Londýnské muzeum, mořský svět a útesy Seven Sisters

Jsem vcelku rád, že jsem se vrátil ze své cesty po jižní Anglii, kde jsem za celou dobu prošel několik velmi zajimavých a pro milovníky prehistorie i biologie přitažlivých míst. Ještě předtím však chci poděkovat za Vaši velkou podporu ohledně sledovanosti a pozitivních reakcí na můj blog. Jsem si vědom, že v poslední době jsem velmi polevil v přidávání článků, ale bohužel to nešlo jinak.

První den ztrávený v Londýně jsem měl tu čest podívat do Muzea Přírodní Historie a Darwinova Centra. Tento komplex mne zaujal snad ještě více, než Národní muzeum v Praze, jelikož zde byly vystaveny kostry a exponáty, které jsem dosud viděl pouze v knihách či na obrázcích. V sekci Dinosauři (Dinosaurs) jsou až na tři vyjímky všechny kostry zavěšeny nad hlavami návštěvníků. Cestu vyznačují informační tabule vztahující se k chovaní, paleoekologii, zbarvení, společenskému životu a rozmanitosti skupiny Dinosauria.

Fosilní lebky nejznámějších druhů neptačích dinosaurů, Tyrannosaurus rex a Triceratops prorsus, kteří se dožili samého vrcholu a sklonků jejich světa před 66,038 miliony let.

Jsou tu vystaveny kostry rodů Gallimimus, Allosaurus, Triceratops, Scolosaurus, Dromaeosaurus, Camarasaurus či Tuojiangosaurus, dále lebka a robotický model druhu Tyrannosaurus rex, robotický model rodu Deinonychus a replika původního holotypu rodu Baryonyx. V menších sbírkách jsou zde fosílní části pancířů, rohů, lebek, drápů a zubů teropodů, nodosauridů, ornitopodů a marginocefalianů. Je tu také sekce věnovaná výchově a mateřské péči neptačích dinosaurů a lokomočním (pohybovým) funkcím.

Tyto fosilní lebky představují rody Deinotherium (nahoře), Phiomia (pod ním) a Gomphotherium (nalevo) a také model rodu Moeritherium, v pozadí je model plejtváka.

V další sekci historické budovy muzea je sekce Savci (Mammals), kde se nám představují kostry i vypaní jedinci žijích nebo nedávno vyhynulých druhů savců. Je zde k vidění model plejtváka obrovského v životní velikosti, steně jako hroch či lední medvěd, kostry vorvaně či jelenů či vycpaný slon. Z fosilních druhů jsou zde například rody Arsinoitherium, Sivatherium, Megaloceras, Titanohyrax, Saghatherium, Phenacodus či Giraffa jumae. Většina z nich pochází ještě z doby velké koloniální říše Britského impéria. Popisují se zde také různé evoluční etapy jednotlivých větví savců.

Slavná "Lucy".

V druhé modernější části muzea je kladen hlavní důraz na geologii, ovšem i zde se nacházejí menší fosilní sbírky a kostry (jsou zde vystaveny exempláře jako Toxodon, Stegosaurus "Sophie" - jeden z nejlépe zachovaných jedinců stegosaura, Pterodatylus, Scaphognathus, Coelodonta antiquitatis - odlitek "mumie" pseudofosílie exempláře Staturnia a model pterodaktyloida rodu Pteranodon). Nejznámější sekce této nové části muzea je však Human Evolution, kde máme před očima rozsáhlé sbírky prvních hominidů a lidí, kteří postupně vedou až k našemu druhu. Je zde věrně zobrazen i společenský život, růstové kategorie a celková existence prvních hominidů. Jsou zde i vzácné exempláře jako "Lucy" či první lidé. Osobně jsem si tuto část cesty užil nejvíce.

Dále jsem ještě měl tu čest podívat se do Mořského Světa v Brightonu. Toto živé muzeum mořského světa je nejstraší na světě, bylo založeno roku 1872, je tedy starší než londýnské muzeum. Hlavním lákadlem jsou tu hlavně žraloci útesoví a karety obrovské, kteří spolu plavají v největším zdejším akváriu. Dále tu jsou k vidění krásní mořští koníci, obří krabi pavoučí a velké plodožravé piraně. Velkým lákadlem je zde také nově otevřená sekce deštného pralesa, kde jsou k vidění tropické želvy, anakondy, masožravé piraně a pralesničky.

Mojí poslední zastávkou po paleontologicko-biologicko-geologické cestě po anglii byly útesy poblíž Doveru. Zdejší uloženiny jsou křídově bílé, pocházejí z uloženin okrajového moře, které zde bylo ve spodní křídě. Jelikož vím, že zde je jedno z největších nalezišť spodněkřídových živočichů na světě, tak jsem se rozhodl, že bych zde mohl trochu zapátrat a s trochou štěstí i něco nalézt. Vezu si odsud několik zajímavých úlomků, podle předběžného rozboru by se mělo jednat nejspíš o osten polakanta, zub pelorosaura, možnou část pažní kosti menšího tvora a část čelisti. Nevím, zda jsou to skutečné nálezy, ale rozhodně to stojí za to tato místa navštívit.