Brachiosaurus

19.07.2017 11:23


Existuje několik vůbec těch největších dinosauřích ikon všech dob, kteří se svým způsobem podobají no badabo jihoamerických Waiků, čili legendárním nesmertelným otcům zvěře. Mezi nimi se jako jeden z nejstarších popsaných velkých sauropodních dinosaurů tyčí do výše okolo 14 m kolosální Brachiosaurus altithorax ("Ramenatý ještěr s hlubokou hrudí"). K tomuto okolo 25-27 m dlouhému somfospondylnímu brachiosauridovi snad není co dodávat, jedná se o držitele hned několika nej a patří k těm nejslavnějším druhům dinosaurů všech dob. Je ikonou pro něco ohromného, kolosální a těžkého, avšak, hlavně kvůli tehdejšímu pohledu na dinosauří paleontologii, také pro něco hloupého a nemotorného. Každopádně však brachiosauři patřili k dominantním složkám pozdně jurské severoamerické fauny, jelikož zde byli velmi rozšířeni a jejich mimořádná výška jim dovolovala se živit na mnohem vyšších stromových patrech, než tomu bylo u ostatních sauropodů (snad až s vyjímkou hypotetického druhu Amphicoelias fragillimus, který výškově dosahoval snad ještě vyšších hodnot). K tomu mu, kromě dlouhého krku tvořeného zhruba 14 obratli, což mu nedovolovalo přílišnou ohebnost, dopomáhal i jeho charakteritický znak, který s ním sdílií celá čeleď brachiosauridů a sice delší přední končetiny. Bylo to díky Ty tak tvořily známá vyvýšená ramena, díky kterým se mohl i zvýšit krk a zkrátit ocas. Ocas sám osobě vypadal kratší než u většiny sauropodů, zadní nohy byly také menší. Většina lidí asi také pozná brachiosaura díky jeho nápadné vyvýšené lebce. Jeho lebka byla poměrně malá, ovšem s výraznou zvýšeninou, jež byla tvořena křehkými nosními a lebečními kostmi mezi očima na lebce. Jednalo se vlastně o nozdry, které však byly posunuty výrazně vzad. Tento znak byl také nějakou dobu považován za ukotvení chobotovitého výrůstku, ale také posloužil jako jeden z největších omylů v dinosauří paleontologii vůbec. Mezi tehdejšími i laickou veřejností byl velmi rozšíren názor, že díky takovýmto nozdrám trávili sauropodi drtivou většinu času ve vodě. Tento názor jiř dnes však neplatí, dnes se má za to, že tyto vysoko posazené nozdry byly ještě součástí nafouknutelních vaků, které používali samci při rituálních soubojích či součástí respiračního systému v podobě podobných vzdušných vaků, které měli například rebachisauridi (Tataouinea hannibalis). Tomuto tvrzení odpovídá i množství dutin v obratlech brachiosaurů. Brachiosaurus měl také velmi robustní čelisti, které byly osazeny malými kolínkovitými zuby. Ty mu pomáhaly trhat jehličí, listy a plody z větví stromů. Mozek brachiosaura byl ve srovnání s tělem strašně malý, ale nesvědčí o jeho "inteligenční zaostalosti", spíše o jeho tělesné velikosti.

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, i Brachiosaurus a podobní sauropodi byli (alespoň z části) teplokrevná zvířata. Jejich metabolismus byl mnohem rychlejší než u dnešních plazů a krokodýlů. Tuto domněku potvrzují i ontogenze (růstová stádia) jeho blízkých příbuzných a sice rodu Europasaurus (jež byl však o mnohem menší, meřil okolo 6 m). Mláďata brachiosaurů tak nejspíš dospívala v rozmezí 10-15 let, kdyby byli studenokrevní, tak v době asi svých 30 let. Brachiosaurus se tak mohl dožít zhruba 75-100 let, ikdyž existovaly odhady "metuzalémů" starých okolo 300 let a více. Tyto odhady však byly notně přehnané a založené právě na studenokrevném metabolismu, který vycházel z podobných údajů jako u dnešních druhů želv.


