Noasauři byli velice agilně stavění dravci, kteří se vyskytovali pouze v Gondwaně a to v křídě. Pravděpodobně zastávali niky amerických a eurasijských dromaeosaurů a i vzhledově se jim podobali. Základní kámen těchto mnohdy i bizardních dravců položil před zhruba 125 mil. let malý lehce stavěný Ligabueino ("Ligabueho malý"). Jméno se odkazuje na objevitele jeho kostí, kterým byl italský doktor Giacarlo Ligabue. Byl to malý dravec lovící ještěrky, mláďata dinosaurů a ptáky. Mohl hrát jasnými barvami a byl (ačkoliv na ilustraci nahoře není) pokryt jemným chmýřím. Dnes známe z ligabueina pouze jeden holotyp MACN-N-42 z mladého jedince dlouhého okolo 70 cm. Jedná se o kosti stehenní, kyčelní, stydké, krční a ocasní obratle (podle trnových výběžků na nich bylo poznat, že se jedná o abelisauroideidního dinosaura) a kosti prstů.

Zabijáci z jihu

Noasauři byli po mnoho let neznámou skupinou dravých dinosaurů, kteří byli po svém objevu mylně považováni za jihoamerickou podčeleď dromeosaurů. Jiné druhy z Indie byly považovány za tyranosaury či karnosaury, a tak bylo jejich zařazení v nejasnosti. Pak až po popisu masiakasaura se ukázala pravá podstata těchto lehkých predátorů.