Ačkoliv želvy jsou nejstarší a první plazi, kterým se vyvinul krunýř či jiná tělesná schránka sestávající z kostěných plátů, uspěšně to vedle nich v průběhu celého triasu konvergentní evolucí zkoušelo několik dalších skupin plazů. Jednou z nich byli plakodonti, semiakvatičtí plazi, kteří prožili hlavní rozkvět hlavně v době raného a středního triasu. Velmi zvláštní čeledí těchto plazů byli henodontidi, zvláště jejich jmenovec Henodus. Toto zvíře má všeobecně podivnou anatomii, jeho hlava je kostkatá, delší krk, zuby velmi široké a silné, krátké nohy, které byly krátké i pro pochod na souši, nezvykle tvarovaný krunýř a dlouhý zploštělý ocas. Většina těchto adaptací poukazuje na to, že henodové trávili drtivou většinu svého života ve vodě, na zem se patrně vraceli pouze za účelem kladení vajec. Jeho čelisti byly hranaté, tudíž se hodily k vybírání měkkýšů, korýšů či červů ze skulin a výběžků skal na mořském pobřeží. Byly také pokryty rohovinou, podobně jako u dalších mořských býložravých plazů. Zevnitř byla tlama pokryta "knoflíkovitými" zuby plochého tvaru na každé straně. Na přední části lebky byly posazeny malé oči, zadní lemovaly zrohovatělé výrustky tvrdé kůže. Narozdíl od dnešních želv však toto zvíře mělo kostěné cvočky různého tvaru a velikosti. Původní fosílie nalezené v německém Tübingenu mají zploštělé krunýře, proto se vědci domívali, že měl podobnou strukturu a tvar jako krunýře dnešních želv. Další výzkumy však odhalily to, že tento krunýř byl mnohem vyšší obdeníkovitého tvaru. Pohon tohoto mohutného těla byl zploštělý dlouhý ocas, který byl lemován zrohovatělou kůží. S tímto tvarem těla nemohl Henodus aktivně a rychle plavat, na druhou stranu mu však tato adaptace pomohla při ubránění před vodními predátory, v oblasti jižní a střední evropy to v tuto dobu byli hlavně notosauridi, některé druhy ichtyosaurů, případně tanystrofeidi. Fosilní pozůstatky henodů však byly zatím nalezeny pouze v oblasti brakických vod a lagun, kde pravděpodobně tvořil menší skupiny.

Původní předpoklady o stravování henoduse hovořily o tom, že pomocí svých čelistí filtroval plankton a malé korýše v oblasti brakických vod jižního Německa. Usuzovalo se tak podle jeho zvláštních kostkatých čelistí, které by se pro toto skvěle (podobný předpoklad platil i u čínského sauropterygiana rodu Atopodentatus), podle některých vědců se v čelistích skrývaly i malé kostice. Ovšem přezkoumání fosilních lebek henodů zjistily, že to byl spíše požírač měkkýšů, nepotvrdily tedy doměnky o kosticích či jiném filtracím aparátu.

Ukázka vývoje

Henodus byl nakrátko představen v dokumentu Mostra oceánů : Prehistorické dobrodružství, kde byl ukázán jak probíhala evoluce prvních vodních plazů na začátku triasu. O něco známějším se stal až v nedávné době, kdy byl přidán vývojáři do her Jurassic Park : The Builder a Jurassic World : The Game. Zde však toto zvíře mělo na svém krunýři ostny, o kterých však nejsou dostačující důkazy, celkový vzhled se také dost lišil od originálu.

Naleziště: Jižní Německo                                       Prostředí: Brakické vody, laguny

Druh: H. chelyops                                                  Váha: okolo 25-35 kg

Strava: Měkkýši, korýši, červi, řasy                           Význam: "Jedinný zub" podle jednoho zubu na každé straně tlamy

Doba: stupeň Carnian až Norian, před 228-220 mil. l. Sok: Notosauridi, ichtyosauridi

Délka: 1 m                                                            Zařazení: Pantestudines, Sauropterygia, Placodontiformes,

Popsán: Huene, 1936                                             Placondontia, Cyamodontoidea, Henodontidae

Výška: okolo 10-15 cm                                           Synonyma: Žádná