Jak Tyrannosaurus k velikosti přišel - Moros intrepidus
V evoluci tyranosauroidů stále nemáme zmapované všechny úseky jejich vývoje, ačkoliv relativně dobře známe taxony z doby svrchní jury a spodní křídy, v době cenomanu a turonu zatím nemáme příliš mnoho informací o jejich vývoji. Kusé informace máme z této doby z rodů jako je Timurlengia z Uzbekistánu nebo dalších nekompletních a dosud nepopsaných druhů z Kazachstánu, nový pohled na tuto problematiku ale vrhl popis dalšího tyranosauroida z doby této ztracené evoluční větve. A překvapivě není z Asie.
Vědecky podložená rekonstrukce nového druhu tyranosauroidního teropoda ze souvrství Cedar Mountain. Moros intrepidus je pro pochopení evoluce tyranosauroidů velmi důležitý, jelikož vědcům ukazuje vývojové směry, kterými se severoameričtí zástupci nadčeledi ubírali. Kredit: převzato z News and Observer
Paleontologové se už nějaký čas snaží přijít na to, jaké formy tvořili tyranosauroidi v době mezi stupni cenomanem a santonem před asi 100 až 80 miliony let. Právě zde bychom měli hledat předky slavného T-rexe, ale bohužel chybí údaje a rody, které by tuto evoluční mezeru vyplňovaly. Přesto by nový tyranosauroid Moros mohl poodhalit, jak se předkové pozdějších obřích tyranosauridů jako byli Zhuchengtyrannus, Tarbosaurus nebo legendární Tyrannosaurus.
Paleontologický výzkumný tým vedený americkou paleontoložkou Lindsay Zannovou publikoval popisnou studii, která se týká popisu několika kosterních fragmentů nového druhu tyranosauroida z Utahu, konkrétně ze souvrství Cedar Mountain. Jeho jméno zní v překladu docela příhodně, znamená totiž "předzvěst zkázy". Demonstruje tak to, za co je paleontology považován.
Mimo jiného se na vědeckém popisu podíleli také dalš významní paleontologové jako Terry Gates nebo Peter Makovicky ze Stellenbosch University. Publikovali, že dosud chyběl jakýkoli dostupný fosilní materiál severoamerických tyranosauroidů z doby mezi 105-81 miliony let. To byl také hlavní impulz ke zkoumání sedimentů a pozůstatků ze známých souvrství této doby.
Deset let strávených vykopávkami v terénu přinesl své ovoce v roce 2013, kdy vědci objevili několik zubů a zadní končetinu jakéhosi teropoda. Paradoxně do bylo na stejném místě, kde o tři roky dříve nalezli Zannová a Makovicky fosilie ohromného neovenatorida druhu Siats meekerorum dlouhého přibližně dvanáct metrů a vážícího až čtyři tuny.
Fosilie morose byly o poznání menší, podle vědců šlo asi o tři až čtyři metry dlouhého predátora vysokého jen okolo jednoho a půl metru a vážícího asi sedmdesát osm kilogramů. V době smrti byl tento jedinec přibližně sedm let starý a téměř dospělý. Jeho proporce ale ukázaly překvapivý fakt, daleko více se jeho končetiny podobaly rychlým ornitomimosaurům a je tedy oprávněný předpoklad, že šlo o hbitého lovce schopného pohybu o vysoké rychlosti.
Podle Zannové šlo o velmi mrštného a obratného lovce, který dokázal vyvinout velkou rychlost a svou úskočností dokázal zmizet před očima i těm největším dravcům.
Výzkum fosilií rodu Moros ukázaly, že tyranosauroidi období tzv. střední křídy byli pravděpodobně těmi nejdůležitějšími druhy v evoluci celé nadčeledi. Právě tito živočichové totiž zažili největší změny v globálních teplotách, zvedání a klesání hladiny oceánů a celkové změny v ekosystémech.
Moros odhalil, že to, aby se tyranosauroidi změnili ve vraždící stroje s ohromnými čelistmi jim stačilo méně než 15 milionů let.