Akce Šanghaj

2 roky po události 2508/2015

Oriental Pearl Tower, okrsek Pchu-Tung, Šanghaj, východní Čína

2:37, noc 21. května 2017

Tajná operace týmu KAT, Kapturace Atypických Tvorů

Šanghaj je v pozdvižení. V otočné restauraci Oriental Pearl Tower se rozšířila panika, po nočním vniknutí predátorů. Hosté byli naprosto zděšeni, několik z nich zemřelo a těm ostatním se podařilo dostat s personálem dolů do bezpečí. Právě nastupuje na věc tým velitele Kevina Rogerse. Ten už má s predátory hodně zkušeností. On a jeho tým se spustili z vrtulníku přímo na největší kouli Oriental Tower. "Poslouchejte chlapi, tahle zvířata mají skvělý sluch a skvěle se orientují v prostoru. Jsou rychlý, ale maj slabý místo a sice záda a jejich obří uši. Máme povolení zabíjet," řekl. Byl to urostlý a svalnatý, přes 2 m vysoký muž, který na výbornou prošel vojenským výcvikem v Nevadě. Měl zkušenost s predátory, kteří mu také způsobili jizvu na pravém oku. Spustili se do restaurace.

Rogers se ukrýval za rohem, uslyšel tiché kroky po roztříštěném skle. Odvrátil se ode zdi, ale nic neviděl. Pak se však za ním ozval skřek a on uviděl predátora, který vysel na cárech dlouhých záclon. Než však stačil zaútočit, tak do něj Rogers několikrát vypálil z brokovnice. Upadl zkrvavený dolů. Ovšem dravec se nevzdával. Zakousl se mu tvrdě do ruky. Rogers ale neváhal a vytáhl z kapsy revolver, kterým prostřelil predárovi jeho velké ucho, pak také skleněnou stěnu. Zvíře řvalo bolestí, Rogers neváhal a vykopl ho z roztříštěného okna. Byl slyšet jen řev a těžký dopad na zem. V jiných částech restaurace boj dále pokračoval, ale akce byla po téměř 30 minutách úspěšně ukončena.

...

Uběhly dva roky od toho, co jsme svedli bitvu s časem. Od té doby se toho hodně změnilo, naše administrativní sídlo se přesunulo z Prahy na neutrální půdu švýcarského Curychu, kde bylo sídlo tzv. Evropského kantonu pod mým vedením. Ostatní si rozvrhli další světové strany, pro nás to byly kantony s administrativními sídly ve městech jako bylo Tokio, Sydney, Perth, Singapur a Peking v Asii a Austrálii, Sao Paulo, Buenos Aires, La Paz a Cayenne v Jižní Americe, New York, Los Angeles, Ottawa a San José v Severní a Střední Americe, a v neposlední řadě Marrákeš, Accra, Kapské město a Káhira v Africe. Každý kanton měl svého velitele, tzv. Asijskoaustralském kantonu mi bok po boku stála stejně neohroženě má Harleen, Jihoamerickému naopak mírnějším tempem velel Peter s jeho počítačovými schopnostmi, v Karibskoamerickém kantonu se radil s prezidenty v Pentagonu Joss a Tess se velice silně chopila vedení nepokojemi sklácených zemí Sahelskokongžskému kantonu. Jednou za měsíc jsme se scházeli v centru nazývaném některými jako Archa, které leželo právě v Curychu pro sdělení jednotlivých úspěchů nebo naopak neúspěchů jednotek v daných kantonech.

Každý z nás už neplnil funkci terénní, tu za nás vykonávaly buď jednotky K.A.T. speciálně vycvičené pro boj s určitými typy tvorů a především jejich nenásilné chytání nebo týmy H.Z.T. a V.Z.T. Jinými slovy se jednalo o hlavní a všeobecné zneškodňovací týmy, které měly zvířata hlídat a udržovat co nejdále od lidí, jež v krajním případě volaly právě jednotky K.A.T. Nacházení anomálií zprostředkovala složitá síť základen Seeker, které byly umístěny po celém světě. V každém městě nebo okrese se navíc nacházela hlavní stanice těchto týmů, kde byla vždy administrativně nadřazená osoba, která za její chod zodpovídala. Všichni naši zaměstnanci byli zdatní v nějakém oboru paleontolgie, fyzických i psychických testech museli projít pro případ, že by se i oni setkali s něčím takovým, jako my před dvěma lety. Dostali nové, mnohem lepší vybavení a nové uspávací a ohromovací pušky, které výrazně zamezily zbytečnému zabíjení zvířat z minulosti a tvoření tak nových časových paradoxů. Přišla nová doba, nové zbraně, ale i noví nepřátelé. Ale jedno zůstalo pro nás stejné. Boj pokračoval, stále nemilosrdně a byl pouze na život a na smrt.

...

2 roky po události 2508/2015

Žižkova 722, Ústí nad Labem, západní Čechy

20:37, večer 20. května 2017

Hlídkové středisko Seeker 01, Hledači

Večer už na hlídkovací stanici už nebylo moc lidí. Zůstal tam jen základní hledací personál. Tyhle stanice jsou po celém světě kryty ve městech. Slouží pro zjištění blízké anomálie, po té hlášení předají určitému zneškodňovacímu týmu. Každé středisko má svého šéfa, který dává rozkazy a zprostředkovává pomoc. Jeho podřízení naopak se nepouštějí do žádných akcí, v opačném případě musí opustit místo a podepsat úmluvu o mlčenlivosti. Pracují zde většinou lidé, kteří alespoň něco částečně ví o prehistorickém světě. Tyhle týmy a střediska jsme zřídili po celém světě, po našem odchodu napříč kontinenty. Zrovna v tomto středisku se někteří lidi neměli zrovna moc v lásce.

Alex se stranil ostatních, byl to hnědovlasý samotář, který dokázal být i agresivní. Stranil se ostatních, specializoval se na vyhledávání anomálií. Byl také průšvihář, několikrát dostal od šéfa Podnohorského kázeňský postih. Nikki naopak byla přátelská, dokázala se bavit s lidmi. Ti ji však také často využívali jako zprostředkovatelského člověka. Pro její hnědé oči a světlé vlasy vypadala naivně, ale byla silná a sebevědomá. Dokázala se přátelsky a normálně bavit s lidmi ve svém okolí, proto také měla mnoho spojenců a přátel. Mezi nimi byl i Petr, odborník přes většinu prehistorických tvorů. Byl něco jako já ve větším. Nebyl úskočný, ale měl spíše respekt před predátory z pravěku. Byl většího vzrůstu, měl delší tmavohnědé vlasy. Další příslušnicí základního týmu byla Lena. Ta se specializovala hlavně na paleoekosystémy prehistorické doby. Byla zrzka, která občas blouznila sama ve svém světě. Poslední členem byl Julio, Čech, který se narodil v Mexiku a chvíli tam pracoval ve středisku Seeker 426. Nechal se však přeřadit do ČR.

Takže toto je nový tým, tým který se zaslouží o to, aby nepřestal fungovat svět, jaký známe. Najdou si k sobě cestu a nebo ne ? Budou držet jako tým nebo podlehnou rozpakům a předsudkům ? Uvidíme jejich další postup dále a já osobně doufám, že si to užijete.