Vítejte na mém webu

Zdravím všechny návštěvníky na mém blogu, který se jmenuje Prehistoric World. Zajímám se o pravěk a tímto blogem bych chtěl odkrýt tajemství pradávných tvorů ukrytých mliony let pod povrchem Země. Ač jsou tito tvorové dávno mrtví, kdyby jsme se prošli nočním muzeem, možná by se nám podařilo alepsoň na krátkou chvíli slyšet ozvěny minulosti. Pokud se nám toto podaří, tak jsme o krok blíže k poznání tajemství pravěku. Pamtujte však na tuto moudrou větu:

Minulost není mrtvá, dokonce ještě neskončila.

Wiliam Faulkner (1897-1962)

Chci tímto říct, že pravěk není mrtvý a jeho dávné obyvatele můžeme oživit pouhou myšlenkou na to, že jsme nezapoměli na ně, na ty které pohltil čas.

 

Upozornění návštěvníkům

Vážení návštěvníci, na tomto webu je možné kopírovat fotky živočichů a rostlin, ale nikoli text.

Novinky

Nový zvláštní žralok z miocénu

04.10.2016 06:30

Už po nějakou dobu jsou v oblasti Pacifiku, konkrétně v Peru, Kalifornii a Japonsku, a Severní Karolíně nalézeny velmi zvláštní zuby zhruba 20 milionů let starého žraloka. Jsou velmi zvláštní protože mají tři korunky. Včera byl jeho popis publikován v Historical Biology.

Tento nový žralok byl 4 m dlouhý, jeho zuby byly velké až okolo 4,5 cm, takže mu dovolovaly lovit i vetší kořist, než byl sám. Jeho přirozeným biotopem byly šelfová moře na okrajích oceánů.

"Jsme přesvědčeni, že tento mořský dravec patří do čeledi Otodontidae, tedy ke stejným typům, jako byl legendární Carchalocles megalodon," vyjádřil se k nálezu dr. Kensu Shimada z DePaul University ze Sternbergova Muzea v Kansasu.

Tento žralok nese vědecké jméno Megalolamna paradoxodon. Dr. Shinda je přesvědčen, že je příbuzný s rody Otodus a Carcharocles megalodon.

Vědci zjistili zbarvení psitakosaurů

17.09.2016 07:53

Patnáctého záři byla na webu Journal Current Biology publikována velmi zajímavá teorie vědců z Bristolské Univerzity, kteří zkoumali známou fosílii druhu Psittacosaurus sp., na které jsou patrné ocasní štětiny a zvíře je v poloze spánku, a došli k závěru, že tyto zvířata měla kamuflážní zbarvení.

Psittacosaurus je pouze malý příbuzný pozdějších svrchokřídových ceratopsidů jako byli Triceratops nebo Eotriceratops. Bylo to zvíře kolem 2-3 m dlouhé, které se živilo rostlinami a staralo se o mláďata. Vědci z Univerzity v Bristolu v čele s Jakobem Vintherem a Innesem Cunhillem zkoumali melanozomy čili pigmentové buňky a přišli se zajímavým tvrzením ohledně barvy jednoho z druhů psitakosaurů.

Vědci spolupracovali ještě s kolegy z Německa, Hong Kongu a USA a jejich slova se shodují. Vědci přišli na to, že psitakosauři hráli odstíny hnědé a žluté, také černými barvami a štětiny měly tmavožlutou barvu. "Podle nás byli psitakosauři tmavě zbarvení, jelikož se potřebovali ukrývat v podrostu před predátory. Naše přesvědčení podporuje i to, že žil převážně v lesích," vyjádřili se.

Model nově zbarveného psitakosaura je nově vystaven v Bristolské Botanické Zahradě v sekci rekonstruované křídové flóry. S touto teorií také mizí moje přesvědčení, že psitakosaurus uměl své štětiny vystřelovat na útočníka. Možná ale není všem dnům konec...

Seznámení s argentinským rybožravcem

30.08.2016 21:11

Argentina je země, která není tak bohatá na pterosauří fosílie, jako například USA nebo Čína. Čas od času však z pamp Patagonie přibyde nový nález pterosaura. Ten poslední byl publikován dnes a jedná se o velmi zajímavého živočicha.

Nově popsaný pterosaurus nese jméno Allkauren koi. Tento pterosaurus se živil především rybami, žil v odbodbí střední jury před zhruba 170 miliony let. Patří k ramforynchoidním "dlouhoocasým" pterosaurům. Fosílie byly nalezeny v souvrství Canadón Asfalto, kde žil i s teropody, sauropody a savci a dalšími živočichy.

Unikátní fosílie představují spíše dobře zachované zbytky čelistí, několika obratlů, lebečních (kraniálních) kostí a také unikátního výlitku mozkovny. Kosterní elementy také ukazují spojitost mezi breviquartosanny ("dlouhoocasými") a pterodaktyloidy.

Fosilní holotyp je uložen v Trelewském Muzeu a zkoumali ho vědci v čele s dr. Diego Polem. Ten se k nálezu vyjádřil tak, že fosilní výlitek mozku nám může ukázat, jak měli první pterosauři vyvinuté smysly. Celkově tedy mozkovna obsahuje cenný klíč k fyziologii prvních letců.

<< 29 | 30 | 31 | 32 | 33 >>