Antarktické zázraky - Nečekaný objev z ledového kontinentu

Již v době nálezů prvních neptačích dinosaurů z ledové Antarktidy někteří vědci avizovali, že tento kontinent možná ukrývá řešení na daleko více evolučních hádanek, než jsme si dosud mohli představit. Jeho ledová krusta na většina jeho území paleontologickému výzkumu brání, přesto ale čas od času odsud přijde nějaký dost zajímavý nález a právě něco takového oznámili vědci z několika univerzit, kteří zkoumali naprosto nový druh plaza, jež může přispět k objasnění záhady původu neptačích dinosaurů.

Přestože byl velký jen jako leguán nebo dost odrostlý ještěr tejo, tak tento Antarctanax patří k živočichům, kteří mohou objasnit nejasnosti okolo původu prvních neptačích dinosaurů a ptakoještěrů. Kolik podobných tajemství může Antarktida ukrývat? Kredit: Adrienne Stroup, převzato z webu Sci-News

Popisné studie se účastnilo hned několik vážených odborníků, Brandon Peecock z Field Museum a hlavní autor celé studie, Roger Smith z University of Witwatersrand a Christian Sidor z Burke Museum při Washingtonské univerzitě. Jejich popis tohoto nového druhu živočicha se zakládá na nálezu neúpné kostry zvláštního druhu plaza, jehož fosilie byly nalezeny na antarktickém Graphite Peak expedicemi mezi lety 2010-2011.

Zmíněná trojice paleontologů se ho rozhodla pojmenovat jako Antarctanax shackletoni. Rodové jméno lze přeložit jako "Král Antarktidy", zatímco druhové je poctou polárnímu výzkumníkovi Ernestu Shackletonovi.

Podle autorů popisu šlo o živočicha velkého jako leguán nebo velký ještěr, kosterní znaky ale ukazují jeho jednoznačnou příslušnost ke skupině archosaurů. Šlo o dravce, častou kořistí mu byli savcotvární plazi a obojživelníci. Obýval tehdy relativně vlhké a teplé lesy antarktického kontinentu v době před 250 miliony let, tedy jen dva miliony let po velkém permském vymírání. Právě to je na tomto živočichovi tak zajímavé.

Pří výzkumu této fosilie přišli vědci s novým pohledem na složení zdejší spodnotriasové fauny, podle Peecocka bylo dříve na místě se domívat, že zdejší živočichové a ekosystémy se podobaly těm, které ze stejné doby známe z jižní Afriky, což by dokládaly i mnohé fosilní nálezy.

Nalezený Antarctanax ale doložil něco naprosto jiného, alespoň jistí živočichové byli zdejšími endemity. Pro jižní část Gondwany je to dost netypické a vlastně jistým způsobem převratné.

Jeho objev ještě podpořil další vědecký závěr, archosauři jako skupina zažili neprodleně po vymírání vekou evoluční radiaci, při které se rozšířili hned na několik kontinentů. V tu dobu, tedy dva až tři miliony let po velkém permském vymírání druhů, se rozšířili z Afriky do Austrálie, Jižní Ameriky, Indie, Číny a nově také Antarktidy.

Tím, že je tento plaz vzdáleným příbuzným krokodýlů a dinosaurů a byl nalezen na tomto kontinentu, se stává skutečně zvláštním živočichem. Paleontologové proto tvrdí, že jedním z kontinentů, na kterých proběhla obnova ekosystémů velmi rychle, byla právě Antarktida. Přesto se na jejím území ještě tehdy nacházelo několik reliktů permské doby, její klimat tedy pravděpodobně mohl sloužit jako refugium pro relikty permu a nové formy triasu zároveň.

Vědci uzavírají popisnou studii tím, že je rozhodně potřeba dalšího výzkumu pro objevení většího množství podobných fosilií. Antarctanax je tudíž považován za pouze malý díl rozličné skládačky fauny tehdejších ekosystémů.