Metacheiromys

Eocénské pralesy wyomingu obívaly různé druhy živočichů. Objevilo se jich zde tolik, jelikož zde byly různé ekologické niky a potrava. Hmyzožravý chudozubec Metacheiromys měl velmi dlouhý jazyk, kterým vytahoval, děr, puklin či hnízd mravence, termity a další hmyz. Svými silnými předními drápy rozhrabávala zem, aby našla hnízda a další bezobratlé. Ačkoliv vypadala jako kříženec magusty a mravenečníka, nejbližším jejím příbuzným byli luskouni. Narozdíl od nich však měla ještě stále dva špičáky a několik zubních destiček v lícních torbách. Metacheiromys mohla žít i na stromech a tam si hledat potravu. Je však pravděpodobnější, že žila na zemi, jelikož zadní končetiny jsou ploché. Byla vesměs podobná s ostatními příslušníky nadčeledi Palaeanodonta, konkrétně čeledi Metacheiromydae. V měla svého blízkého, a také dosti záhadného příbuzného ernanodona. Výzkum ukázal, že si jsou velmi blízcí s luskouny a jedná se možná o jejich sesterskou skupinu. Kostra byla původně považována za primáta, proto se také jmenuje Metacheiromys, což znamená "další Cheiromys". Cheiromys je dnes synonymem pro ksukola ocasatého, poloopici z Madagaskaru.