Nový severoamerický potomek purgatoria

Vědecký tým vedený dr. Stephenem Chesterem z Městské univerzity v New Yorku zkoumal 62 milionů let starou fosilní kostřičku novéhu druhu severoamerického primáta, který obýval v období středního paleocénu dnešní Nové Mexiko. Podle jejich výzkumu se první zástupci primátů nepohybovali téměř nikde jinde než v korunách stromů.

Souvrství Nacimiento nám vydalo 62 mlionů let starou kostru nového druhu plesiadapidního primáta druhu Torrejonia wilsoni. Tyto nepatrné, okolo 20 cm dlouhé, pozůstatky nalezl dr. Thomas Wiliamson, kurátor paleontologických sbírek Muzea Přírody a Vědy v Novém Mexiku, a jeho synové Tom a Ryan. Fosílie sestává z kostí lebky, spodní čelisti a zubů a také postkraniální kostry.

Po přezkoumání řadí vědci tohoto tvora mezi skupinu Plesiadapiformes, konkrétně do čeledi Palaechthonidae, což byli jedni z prvních primátů. Tato skupina se objevila na samém začátku paleocénu v době, kdy po Zemi vymřeli poslední neptačí dinosauři.

Původní pohled na tyto stromové živočichy byl takoví, že se pohybovali převážně nízko nad zemí, živili se hlavně brouky a hmyzem a nebyli tak dobře přizpůsobeni na plnohodnotný život na stromech. Ovšem Torrejonia toto tvrzení podstatně vyvrací, protože když vědci zkoumali svalové úpony a stavbu kotníků a kostí končetin, tak došli k závěru, že se u již prvních těchto primátů vyvíjely evoluční adaptace pro lezení po stromech.