Děsivá pravda o způsobu zabíjení vačnatého lva

Paleontologové, zkoumající fosílie vačnatého lva rodu Thylacoleo, přišli se zajímavým zjištěním. Přišli totiž na to, že tohle zvíře lovilo tak, že nejdřív si své obět drželo mocnými zuby, než je rozdrásalo drápy.

Tohle zvíře popsal již v roce 1859 skvělý britský paleontolog Richard Owen. Žilo od doby pozdního pliocénu až do doby přd padesáti tisíci lety. S ocasem až 2,35 m dlouhé a vážící 100 kg. Byl to velký a mocný predátor. Lev vačnatý.

Ačkoliv toto tylakoleo měl od lvů odlišné proporce, určitě představoval neméně zuřivého predátora. Vědci z Bristolské a Brownovy Univerzity a jejich kolegové z Univerzity v Malagdě zkoumali proporce předních končetin a zjistili, že tylakoleo měl velmi silné přední končetiny a prsty. Utvrdili se také v tom, že skvěle šplhal.

Vědci zkoumali svalové úpony na prstech a zjistili, že vratiprst, který je na vnitřní straně, s velkým drápem se mohl ohýbat tak, že uchopoval kořist a drásal. Zuby tedy sloužily pouze k přidržování, zabíjení kořisti měly na starosti velké drápy. Lovil prakticky všechny tamnější savce, bez vyjímek...