dinosaurů, takže kde je pravda ? Možná bychom neměli předbíhat událostem, rozhodně to bychom měli alespoň jetě jednou uvěřit.

Nový pohled na evoluci prvních tetrapodů

19.03.2017 09:36

Vědci z Northwestern University přišli v nedávné době s velmi zajímavou teorií, která může pozmněnit náš pohled na evoluci prvních tetrapodů. Tento tým vědců totiž přišel s tvrzením, že první tetrapodotváří živočichové, kteří vstoupili na zem potřebovali k následnému vývoji na souši hlavně dobrý zrak, nikoli, že se v průběhu několika dalších milionů let vyvinuly končetiny.

Hyneria byla obří lalokoploutvá ryba, která patřila k těm druhům, které své ploutve používaly i pro kratší pochody po zemi.

Podle prof. Malcolma Maclvera, který tento vědecký tým vedl, se první obojživelní tetrapodotváří museli při prvních cestách na zem adaptovat nejdříve v oblasti jejich vidění. Jakožto polorybovití obratlovci se jejich zrak musel nejdříve přizpůsobovat na okolní prostředí, kde nebyla voda. S tím se musela upravit i stavba sítnice, periferní vidění a zvlhčování očních bulev.

Tento tým reprezentuje tuto velmi zajímavou teorii o vývoji prvních obojživelníků slovy "nejdříve oči, pak až nohy". Ruší to také dosavadní myšlenku, že pro vývoj prvních obojživelníků se nejdříve musely přizpůsobit ploutve na končetiny s prsty a až poté očnice.

Masožraví červi nejsou jen z Pravěk útočí

27.02.2017 17:50

Většina z nás si určitě vzpomíná na masožravé prekambrické červy, kteří byli představeni v populárním britském seriálu Pravěk útočí čili Primeval. Existence těchto prekamrických masožravců je pouze hypotetická, ovšem tým vedený Matsem Erikssonem z Royal Ontario Museum v Torontu popsal podobného podivného červa z bristolských devonských uloženin.

Červni jsou dnes skupinou převážně neškodných zvířat, která obývají většinu zemských biotopů. Existují i přisedlé hlubokomořské typy, které obývají okolí hlubokomořských vývěrů, ovšem nedávno popsaný Websteroprion armstrongi nám dokazuje, že to v minulosti byli i nelítostní predátoři brakických a slaných vod.

Původní holotypní fosílie byly nalezeny v okolí kanadských Hudson Bay Basin v 90. letech minulého století, tehdy však nebyly spolehlivě určeny a nález byl pozapomenut. Teprve v tomto roce se ho ujmuli vědci z bristolské a lundské univerzity a z výše zmíněného muzea. Podle vědeckého týmu tento živočich patří k příkladům toho, že na začátku a ve středním devonu živočichové obsazovali tůzné ekologické niky do těch forem, že nabývali i gigantických forem.

S délkou jednoho metru se řadí k vůbec největším druhům červů, kteří kdy žili. Podstatně větší velikosti dosahují už jen obří formy australských žížal. Jednalo se o obávaného lovce menších zvířat při mořském dně, s tímto mu pomáhal jeho silný ústní aparát, která vypadal jako klepeta.

Jedovatá Euchambersia

18.02.2017 11:24

Před dvěma dny byl na webu Sci-News publikován článek, který je studií prováděnou dr. Julienem Benoitem z Univerzity ve Witwatersrandu. Toho vědce jsem zmiňoval v nedávném článku o možné jedovatosti u druhu Euchambersia mirabilis. Právě touto otázkou se tento vědec zajímal a přišel se zajímavým faktem.


Příběh jedovatého terapsida druhu Euchambersia mirabilis jistě známe, když byla roku 1932 nalezena lebka tohoto tvora, tak baron Franz Nopsca poukázal na fakt, že tento tvor měl na zubech podobné jedové kanálky jako hadi. V tu dobu byla přijmuta myšlenka, že tento tvor zabíjel jedem. V průběhu 20. a 21. století tato myšlenka byla několikrát vyvrácena i potvrzena, a proto se dr. Benoit rozhodl této myšlence přijít na kloub.

