První ocasatí obojživelníci z řad mloků se objevili již v pozdní juře, zhruba v době kdy si hlavní místo vydobili dinosauři. Jeden z vůbec prvních byl Chunerpeton z nadčeledě Cryptobranchoidea. Tento malý mloček z příbuzenstva pangerpetona žil na přelomu střední a svrchní jury ve Vnitřním Mongolsku v oblasti zvané Daohugou beds. Dnes to je vyprahlá poušť Gobi, před 164 miliony let, kdy tento obojživelník žil bylo toto místo deštívým údolím s množstvím říček a jezer. Pohyboval se spíše ve stojaté vodě, lovil menší bezobratlé a lapal je do širokých čelistí. Mohl se skrývat i ve vegetaci. Chunerpetoni se pravděpodobně sdružovali do menších kolonií na březích jezer, kde společně kladli vajíčka do vody. Podle fosílií z Číny, na kterých jsou vidět i otisky kůže, měl stejně jako axolotl žábry.

Zaniklé údolí

Jak už bylo řečeno, Chunerpeton žil v oblasti Daohugou, která byla skvělým místem k životu. Žily zde početné rody dinosaurů, jako byl obří Mamenchisaurus, nebezpečný Sinraptor, a (nejspíš) také malý ceratopsin Yinlong. Nechyběli zde ani někteří podivní savci jako Castorocauda nebo Volaticotherium. Malé obojživelníky z této oblasti lovili pterosauři jako Wukongopterus. Byly zde také některé druhy nových pavoukovců, kupříkladu Eoplectreurys.

Přizpůsobiví obojživelníci

Chunerpteon měl mezi příbuznými i druh Karaurus sharovi popsaného roku 1978 ze Sovětského svazu. Kazachstánský druh žil však v spíš v polopouštích, a tak byl poměrně přizpůsobívý.