Už když jsem kolem roku 2009 prohlížel anglické stránky Wikipedie, tak jsem tam narazil na velmi zajímavé stvoření, které mě už od prvního pohledu zaujmulo. Zvíře, které vidíme výše, mi až do teď přijde jako kříženec varana a savcovitého plaza. Jeho vědecké pojmenování je Limnoscelis, nebezpečný predátor, který lovil svou převážně rybí kořist v bažinách raného permu v severní americe. Byl to nelítostný lovec, predátor, který lovil kořist od ryb až po mláďata svých vlastních příbuzných. Ačkoliv se jednalo o dravce, jeho příbuznými byli obří zavalitá zvířata z čeledi Diadectidae, jako byl Diadectes nebo Diasparactus, se kterými patřil do společné skupiny Diadectomorpha. Právě v této skupině vědci hledají předky plazů, ptáků a savců. Jednalo se také o jednoho z největších zvířat v bažinách raného permu. Společný prostor zde sdílel také s ofiakodony a dimetrodony, skutečnými savcovitými plazy a také s rychle ubívajícím velkým hmyzem, jako byla kupříkladu Arthropleura. Jak napovídají drápy na předních končetinách, tak si nejspíš hrabal nory poblíž vodních toků a bažin, odkud také vyrážel na lov. Jeho částečně zploštělý ocas mu dovoloval dobrý pohyb ve vodě, ale silné končetiny ho skvěle držely i na souši.

Kostra jako na dlani

Celková stavba těla lebky se vypadala podivně, na lebce byly nejpatrnější velké vyčnívající zuby. Někteří lidé toto zvíře popsali jednoduše jako "šavlozubého mloka". Byly kónické, skvěle se hodily k lapání ryb a obojživelníků. Za nimi ho poháněl dlouhý ocas, který tvořil zhruba polovinu jeho těla. Tento živočich nicméně vykazuje mnohé adaptace na život na souši. Jsou to hlavně silné končetiny a úzký trup, jež však stále dřel o zem.

Jeho kůže nemusela být zcela vlhká, ale suchá jako u plazů také nebyla. Vědci shrnují, že celková tělesná stavba se podobala primitivním týpům plazů, jako pareiasaurům nebo pelykosaurům, a proto si také myslím, že předky plazů bychom měli hledat spíše mezi diadektomorfy, nikoli seymouriamorfy. Jeden z nejlépe známých exemplářů, resp. Jeho odlitek, je uložen v Redpath Museum v Montrealu. Je zachycen v podobě, kdy se šourá po svém břiše a pomáhá velkými zadními končetinami.

Bizárium

Limnoscelis je určitě lépe znám než jeho blízký příbuzný Limnostygis, přesto není známý či populární mezi laickou veřejností. Ovšem tento tvor se objevil ve hře Jurassic World, kde ve své poslední části vývoje vypadá poněkud bizardně a nepravděpodobně. Má totiž vcelku jasné barvy (žlutou, modrou a červenou), které mít nemusel, jelikož potřeboval hlavně krytí v kalné vodě. Jeho hřbet lemuje zase řada dlouhých ostnů, které by při pohybu nebyly k ničemu a k předvádění se nehodí. Tvůrci hry si celkově pohráli s vizáží všech zvířat, která dosáhnou 40. levelu.

Naleziště: Rio Ariba - Nové Mexiko, USA                         Prostředí: Bažiny a okolí vodních toků

Druhy: L. paludis (typ.), L. dynatis                                 Váha: kolem 120 kg

Strava: Ryby, obojživelníci, členovci                                Význam: "Bažinný hrbolek" podle kůže ?

Doba: stupeň Asselian až Sakmarian, před 298-299 mil. l. Sok: Větší obojživelníci, eurypteridi

Délka: 1,5 až 2 m, 27 cm lebka                                     Zařazení: Amphibia, Reptiliomorpha, Diadectomorpha,

Popsán: Wiliston, 1911                                                 Limnoscelidae

Výška: kolem 15 cm                                                    Synonyma: Limnoscelops, Limnosceloides