Dnes je všeobecně přijmáno, že se první předci želv objevili nejpozději v středním triasu, jak dokládá nález rodu Pappochelys z Německa, ikdyž některé indicie naznačují (jako například Eunotosaurus z pozdního permu či stopy želvám podobných tvorů ze začátu triasu), že jsou podstatně starší. Velký rozkvět však tato skupina zaznamenává v době střední jury, kdy začínají existovat dvě největší skupiny želv a právě severoamerický Glyptops patří k vůbec prvním skrytohrdlím želvám. Oproti svým dnešním příbuzným měl tento okolo 40 cm dlouhý živočich ještě dlouhý ocas, který však byl typický pro zástupce čeledi Pleurosternidae. Jednalo se převážně o požírače nízkých rostlin či vodních řas a chaluh, ale pravděpodobně nepohrdl ani hmyzem, vejci a možná také houbami. Ke zpracování této potravy mu sloužil ostrý zobák, který se však oproti lebce zdál menší. Na lebce jsou patrné velké očnice, které zaživa vyplňovaly velké oči. Ty sloužily k lepší orientaci ve vodním prostředí, zvláště v kalných či vysychajících bahnitých tůních. Rozhled mu umožňoval dlouhý krk, jež vycházel z pod karapaxu. Ten byl složen z různě velkých čtyř, pěti až šestiúhelníkových rohovinových desek. Ty společně tvořily poměrně silný krunýř, který ji dokázal ubránit před středně velkými predátory jako byl Hoplosuchus, ale marný ji byl u větších dravců, jejichž zástupci byli kupříkladu Goniopholis či Tanycolagreus. Celé tělíčko nesly čtyři krátké, ale pružné nožky, které byly zakončeny srostlými prsty s drápy. Tato "výbava" ji sloužila k pohybu v bahnité půdě, ale i k plavání.

Tato poměrně drobná želva patří do čeledi Pleurosternidae, jak již bylo výše řečeno, což byly jedny z nejstarších skrytohrdlých želv. Tyto druhy společně s čeledi Baenidae, kam patří například i svrchokřídová Eubaena, patří do vymřelého řádu Paracryptodira, kteří byli sesterskou vývojovou linií dnešních želv. Bohužel tyto želvy vyhynuly, podobně jako neptačí dinosauři, na konci křídového období vymíráním, které započal dopad Chicxulubu.

Rodačka z Morrisonu

Ačkoli Glyptops se geograficky rozšířil poměrně málo, obýval pouze Morrisonovo souvrství a sice lokalitu Como Bluff ve Wyomingu a Colorado a ještě Dinosaur National Monument v Utahu (ale pravděpodobně také oblast Texasu, Nového Mexika, Oklahomy a Montany, stále však neopustil kontinent, oproti příbuzným), tak se stačil rozrůznit nejméně do dvou druhů a přežíval od pozdní jury až po střední křídu. Typový druh Glyptops plicatulus původně znám pouze z krunýře, který byl původně označen jako Compsemys plicatulus s katalogovým číslem AMNH 6099, pak druh Glyptops ornatus z Como Bluff sestávající z lebky a Glyptops utahensis, který sestával z krunýře.

Schéma ukazující lebku a krunýř rodu Glyptops a krunýř druhu Adocus punctatus (dnes Adocus beatus) na plakátu Othniela Marshe z roku 1890.

A pak je tu ještě jeden, tentokrát ale diskutabilní druh z Marylandu ze souvrství Arundel, odkud pochází například sauropod Astrodon či diskutabilní fosílie teropoda známého jako "Capitalsaurus". Tento druh nese jméno Glyptops caelatus, popsal ho Oliver Perry Hay, který také ztotožnil Compsemys plicatulus a Glyptops ornatus do druhu Glytops plicalutus, a většinou je považován za nomen dubium.

Naleziště: viz výše                                                               Prostředí: Bažinaté oblasti

Druhy: viz výše                                                                     Váha: průměrně 5 kg

Strava: Rostliny, vodní řasy, vejce, hmyz                                 Význam: "Drážkovaná tvář" podle lebečních kostí

Doba: stupeň Kimmeridgian až Cenomanian, před 155-94 mil. l. Sok: Teropodi, krokodýli

Délka: 40 cm                                                                        Zařazení: Archosauromorpha, Pantestudines, Testudinata,

Popsán: Marsh, 1890                                                            Testudines, Cryptodira, Pleurosternidae

Výška: okolo 10 cm                                                              Synonyma: Compsemys plicatulus