Riggsův titán a pletky s tyranosaurem

Většina lidí dnes ví, že hodně poznatků na soudobý pohled brachiosaura poskytly fosílie velkých sauropodů girafatitanů z východoafrické Tanzanie. Proto, když byly separovány tyto dva rody, vyplulo na světlo spousta nevysvětlených otazníků. Jak tedy doopravdy brachiosauři žili a vypadali ? A kde byly nalezeny jejich skutečné fosilní pozůstatky ? Příběh reálného brachiosaura začíná roku již 1883, kdy byly u Feltch Quarry 1 nalezeny kosti velkého sauropodního dinosaura a i jeho lebka poblíž Garden Park. Ta však po té byla zaslána Othnielu Charlesi Marshovi, který ji zařadil do rodu Brontosaurus. O jejím dalším osudu bude jistě ještě řeč. Roku 1885 amatérský hledač zkamenělin pan Bradbury nalezl poblíž Grand Junction fosilní kosti ohromného sauropodního dinosaura neznámého původu. Kosti si však nechal a nedal paleontologické společnosti žádnou správu o svém nálezu. Pokračujeme roku 1899, kdy se zmíněným panem Brandburym dopisoval paleontolog chicagského muzea Elmer Riggs. Ten při vzájemné korespondenci získal ony fosilní fragmenty a také přibližné místo nálezu. Dále pokračujeme roku 1900, kdy se výprava Royal Columbian Museum (dnes Chicagské Muzeum Národní Historie) vydala do oblasti západního Colorada poblíž města Fruita do delty řeky Colorado.

Archivní snímek holotypu FMNH P 25107 při vykopávkách v létě 1900 pod vedením Elmera Riggse.

Zde její vedoucí člen, již zmíněný, Elmer Riggs vtyčil tábor a jeho asistent pan Menke zde nalezl původní holotyp FMNH P 25107 nedospělého exempláře, který sestával z postkraniáního skeletu (pravý humerus, pravý femur, část pánve-ilium, pravý korakoid, sacrum, sedm posledních hrudních obratlů a dva ocasní a velká část roztroušených žeber). Riggs však také uvádí, že vedle kostí pravých předních končetin ležel také levý humerus, ovšem podle recentních výzkumů se jednalo o pravý. Úžasná byla také jejich velikost, femur podle těchto údajů měřil 2,03 m a humerus 2,04 m, což je více než například u obřího rodu Argentinosaurus. Tyto kosti byly nalezeny 4. července v oblasti Riggs Quarry 13, dnes nazývané Riggs Hill. Roku 1901 Riggs publikoval pouze nezvyklou velikost humeru a kostatoval tak, že se muselo jednat o sauropoda podobného žirafám. Dva roky na to publikoval popis v té době největšího dinosaura na světě a sice rodu Brachiosaurus. Podrobnější popis byl však přidán až o rok později v monografu pojednávajícím o brachiosaurovi. Brachiosauři pak sklidili ohromný obdiv a úspěch mezi laickou veřejností, hodně k tomu přispěly i fosílie girafatitana z tanzanie, jako ta největší známá zvířata, která kdy chodila po zemském povrchu. Tento post držel Brachiosaurus přes úctyhodných 70 let.

Riggsův konzlutant pan Menke u pažní kosti brachiosaura.

Roku 1969 pak jistý vědec Kingham přiřadil k tomuto rodu také pozůstatky velkých brachiosauridů z jiných částí světa, hlavně "Brachiosaurus" atalaiensis (Lusotitian) a "Brachiosaurus" brancai (Giraffatitan), ale také rod Astrodon. Na základě druhého jmenovaného byla také roku 1993 zhotovena skulptura tohoto tvora v životní velikosti. Roku 1908 však také část fosílií, které byly použity při rekonstrukci apatosaura, pravděpodobně také patřila tomuto rodu. Roku 1994 pak byly umělé kosti z předchozího roku vystaveny v severním cípu muzejní haly Stanley Field i s původním holotypem. Model byl však roku 1999 přesunut do O´Hare International Airport, kvůli uvolnění původního místa pro nový exemplář druhu Tyrannosaurus rex zvaný "Sue". V průběhu let bylo také řazeno několik kostí k jiným rodů a druhům. Kosti z roku 1883 byly roku 1970 při revizi paleontologických sbírek reklasifikovány jako kosti neznámého sauropoda, roku 1998 rozpoznány jako Brachiosaurus sp. Nejznámějším "hybridem" brachiosaura je nejspíše "Ultrasauros". Kosti brachiosaura totiž byly při práci smíchány s kostmi supersaura. Byl tak Jamesem Jensenem neúmyslně vytvořen ohromný tvor, větší než cokoliv jiného v té době. Ovšem po pečlivém rozboru byl tento hypotetický rod rozpoznán jako smíchání kostí těchto dvou sauropodů. V průběhu let byly také nalezeny mladé exempláře brachiosaurů, ovšem podle některých vědců se jedná o mláďata diplodocidů.


