Byli synapsidi jedovatí ?

28.01.2017 14:10

Ve velmi známé dokumentu Putování s pravěkými monstry byl na jeho konci představen podivný a dravý synapsidní plaz Euchambersia (v dokumentu prezentován jako Therocephalian). V dokumentu byl zobrazen jako tvor, který útočil a zabíjel na svou kořist pod rouškou noci za pomocí jedu. V dokumentu bylo řečeno, že "jed tohoto plaza je silnější než mamby černé". To však není jisté, neboť si v dnešní době nejsme vůbec jisti, zda tento živočich zabíjel jedem. Na původní názor, že tento plaz používal k zabíjení kořisti jed, přivedl paleontologickou společnost baron Franz Nopsca. Tento paleontolog zkoumal zuby a lebeční kosti euchambersie a došel k závěru, že velké špičáky měly spojení s jedovou žlázou, která byla ve spojení se slzními kostmi. Jed po zakousnutí mohl proudit do krevního oběhu kořisti. Tato teorie byla příjmána po celé 20. století, jedovatost byla předpokládana i několika dalších synapsidů. Nicméně, někteří vědci přezkoumávali původní holotypní materiály a zjistili, že v případě hřebenu pro vedení jedu se jedná pouze o hrbolky či přirozenou vyvýšeninu, která nedosahuje až ke kořenu zubu. Konstatovali to s tím, že i mnoho dnešních zvířat má zuby s pdobnými znaky (hroši nebo paviáni).

Přibližný vzhled jedovatého synapsida druhu Euchambersia mirabilis.

Poslední studie z roku 2016 provedená Justinem Benoitem z Univerzity of Witwatersrand uvádí, že rozporuplnost vychází z nepřesných nákresů špičáků. Na nich pak také byla založena "psí" morfologie špičáků. Zároveň také ale uvádí, že Euchambersia byla tím nejbazálnějším a nejrobustnějším zástupcem čeledi Akidnognathidae. To mě přivádí na myšlenku, že toto stvoření nebylo schopno kořist rychle uhánět, vypadalo jako baset, kromě toho bylo vcelku malé na lov jeho předpokládaných obětí (dicynodonti, menší terapsidi), protože dosahovalo max. délky kolem 1,5-2 m. Jak tedy tento živočich lovil ? Moje přesvědčení, že byla jedovatá, vychází také z dalšího živočicha, který lovil pomocí jedu. Uatchitodon byl bazální archosaurimorf, který lovil podobnou kořist jako euchambersia, ale v Arizoně před 220 miliony let. Lovil pomocí jedových zubů, podobných jako u dnešních hadů.

Uatchitodon vypadal podobně jako Terristrisuchus, ale jeho lovecká taktika byla velmi odlišná.

Je možné, že toto byly první počátky jedovatosti u tetrapodů, mé předsvědčení podporuje také skutečnost, že oba dva živočichové byli slepé evoluční větve. Takže co na závěr ? Myslím, že bychom měli přehodnotit názor na jedovatost euchambersie, nejméně alespoň znovu prozkoumejme zuby a lebky těchto tvorů, třeba ještě něco nalezneme.