Dr. Benoit použil CT sken pro dvě lebky euchambersie a zjistil, že tento tvor měl velmi velké otvory v lebce, které byly blízko špičáků. Tyto velké jámy byly podle jeho slov zaživa spojeny se zubními kanálky. Tento fakt je velmi překvapující, vědecký tým se však nemůže shodnout, zda ho predátor používal k lovu či pouze k obraně.

"Překvapilo nás, že tento živočich, jež je o 100 milionů let starší než první hadi, vlastnil jedové zbraně v podobě velkých špičáků. Dokazuje to přizpůsobilost byť primitivních synapsidů," vyjádřilise vědci. Je vcelu zajímavé, že nezávisle na tom jsem před časem napsal článek o možné jedovatosti tohoto tvora, takže jsem asi nebyl zase tak daleko od pravdy.

Nejstarším naším předekem je velkoústec

03.02.2017 19:10

Ano, i tak by se dal s nadsázkou popsat nový fosilní živočich ze skupiny dvouústých. Podle vědců tento 540 milionů let starý tvor, který obýval dno a útesy tropických moří je naším nejstarším předkem, přestože měří pouze několik milimetrů. Doufám, že se podobných úžasných objevů ještě v tomto roce dočkáme.

Vědci z Německa, Číny a Velké Británie popsali mikrofosílii z provincie Shaanxi. Nový druh živočicha Saccorhytus coronarius patří ke skupině dvouústých, mezi jejíž potomky se řadí i všichni obratlovci. Skupina dvouústých jsou malá zvířátka, která žijí ve vodě, vyznačují malou velikostí.

Anatomie sakoryta je vlastně velmi jednoduchá, má malá očka nad svou velkou tlamou, možná spíše ústním i řitním otvorem zároveň, na svém maličkém těle. Živil se pravděpodobně zbytky ze dna moří a oceánů, přímé nebezpečí, kvůli jeho velikosti mu pravděpodobně nehrozilo. "Saccorhytus nám ukazuje, jak vypadali první předci strunatců a obratlovců na začátku evoluční radiace na počátku kambria," řekli vědci.

Zajímavostí je, jak proběhl oběv tohoto úžasného tvora. Byl totiž objeven pomocí CT skenu v hornině, která tvořila dno kamrického oceánu. Vědci po oskenování zjistili, že se v ní nachází mikrofosílie. Podle toho vědci usoudili, že žil na listech pralilijic a chaluh.

Neuvěřitelný objev na kontě brachylofosaura

25.01.2017 16:24

Vědcům z Univerzity v Severní Karolíně se podařil úžasný objev, který už teď je jedním z nejúžasnějších z nového roku. Podobným je například nové zjištění, že vejce sauropodních dinosaurů se inkubovala 3-6 měsíců, tento objev ho nejspíš překoná. Jedná se o potvrzení teorie o nálezu kolagenu na femuru 80 milionů let sterém jedinci brachylofosaura.

Vědci z Univerzity v Severní Karolíně v čele se slavnou vědkyní Mary Schweitzerovou provedli nový výzkum fosílie druhu Brachylophosaurus canadensis, která byla objevena v roce 2009. Prvnotní výzkum uváděl, že na této stehenní kosti byly nalezeny zbytky kolagenu a peptinů. Později to ale bylo zpochybněno a Prof. Schweitzerová se to rozhodla přehodnotit. Její výzkum přinesl zajímavé výsledky.

"Uspěšně se nám podařilo uplatnit použítí hmotnostní spektrometrie a biologické informatiky, které nám potvrzují, že původní hypotéza z roku 2009 byla pravdivá. Kolagen se na fosílii skutečně nachází," vyjádřili se vědci. Očekávání ve fylogenetických analýzách se naplňilo pouze částečně, první vzorek z roku 2009 poukazoval na větší příbuznost s krokodýly, ovšem druhý vzorek poukazuje na větší příbuznost s ptáky.

Původních osm peptidů se vědců podařilo obnovit, dva se shodují s předchozími vzorky a šest z nich je zcela nových. "Jsme si jisti, že se nejdná o kontaminaci

a vzorky se schodují s předchozími," vyjádřila se k zjištění Dr. Elena Schroeterová z katedry biologických věd na North Carolina State University. Tento výzkum nám může dále pomoci v dalších otázkách paleogenetiky a vědci mohou dále bádat, jaké části původních tkání se ukládají, za jakých podmínek, na jakých fosíliích bychom mohli podobné vzorky najít a kam bude dál výzkum pokračovat.

