Kannemeyeria

19.02.2017 15:48


Před dinosaury se k největším býložravcům řadili dinocephalové a dicynodonti. Jedním z největších je například dosud nepojmenovaný rod z polských Lisowic, který dosahoval velikosti a váhy hrocha,  nebo velmi transkontinentálně rozšířená Kannemeyeria. Jednalo se 3-4 m dlouhého tvora s podsaditou stavbou těla, krátkýma nohama a silnými čelistmi, které byly ukončeny tvrdým zobanem a dvěma "kly". Celková tělesná stavba se tak podobala hrochu, tomu se také podobal i způsob života, který byl semiakvatický. Tento dicynodont měl také široké tlapy s velkými prsty a polotupými drápy, skvěle hodící se k chůzi po mazlavém povrchu triasových bažin. V tomto prostředí také rostla její přirozená potrava, přeslice a vodní rostliny triasu. Dokázala také kly a tlapami vyhrabávat ze země kořínky, všechen tento rostlinný materiál drtila zobákem a pomáhal ho trávit velký žaludek. Čelisti měly silné žvýkací svaly, které byly vázány na velké spánkové jámy v zadní části lebky. Zobák byl tedy i dobrou zbraní proti útočníkům, ti byli hlavně synapsidi jako Cynognathus nebo Probelesodon, někdy však také velcí krokodýlovití jako Erythrosuchus.

Kannemeyeria byl živočich, který byl transkontinetálně rozšířen po oblasti tehdější jižní Pangey. Její nejznámější fosílie pocházejí z Jižní Afriky a Namibie (typ. druh Kannemeyeria simocephala), Zambie (druh Kannemeyeria lophorhinus), Ruska (druh Kannemeyeria vjuschkovi, dnes spíše Uralokannemeyeria vjuschkovi, další exempláře jsou z rodu Kannemeyeria), Eritrei, Argentiny, Indie a diskutabilní exempláře z Austrálie, Číny, Antarktidy a Grónska.


Doba dávného triasu

Ekosystémy na začátku triasu se zotavovaly po velkém permském vymírání, dicynodonti tak zaujali místo po zmizelých velkých druzích býložravých plazů. Kannemeyeria patřila k těm tvorům, kteří rychle po začátku triasu nabyli velikosti a silné pozice v ekosystému.

V pozadí je stádo druhu Kannemeyeria simocephala, vpředu se probíhá malá Euparkeria a skupina dicynodontů rodu Lystrosaurus se brodí řekou před primitvním archosauridem rodu Proterosuchus.

Její pozice největšího býložravce výše zmíněných oblastí ji zaručovala větší příjem potravy než u menších druhů dicynodontů, někdy se sdružovala do stád, která putovala lesy, mokřady a pláněmi. Možná, že také využívala migračních tras do říčních delt.


Kdo ta jména vymýšlí

Transkontinentálně rozšířená Kannemeyeria je jedním ze živočichů, kteří mají poměrně hodně synonymizujících rodů a druhů. Když Seeley roku 1908 popsal typový druh a rod Kannemeyeria simocephala, tak vlastně přejmenoval původní nesprávný exemplář Dicynodon simocephalus. V roce 1904 Seeley také vytvořil rod Ptychocynodon pro exemplář dicynodonta z jižní afriky, posléze ho vědci zařadili pod kanemejerii.

Dalším podobným byl například Sagecephalus, kterého popsal Otto Jaekel roku 1926. Posledním synonymem pro tento rod je Proplacerias popsaný roku 1970. Ke kanemejerii je také přisuzována lebka nalezená roku 1985 v australské buši.

Naleziště: viz výše                                                     Prostředí: Říční delty, pralesy

Druhy: viz výše                                                          Váha: okolo 500-650 kg

Strava: Vodní rostliny, kořínyk, přesličky                        Význam: ?

Doba: stupeň Olenekian až Anisian, před 247-239 mil. l. Sok: Erytrosuchidi, kynodonti

Délka: 3 m                                                                Zařazení: Synapsida, Anomodontia, Dicynodontia,

Popsána: Seeley, 1908                                               Kannemeyeriiformes, Kannemyeriidae

Výška: 1,6 m                                                            Synonyma: Sagocephalus, Ptychocynodon, Proplacerias