Kvabebihyrax
V dnešní době mají největší suchozemští savci, sloni, své podstatně menší příbuzné ve skupině damanů. Tato malá zvířata dnes žijí v norách a skulinách v početných koloniích. Je to nejspíš způsobeno tím, že biotopy, které obývají, jsou plné různých typů predátorů. Damani se objevili na začátku kenozoika a od té doby se rozrůznili do mnoha různých typů. Jedním z největších byl například eocénský Titanohyrax, který dosahoval velikosti nosorožce, neméně zajívým byl kavkazský Kvabebihyrax. Tento tvor obýval bažiny a rozbahněná území dnešního Kavkazu v období pliocénu před asi 5-3 miliony let. Byl to velmi robustní živočich, jeho široké tlapy se skvěle hodily k pochodování v mazlavé půdě dnešní Gruzie nebo Ázerbajdžánu. Celkový tělesný postoj a životní styl se podobal dnešním tapírům nebo hrochům, dlouhou část dne trávil ve vodě. Jídelníček byl tvořen převážně vodními řasami, rostlinami a plody. Pravděpodobně ale také dokázal vyhrabávat kořínky a hlízy, jeho čumák byl totiž šikmý, dobře tedy rozrýval půdu. K semiakvatickému způsobu života také napovídá postavení očí, které jsou vysoko na lebce a umožňují tedy zvířeti mít rozhled, ikdyž je napůl ponořené.
Kvabebihyrax kacheticus měl také velmi podivné čelisti, v horní byly zasazeny dva velké špičáky. Ty mohly sloužit, mimo žvýkání a trhání potravy, také k odstrašování nepřátel, které představovali hlavně velcí masožraví savci. V dolní zase byly zasazeny dva velké zuby, které byly velmi široké a ploché, skvěle se hodící k vyrývání kořenů a hlíz (podobně jako u třetihorních chobotnatců, jako byl Platybelodon, Amebelodon nebo Torynobelodon).
Naleziště: Kavkaz Prostředí: Vodní toky, bažiny
Druh: K. kacheticus Váha: okolo 50 kg
Strava: Vodní rostliny, řasy, plody Význam: "Obojživelný rejsek" ?
Doba: stupeň Piancezian, před 3,5-2,5 mil. l. Sok: Masožraví savci
Délka: 1,6 m Zařazení: Mammalia, Hyracoidea, Pliohyracidae,
Popsán: Gabunia a Vekua, 1966 Pliohyracinae
Výška: okolo 1 m Synonyma: Žádná