Co se týče nejvíce popsaných rodů neptačích dinosaurů z určité země, na vrcholu tohoto žebříčku je jednoznačně Čína s více než třemi stovkami platných rodů. Jak už to ale bývá, ne všechny jsou zcela platné a mnoho z nich jsou mezi paleontology známé jako nomen dubia, vyjímkou není ani tibetský Monkonosaurus ("Ještěr z Monkonu"), o jehož systematické pozici není dodnes rozhodnuto. Známé údaje uvádějí, že šlo asi o pětimetrového stegosaurida žijícího v období přelomu jury a křídy v souvrství Lura, dnes leží v podhůří Himálají, ale před asi 150 miliony let to byla součást nižšího hornatého systému východní Laurasie s větším množstvím srážek. Tento tyreoforan se zde pohyboval při hledání nízké vegetace, zobákovitá čelist s malými zuby pouze trhala rostlinnou hmotu a veškerou práci se postaral objemný žaludek v mohutném hrudním koši. Celé svaly a tukem obalené tělo podpíraly čtyří sloupovité nohy s širokými chodidly, každé asi mělo po pěti prstech jako u jeho příbuzných. Nalezené fosilní zbytky představují tři hřbetní pláty, křížovou část páteře a pánev, dva páteřní obratle. Přes fragmentární povahu nalezených fosilií se dá říct, že se tento živočich od svých příbuzných nelišil. Na ocase měl také čtveřici dlouhých ostnů, tedy thagomizer, které sloužily k obraně před predátory. V jeho biotopech to byl dosud nepopsaný druh tetanurana, pak také nedeterminovaný zástupce aveteropodů považovaný za célurosaura. Ostnatý konec ocasu ale také mohl sloužit k soubojům o samice, tuto funkci mohly ale stejnětak plnit hřbetní pláty s možnými ozdobnými kresbami. Bohužel o ekologii tohoto zvířete stále víme velmi málo, takže doufejme, že další objevy tyto mezery vyplní.

Stegosaurid Monkonosaurus je dosti neobvyklým tvorem, alespoň, co se týče paleontologických hádanek, které ho obklopují. Jednou z takových je i samotná datace jeho fosilií, protože ne všichni autoři se na ní shodují. Datace geologického souvrství Lura v kraji Markham, jiným názvem Monkon, se totiž pohybuje od střední jury, asi před 163 miliony let, až po spodní křídu, asi před 100 miliony let. Obecně se ale má zato, že tento stegosaurid toto území obýval na přelomu jury a křídy.

Co si počít se jmény

Jedním z důvodů, proč je Monkonosaurus některými studiemi řazen jako nomen dubium, tedy pochybné jméno, je také ten fakt, že jeho popis byl svým způsobem proveden dvakrát. Poprvé se o jeho jméně i s tím druhovým (lawulacus, odkazující na horské pásmo Lawu, ve kterém byly fosilie nalezeny) zmiňuje čínský vertebrátní paleontolog Zhao Xijin roku 1986, ale neuvedl k němu vědecký popis. Stegosaurid byl proto brán jako nomen nudum, nahé jméno tedy taxon bez řádného vědeckého popisu. Zhao se také původně domíval, že tento živočich patří do zcela nové skupiny dinosaurů a sice do skupiny Oligosacralosauroidea, usuzoval tak z pěti strostlých pánevních obratlů. Předpokládal, že jde o ptakopánvého, především díky 90,5 cm dlouhé kosti sedací, ale nějakým způsobem oblišného od ostatních známých, jelikož většina ornitischianů měla srostlých pět a více obratlů. Tato anatomická anomálie byla uspokojivě vysvětlena až čtyři roky po té, když ho paleontologická kapacita Dong Zhiming platně popsal a zařadil mezi stegosauridy. V tuto chvíli se jedná o velmi bazálního člena celé skupiny s nejistým postavením.

Naleziště: Tibet                                                                    Biotop: Hornaté oblasti s lesy

Druh: M. lawulacus                                                               Váha: pohybovala se okolo tuny a půl

Strava: Nižší vegetace                                                           Význam: "Ještěr z Monkonu" podle oblasti nálezu

Doba: stupeň Kimmeridgian-Berriasian, před asi 155-144 mil. l. Sok: Tetanurani a velcí teropodi

Délka: okolo 5 m                                                                  Zařazení: Dinosauria, Ornithischia, Thyreophora,

Popsán: Zhao, 1986 vide Dong, 1990                                     Eurypoda, Stegosauria, Stegosauridae (?)

Výška: odhadem 2-2,25 m                                                    Synonyma: Žádná