Gabonské proterozoikum - Fosilie, co ukázaly, jak buňky "chodily"

Deštné pralesy dnešní rovníkové Afriky nabízejí naprosto úžasné vyhlídky pro pozorování dnešní úžasné biosféry, pro výzkum fosilií ale nejsou příliš vhodné. Přesto ale mezinárodní vědecký tým v čele s gabonským geologem Abderrazak El Albanim publikoval novou studii založenou na fosiliích z této oblasti, ta by mohla skutečně převratným způsobem změnit chápání vývoje důležitých evolučních pochodů v prvotních buňkách. Její obsah by mohl přispět k lepšímu pochopení evoluce života na Zemi.

Rekonstrukce zvláštního mořského živočicha rodu Spriggina z doby svrchního proterozoika. Tito zvláštní tvorové byli příslušníky tzv. ediakarské fauny, jejich původ je dodnes obestřen tajemstvím a těžko určit, zda nový výzkum k objasnění evoluce těchto forem života přispěje. Kredit: Nobu Tamura

Z lokality Franceville Basin v Gabonu popsali, před několika lety, gabonští geologové v čele s již zmíněným Abderrazakem El Albanim fosilie dosud nejstarších mnohobuněčných organismů o stáří téměř 2,1 miliardy let. Jeho vědecký tým z Institut de chimie des milieux et matériaux de Poitiers při Université de Poitiers došel k závěru, že tento rozmach a početnost fosilií mnohobuněčných organismů nastal pravděpodobně při vrcholu stoupání kyslíku v atmosféře, opětovné přezkoumání fosilií navíc ukázalo ještě něco velmi důležitého.

Tyto uloženiny bývalé mělké a klidné vody jsou cenným zdrojem informací pro vědce, kteří se zabývají pohyby a procesy buněk. Výzkum fosilií zdejších organismů ukázal, že jejich buňky byly schopny motility. Tento pojem označuje řadu složitých metabolických reakcí, při které se buňka pohybuje za spotřebovávání metabolické energie.

Důkaz z tak starých vrstev jednoznačně překonává předchozí doklad o tomto mechanismu, který je starý zhruba 570 milionů let. Organismy z Gabonu byly podle vědců dost sofistikované na to, aby se dokázaly "procházet" po dně bohatém na organické látky.

Stopy po pohybu v mořském dně byly analyzovány technikou snímkování rentgenové mikrotomografie s 3D zobrazením, mají trubkovitý tvar a jsou pouze několik milimetrů velké.

Kromě této techniky ještě vědci stopy analyzovali pomocí chemických a geometrických analýz, ty dodatečně potvrdily, že nevznikly jinak než pomocí činnosti nějakého organismu. Ten pravděpodobně hledal potravu na dně a v sedimentu, kde zanechal rýhu. Vědecká studie tvrdí, že možná šlo o jakousi pravěkou amébu nebo jí podobný organismus.

Rozbor DNA známých organismů ale podporuje spíše mladší údaj pro první výskyt motility. Proto si vědci položili otázku, zda šlo pouze o cosi jako biologickou inovaci předehrávající širší evoluční rozšíření motility, kterou vyvolaly příznivé životní podmínky. Jelikož studie vyšla teprve 11. února, debaty na toto téma se mohou začít vést.