Entelodon

27.03.2017 17:10


Po neptačích dinosaurech do oblasti mého zájmu spadají archaické čeledě třetihorních savců, mezi takovou patří například entelodonti. Tato čeleď je většinou označována jako prehistorická prasata, ve skutečnosti ale mají blíž ke kytovcům a hrochům. Byla to však nebezpečná a útočná zvířata, která skvěle reprezentuje jejich jmenovec, Entelodon. Toto zvíře bylo jedním z nejnebezpečnějších třetihorních sauvců, ačkoliv to byl kopytník. Na jeho nohou byla kopyta, podobně jako u ostatních sudokopytníků měl dva prsty dotýkající se země a dva postranní, které byly nad zemí, nohy byly silně a mohutně stavěny pro rychlý běh za kořistí. Tento živočich také útočil patrně pouze svou tlamou a silným krkem. Nohy k tomu zdá se nepotřeboval, avšak kromě běhu se v útoku prakticky nijak nevyužily. Entelodon má velice unikátní chrup a stavbu lebky, jeho zuby byly přizpůsobeny nejen k požírání masa (což dělaly přední špičáky a trháky), ale i k drcení a štípání kostí. Tuto funkci plnily hlavně zadní stoličky. Z každého pohledu byla celá jeho lebka velmi zvláštní, hlavní dojem budily velké lícní kosti, které vystupovaly ze stran lebky. Tyto zvláštní útvary sloužily k upevnění lícních svalů, které po té dovolovaly mnohem silnější skus čelistí.

Ačkoliv tento živočich vypadal hrozivě a o něco výš byl popsán jako nemilosrdný predátor, byl to převážně všežravec. Jeho stoličky sloužily i k drcení rostlinné hmoty a hlíz, které vyhrabával kopyty a čenichem. Byl to také účinný uklízeč mršin, tyto vlastnosti ho učinily velice adaptabilním tvorem, který dokázal přežít i menší vymírání na konci eocénu a v průběhu nadcházejícího oligocénu se vyvinul do několika dalších forem, které prosperovaly dalších několik desítek milionů let.

Dokonale ozubené monstrum

Nebylo by špatné se entelodonovi ještě jednou podívat na zub, doslova. Tento živočich měl kompletní savčí chrup a čelisti, jméno Entelodon znamená v překladu "kompletní zub". Jeho čelisti byly posázeny 3 řezáky, 1 velký řezák, 3 třenové zuby a 3 stoličky na jedné straně. Každý z těchto zubů plnil určitou funkci, měnily se také v průběhu věku. Samci entelodonů využívali tento chrup k vzájemným vnitrodruhovým soubojům, které většinou byly buď o teritorium a potravu v něm či o samice. Rozhodující roli také hrála velikost špičáků a velikost zjevu.

Samec entelodonta po prohrání boje.

Tento chrup pomohl celé skupině entelodontidů přežít téměř 30 milionů let. Enteledont tak prosperoval velmi dlouho, okolo 11 milionů let, jeho další evoluční fází se stal pravděpodobně Paraentelodon, který žil v období oligocénu na území dnešní číny. Tento rod po té nejspíš migroval po Beringově úžině do severní ameriky, kde se stal předkem jednoho z největších entelodontidů vůbec, amerického rodu Daeodon. Toto zvíře se pak stalo pravděpodobně posledním známým entelodontidem, který vyhynul počátkem miocénu před 21 miliony let.


Od selete k mědvědovi

Entelodon měl velmi širokou oblast výskytu, toto zvíře žilo v různých druzích a velikostních kategoriích po celé oblasti Eurasie, od Mongolska po Francii. Tento rod dnes čítá okolo 8 platných druhů, typový byl roku 1846 Entelodon magnus. Další druhy byly rozeznány o něco později, v letech 1846-1874, kdy to byly druh E. ronzonii, E. aymardi a E. verdaui, a v letech 1918-1952, kdy vědci popsali druhy E. deguilhemi, E. antiquus, E. dirus a E. gobiensis. Tito živočichové obývali velké území, kromě nás jako ČR také Francii, Německo, Španělsko, Rumunsko, Kavkaz, Mongolsko, Čínu a některé dosud špatně známé exempláře také Japonsko. Obývali také různé biotopy, od plání a lesostepů až po lesy a bažinaté oblasti. Někteří také byli menšího vzrůstu, někdy zase dosahovali ař enormních velikostí (například druh E. magnus a E. deguilhemi dosahovali výšky v kohoutku až 1,35 m).

Vyobrazení entelodonta jako jednoho ze savců, kteří převzali vládu po neptačích dinosaurech.

Jak už to bývá, tak takto velký areál rozšíření také přináší jistá synonyma, u entolodonta to byly Elotherium a Arctodon. Ke krátkému zábrusu do historie se dá říci to, že toto zvíře bylo poprvé považováno za medvěda či jemu příbuzného savce. Až objevy dalších archaických entelodontidních sudokopytníků definitivně potvrdily, že se jedná o sudokopytníka, který byl všežravcem.


Paseka v Londýně

Entelodoni jsou kvůli hrozivému zjevu jedni z oblíbených zvířat v dokumentárních filmech. Asi nejznámější jsou z dokumentu Putování s pravěkými zvířaty, kde se ve třetí epizodě představil jako praseti příbuzný a podobný sudokopytník, který obýval střední asii v době oligocénu a sváděl kruté souboje se svými soky a byl převážně mrchožravý savec. Podle toho dokumentu měl také mozek o velikosti pomeranče. Dále ho můžeme znát z novely Pravěk útočí : Případ vyhynutí (nepřesný překlad názvu celé novely, v originále Primeval : Exticion Event), kde se dvojice entelodonů dostala anomálií z oligocénu přímo na Oxford Street ze stadionu, kde zabila trojici lidí, způsobila rozruch a zranila Jenny. Connor a Abby po té lokalizovali anomálii, ale podařilo se vrátit pouze jedinného predátora, ten druhý byl zastřelen. Původně také měli být entelodonti obsazeni v první epizodě třetí série místo pristichampsuse, kdy se anomálie objevila přímo v britském muzeu.

Takto vypadá Entelodon v poslední evoluční fázi ve hře Jurassic World : The Game.

Entelodon se také objevil v jedné epizodě dokumentu Prehistoričtí lovci. Zde byl nazýván "pekelným prasetem", byl také zhodnocen celý jeho pohyb na území severní ameriky, ovšem pravděpodobně všechny fosílie entelodonů ze tohoto kontinentu náleží rodu Archaeotherium. Dále byl také nedávno zasazen do hry Jurassic World : The Game, kde má jeho poslední vývojové stádium velké rohy přímo z čela lebky a lícních kostí.