Patriot nebo cestovatel ?

Už jsme si řekli, že dříve byly za zástupce stejného rodu Brachiosaurus povážovány exempláře z portugalska a tanzanie. Giraffatitan brancai a Lusotitan atalaiensis jsou snad nejznámější bývalí zástupci tohoto rodu, ale existují nejméně dva další, kteří dříve byli za brachiosaury považovány. Tím prvním je Brachiosaurus fraasi, který byl popsán Wernerem Janeschem roku 1914 z Německé východní afriky. Jednalo se o zlomkovité pozůstatky velkého sauropoda, ovšem po čase sám Janesch přiznal, že se nejspíš jedná o girafatitana (tehdy brachiosaura brancai). Další o něco složitější však byl vědecky popsán v 60. letech 20. stol. (roku 1960) Albertem Felixem de Lapparentem z oblasti Alžírska jako "Brachiosaurus" nougaredi.

Někteří juvenilní jedinci rodu Brachiosaurus, jako právě tento s číslem SMA 0009, jsou považováni za malé diplodocidy.

Nepochybně se jedná o pelvis a sacrum relativně velkého sauropoda, ovšem nedá se s jistotou říci zda právě brachiosaura. Tento  druh je totiž výrazně mladší než svrchojurské pozůstatky, jelikož žil před zhruba 112-96 miliony let. Problémem je, že většina pozůstatků velkých brachiosauridů z celého světa byla ve 20. století přiřazována rodu Brachiosaurus. Ze severní ameriky však také přicházely zprávy o obřích kostech brachiosauridů, ovšem nebyly blíže určeny. Pocházejí také z Potter Creek (humerus), Utahu (krční obratle) a Wyomingu (Bighorn Basin, juvenilní jedinci) a všichni jsou z pozdní jury. Je velmi pravděpodobné, že patří do rodu Brachiosaurus.

Přibližná rekonstrukce menšího afrického příbuzného rodu Giraffatitan.

Separování rodu Giraffatitan od rodu Brachiosaurus proběhlo sice až roku 2009, ovšem již v letech 1929, 1950 a 1961 se objevily spekulace o odlišnosti těchto druhů. Samotný Janesch dokonce sám částečně předpokládal, že se jedná o odlišný rod. Našel také okolo 13 rozdílných znaků mezi druhy, ale když byl "B". brancai uznán jako validní rod, posupně se na tuto skutečnost zapomnělo. Roku 1988 však George Olshevsky podrobil výzkumu africký materiál a našel několik odlišností, které však považoval pouze za rozdíly mezi druhy a potvrdil tak validitu afrického brachiosaurida. Ovšem uznávaný amatérský paleontolog George Olshevsky dospěl k závěru, že se jedná o rozdíly mezi rody. Roku 2009 tak Michael Taylor stanovil nový rod Giraffatitan. Později se také ukázalo, že rozdíl je i ve velikosti. Brachiosauři totiž mají o 23 % větší hrudní obratle a o 20-25 % větší ocasní obratle.


Nadobr kulturních měřítek

Brachiosaurus patří k vůbec těm nejslavnějším dinosaurům všech dob. Podle tohoto sauropoda byl pojmenován i asteroid 9954 Brachiosaurus v hlavním pásu planetek. Roku 1997 byl robotický model brachiosaura použit v dodatečném speciálním filmu pro ságu Star Wars jako tzv. ronto, obří tvorové žijící na pouštní planetě Tatooine. Na Zemi se však proslavil jako jeden ze dvou prvních obřích sauropodních dinosaurů ještě s rodem Diplodocus. Objevil se v mnoha starých filmech, zde je však částo znázorněn jako typický příklad selhání vývoje v podání dinosaurů. Často se zde potápí v mořích a jezer a z vody ční pouze jeho malá hlava.

