Gastornis byl velký druh nelétavého ptáka žijícího v době paleocénu a eocénu v Severní Americe, v západní Evropě a také v Číně. Když tohoto obrovského ptáka Gaston Planté nalezl, on a mnoho dalších vědců si mysleli, že se jedná o velkého masožravce. Do roku 2012 jsme si to mysleli také, ale biochemická analýza žeber gastornise odhalila sketečnost, že vedl vegetariální způsob života. Podle vědců neměl ostrý zobák a je fakt, že němel moc ostré drápy na nohou. Navíc patřil k vrubozobím ptákům a ti jsou všichni býložraví. Potvrdily to i biomechanické testy. Bílkoviny však potřeboval a na druhou měl moc silný krk a zobák, dost silný na to aby prorazil žebra malých koní. Jednalo se však spíše o býložravce živícího se kapradinami, listy a plody. Gastornis se musel bát smeček hyaenodonů, kteří zřejmně nakonec způsobili jeho vyhynutí. Určitě se jednalo o velice úspěšný druh, jelikož žil na území dnešního Německa i v dnešních Spojených státech a v Číně.

Historie

Gastornis má velice dlouhou historii. Když ho Hébert v roce 1855 popsal, byly vedeny spory o zařazení tohoto ptáka. Někteří tvrdili, že se jedná o dravce, jiní se domívali, že jde o běžce. Edward D. Cope v roce 1876 navíc popsal dalšího velkého nelétavého ptáka. Byla to Diatryma. Později se více používalo jméno diatrymy než gastornise, ale ve skutečnosti se jednalo o jeho synonymum (posledním synonymem byl Zhongyuanus, který byl popsaný v roce 1980). Když byla v roce 1889 určena nová čeleď "ptáků teroru" známa pod jménem Phorusracidae, byli Gastornis i Diatryma považováni za příbuzné. Výzkumy ale ukázaly, že forusracidi jsou vzdálení příbuzní sereiem a gastornitidi s vrubozobými ptáky. Navíc výzkum v roce 2012 ukázal, že Gastornis byl býložravý.

Není to masožravec

Dříve byl gastornis považován za jednoho z největších predátorů jeho ekosystémů, ale již po roku 2000 se spekulovalo, zda se skutečně jedná o velkého masožravce. Navíc znevažovalo způsob příjmání potravy i fakt, že nebylo jasné jeho zařazení. Byly proto provedeny biomechanické tesy čelistí a spánkových svalů a zjistilo se, že jeho čelisti byly poměrně slabé.

To však jako dostatečný důkaz nestačilo. Pak se tedy mělo za to, že zabíjel svýma dlouhýma nohama s drápy. Pak by tedy byl vyrazil za kořistí ze zálohy. Kost u ptáků zvaná běhák, byla však velmi krátká, a tak se tedy spekulovalo, zda nepožíral jen mršiny. V roce 2012 však byla provedena uhlíková expertíza jeho žeber, která odhalila velmi mnoho rostlinné hmoty strávené kdysi v jeho žaludku.

Stopy býložravce

Roku 2009 byly ve státě Washington v USA otisk (ichnotaxon) tohoto velkého ptáka. Stopa byla pojmenovaná Ornithoformipes controversus a je stará asi 45 milionů let. Její rozměry jsou 27 cm na šířku a 30 cm na délku. Aby ji neporušila eroze, deště a také zloději zkamenělin, byla letecky převezena do Univerzity v Západním Washingtnu. Zde je dodnes v bezpečí uložena.

Vejce obra

V jižní Francii byly nalezeny vejce (ootaxony) velkého druhu ptáka. Byly později určeny jako Ornitholithus. Zdá se však, že jde o vejce gastornise. Vejce pocházejí ze spodního eocénu. Rozměry těchto vajec byly asi 24-10 cm na délku. Vejce však byla na gastornise velmi malá a tak se spekulovalo, zda nepatří jinému ptáku rodu Remiornis. Byl proto vytvořen nový druh, Gastornis minor. Na to, že patří vejce tomuto druhu přišel dr. Mlínkovský v roce 2002.

Peří není rostlina

Dnes máme jeden údajný vzorek a jeden, který byl za peří považován. Peří tohoto ptáka jsou věčinou líčeno jako vláknité struktury podobné vlasům. Podobné mají dnešní běžci. Toto předsvědčení vycházelo z nálezu z formace Green River v Roan Creek v Coloradu. Bylo nejprve rozeznáno jako Diatryma filifera. Pozdější přezkoumání však odhalilo, že jde ve skutečnosti o vlákna rostlin.

Nicméně, druhý možný vzorek se opravdu podobá peří. Také pochází z formace Green River. Narozdíl od vláknitých rostlinných struktur se pravděpodobně jedná o izolované peří z lopatek. Je totiž velmi široké a tedy odpovídá peří dnešních ptáků. Jelikož mají délku 24 cm, tak se muselo jednat o opravdu obrovského ptáka.

Druhy

Mnoho druhů gastornise bylo dříve řazeno k jiným rodům. Po té co byli některé rody ke gastornisovi přiřazeny byly zaměňovány. Dnes jsou známa 4 synonyma tohoto rodu a jsou to Diatryma (Cope, 1876), Barornis (Marsh, 1894), Omorhamphus (Sinclair, 1928) a Zhongyuanus (Hou, 1980). Dnes je uznáváno 6 platných rodů: G. parisiensis (typový druh), G. giganteus, G. sarasini, G. geiselensis, G. russeli, G. xichuanensis a také pochybný G. minor.

Klub rváčů

Gastornis pařil sice k mírumilovným tvorům obývající paleocénské a eocénské pralesy, ale i zde se soupeřilo o lepší místa ke sběru plodů. Silný krk a dlouhé nohy gastornise mohly způsobit menší tržné rány a zranění. Pokud bychom se tedy přemístili do doby přbližně před 52 miliony let, mohli bychom vidět bojující obří ptáky. Nemuselo se však jednat jen o souboje kvůli vydobití lepšího hnízdiště či místa pro sběr plodů, ale mohlo se o souboje pro vydobití samice.

Největší býložravec, kam až oko dohlédne

Jednalo se o největšího býložravce oblasti Green River a také všech jmenovaných evropských států. Nemohli mu konkurovat ani primitivní kopytníci, jelikož ti největší (jako Prodinoceras) dosahovali výšky asi 1,39 m. A vůbec se mu už nemohli rovnat primitivní koníci jako byl fenkodus či protorohipus. Jedinnou konkurenci a také praděpodobně součást jeho vyhynutí, byli uintateria.

Pro obřího ptáka

Na základě gastornisovy dlouhé historii bylo o něm a jeho ekosystémech natočeno několik dokumentárních filmů. V nich je však stále jako velký masožravec. Jedním z nich je hlavně Putování s pravěkými savci v epizodě Nové svítání. Zde se matka starala o jedno vejce, které však později sežrali obří mravenci. Sama však uhynula následkem otravy oxidem uhličitým. Další je např. Svět po dinosaurech.

Naleziště: USA, Španělsko, Německo, Francie, Čína, ČR (?) Druh: Viz nahoře
Strava: Listy, ořechy, plody                                              Doba: stupeň Thanettian až Ypresian, před 56-45 mil. l.
Délka: asi 2 m                                                                Popsán: Hébert, 1855
Výška: 2,1 m                                                                  Prostředí: Pralesy
Váha: asi 100 až 120 kg                                                  Zařazení: Aves, Anseriformes,
Význam:"Gastonův pták" podle Gastona Plantého               Gastornithidae
Sok: Hyenodonti                                                             Synonyma: Viz nahoře