Týden trpaslíků

15.01.2017 14:43

Od zítra až do příští neděle budu tvořit články o zvířatech, která budou ve velikostní kategorii 0-2 m. Je to trochu atypické, proto mě zajímá, jaké budou Vaše ohlasy. Každopádně se na tyto témata chystám dělat články častěji do měsíce. Doufám tedy, že se Vám zalíbí a zatím se loučím.


Závěr roku a jeho zhodnocení

31.12.2016 11:48

Drazí a milí návštěvníci a blogeři,

v tomto roce se toho událo opravdu mnoho a bylo by dobré, kdyby jsme si to alespoň trochu zhodnotili. Rok 2016 byl rok velkých změn, nových úžasných názorů, objevů a zjištění, ale také období výročí některých zajímavých či slavných prehistorických tvorů. A objevy nemusely být pouze v terénu, letos nám depozitáře muzeí nebo muzeiních sbírek vydaly některá svá tajemství. Letošní rok se stal 180. jubileem popisu rodu Thecodontosaurus, 160. jubileem pro rod Rhamphorhynchus, 340 let od nálezu kosti megalosaura v anglickém dole (kde však byla považována za kost obra), 155. jubileum pro rody Archaeopteryx, Scaphognathus nebo třeba Teratosaurus, dále třeba 80 let od popisu rodu Traversodon a z bližší doby například 10ti leté výročí rodů Mapusaurus nebo Agujaceratops. Takto bychom mohli pokračovat dále a dále, ale sepsat to by trvalo mnohem delší dobu. Letošek také přinesl výročí některých paleontologických špiček, třeba Jacka Hornera nebo Othniela Charlese Marshe.

Rok 2016 byl také plný úžasných objevů. Ať už je to nedávný nález dinosauřího ocasu v jantaru, nebo odhalení zbarvení psitakosaurů, objev syrinxu u vegavise, echolot u echovenatora z oligocénu přes zjištění jak to bylo po dopadu Chixulubu s póly a vývin krunýře želv pro hrabání, celkově to zase o kousek změnilo náš pohled na pravěk.

Tak a teď bych se chtěl vrhnout spíše na tu děkovnou část. Chci Vám všem, co jste mě kdy navštívili. Je to až neuvěřitelné, ale za celou dobu (od července 2015), kdy tento blog funguje, mě navštívilo přes 100 000 lidí. Nechápu jak se to mohlo stát a velice, velice za to děkuji. Bez Vás bych to patrně nedokázal. Takže Vám všem přeji krásný nový rok a doufám, že se zase budeme moci těšit na zcela nové a úžasné objevy, které nám znovu trochu poodhalí tajemství prehistorie...

Krásné Vánoce

24.12.2016 11:27

Tak znovu se ten rok s rokem sešel a máme tu opět Vánoce. Drazí a milí návštěvníci, přeji Vám všem do nového roku hodně štěstí a zdraví a na Vánoce klid a pohodu. Doufám, že si svátky užijete a před rokem 2017 se můžete těšit na krátké zhodnocení letošního roku. Děkuji Vám všem za obrovskou přízeň a třeba příště v minulosti.


Legenda filmů má jubileum

20.12.2016 17:29

Před 2 dny oslavil geniální režisér Steven Spielberg své 70. narozeniny. Pro nás jeho nejznámější filmy jsou asi Jurský park a Ztracený svět : Jurský park, které vydělaly obrovské množství peněz a staly již klasikou v Hollywoodu. Známe však také mnohé další, třeba E.T. mimozemšťan nebo Schindlerův seznam. Stal se také nejvýdělečnějším režisérem vůbec, k tomu mu právě napomohly první dva filmy o genetických dinosaurech. Spielberg je také producent. Do dalších let bych mu asi popřál hodně úspěchů, štěstí a zdraví, určitě ať točit nepřestane a to hlavně tak skvělé filmy o dinosaurech.

<< 2 | 3 | 4 | 5 | 6 >>