Ukázka brachiosaura z filmu Jurský park z roku 1993 od světoznámého režiséra Stevena Spielberga.

Podobné znázornění ho čekalo i v kresleném seriálu Byl jednou jeden člověk či animovaném filmu Země dinosaurů. Svůj velký návrat zažil až roku 1993, kdy se objevil v trháku Jurský park, kde si však stoupl na zadní končetiny, čehož schopen nebyl. Ovšem hned na úvod o něm bylo řečeno, že "...tady je vidět, že byli teplokrevní a nežili v bažinách." Ovšem hned po této scéně následovala další, kde párek brachiosaurů vylézal z jezera, což si jen lehce protiřečí. Další velký debut zažil v dokumentárním cyklu Putování s dinosaury a také menší ve filmu Jurský park 3. Od té doby byl zvěčněn také v mnoha dinoparcích a je snad v každé knížce o dinosaurech či pravěku.


Hlava v oblacích a nenasytný žaludek

Oproti ostatním sauropodům měl brachiosaurus ohebnější krk, což vedlo k rozšíření jeho denního přídělu potravy. Ta sestávala především z cykasů, araukárií, benetitů, koniferů, stromů ginko a také různých druhů mechů či vodních řas. Jeho potravní spektrum se také nacházelo mnohem výše než u ostatních amerických sauropodů, podle vědců držel většinou krk v rozmezí 5-9 m nad zemí, ale dokázal ho zvýšit až do 14 m. Denně tento kolos spořádal okolo 100-120 kg rostlinné hmoty, ovšem objevily se i názory, že stáda dokázala během několika měsíců spořádat i lesy a celé planiny. Jejich denní příjem by však pak činil něco okolo 400-500 kg. Dnes se od něčeho takového upouští, ale jeho žaludek plný gastrolitů potřeboval stále příjem potravy. Brachiosaurus však žil v oblasti Morrisonova souvrství, kde se potravy nacházelo dostatek. Jednalo se o oblast, ve které se střídala období deště a sucha, jednalo o oblasti podobné semiaridním či savanám. Tuto oblast sdílel ještě s dalšími druhy sauropodů, například s rody Apatosaurus, Brontosaurus, Diplodocus či Haplocanthosaurus. Brachiosauři zde žili v zónách 2-4, tedy po dobu zhruba 1-2 milionů let.

Stádo brachiosaurů na lokalitě Como Bluff v Coloradu před zhruba 154 miliony let.

Za tuto dobu se tu nesčetněkrát vystřídala také fauna velkých i malých masožravců, od typů jako byli Koparion douglassi, Stokesosaurus clevelandi nebo Ornitholestes hermanni po ty obrovské, kteří zřídka kdy nepřesáhli délku 10 m. V tomto souvrství žili takoví nejméně tři a sice Allosaurus fragilis, Torvosaurus tanneri, Saurophaganax maximus a Epanterias amplexus, kteří jako jedinní byli v menších loveckých smečkách schopni brachiosaura ohrozit. Z dalších herbivorních dinosaurů tu také žily neméně slavné rody jako Stegosaurus, Camptosaurus, Dryosaurus nebo Gargoyleosaurus. Dále tu žilo nepřeberné množství primitvních savců, žab, krokodýlů, pterosaurů, paprskoploutvých ryb, želv, mloků, ještěrek či sfenodontních ještěrů.


Cizí příbuzní

Brachiosaurus je jmenovcem celé čeledi Brachiosauridae, kam dnes patří většina "ramenatých" makronaianů z celého světa. Brachiosaurus je podle nýnejších výzkumů řazen do nejužšího příbuzenského vztahu s rody Giraffatitan, Cedarosaurus, Abydosaurus a Paluxysaurus (=Sauroposeidon), dále je pak je v čeledi brachiosaurů také Lusotitan, Europasaurus, Sonorasaurus nebo Vouivria a někdy také Sauroposeidon a Pelorosaurus, každopádně i přes jejich charakteristické znaky se o jejich postavení v čeledi často diskutuje. Pak však na scénu přicházejí další a mnohem složitější rody, které byly většinou popsány v průběhu 19. a začátku 20. století z oblasti západní evropy. Do této čeledi byly v průběhu let zařazeny a reklasifikovány další rody jako madagaskarský Bothriospondylus, americký Astrodon, jihokorejský Ultrasaurus a britští Eucamerotus, Dinodocus, Neosodon nebo Ischyrosaurus. Fylogeneze u posledních třech jmenovaných jsou velmi pochybné a většinou jsou označováni pouze jako Sauropoda/nomen dubium.

Celou tuto problematiku ztížil fakt, který poukazuje na několik charakteriských znaků na určitých kostech, které jsou přítomny pouze u brachiosaurů a právě některé z výše jmenovaných rodů je sdílejí.


Ten vůbec "nej"

Brachiosaurus je držitel několika dinosauřích nej, které určitě stojí za zmínku. Také bych se rád zmínil o několika zajímavostech, které o brachiosaurovi nejsou až tak rozšířeny, ale dokáží vcelku slušně překvapit či ohromit i mysl "trénovaného" paleontologa. Takže jaká brachiosaurus drží nej ?

*Nejdéle udržený post nejdelšího a nejvyššího dinosaura na světě a všech dob. Tento post držel brachiosaur úctyhodných 82 let, než byli světu představeny tři, dva už dnes neplatné, rody Supersaurus, Ultrasauros a Seismosaurus.

*Největší smontovaná kostra dinosaura na světě. Toto ocenění držel až do roku 2009, kdy bylo nepochybně prokázáno, že kostra v Humboltově muzeu v Berlíně patří rodu Giraffatitan.

Ohromný "Ultrasauros macintoshi" v porovnání se svým menším příbuzným brachiosaurem.

*Nejvyšší dinosaurus jurského období. Z dosud známých fosilních nálezů je prokázáno, že brachiosaurus je tím vůbec nejvyšším druhem dinosaura, který se procházel po juře. Předčil ho až Sauroposeidon z oklahomské rané křídy, který v extrémech měřil na výšku až 21 m.

*Nejslavnější pokročilý sauropod. Brachiosaurus patří do skupiny Macronaria, což byli přechůdci titanosaurů, nejpokročilejších sauropodů. Spolu s rody Diplodocus a Brontosaurus patří tento rod ke třem nejslavnějším sauropodům vůbec.

Tento krátký výčet bych ještě chtěl doplnit zajímavostmi o tomto rodu. Například srdce brachiosaura mohlo vážit okolo 1,6-1,8 tuny, aby vypumpovalo krev do výšky 12-14 m. Nebo mozek u tohoto zvířete tvořil pouze jednu stotisícinu těla, kdežto u člověka je to zhruba jedna padesátina. Ještě více to umocňuje váhu svalstva a orgánů tohoto tvora. K tomuto rodu jsou také připisovány některé ohromné kosti z Tanzánie, které by svědčily o mnohem větší velikostní kategorii a sice o 18 m výšky, 33 m délky a zhruba 60 tunách hmotnosti, ale spíše patří jeho africkému příbuznému.

Naleziště: Colorado, Utah, Wyoming (možná i Tanzanie)        Prostředí: Semiardní lesnaté oblasti

Druh: B. altithorax                                                              Váha: 40-55 t

Strava: Listy, jehlice, šišky, kapradiny, cykasy                        Význam: "Ramenatý ještěr" podle výrazných ramen a kostí paží

Doba: stupeň Kimmeridgian až Tithonian, před 154-152 mil. l. Sok: Velcí teropodi

Délka: 25-27 m (možná však přes 30 m)                               Zařazení: Dinosauria, Sauropoda, Neosauropoda,

Popsán: Riggs, 1903                                                           Macronaria, Titanosauriformes, Brachiosauridae

Výška: 14 m (možná však až 18 m)                                     Synonyma: Žádná

Brachiosaurus altithorax