Obří želva Therizinosaurus aneb Malejevovy želvy na poušti Gobi

Dnes vnímáme druh Therizinosaurus cheloniformis jako velkého, opeřeného a býložravého teropodního celurosaura, který obýval na konci křídy křovinolesnaté a polopouštní oblasti dnešního Mongolska. Nutno ale říci, že je pro nás jeho paleoekologie dosti záhadá, odkrývá se nám pouze kusými nálezy z Gobijských stepí a také hlavně podle objevů jeho příbuzných ze Severní Ameriky a Číny. Když však sovětsko-mongolská expedice nalezla první fosilní pozůstatky tohoto zvířete, tak myslela na úplně jiné vzeření.

Roku 1948 sovětsko-mongolská expedice v čele s Evgenym Malejevem nalezla v souvrství Nemegt podivné fosilní pozůstatky velkých, téměř metrových drápů. Malejeva nález vcelku vyvedl z míry, jelikož takto obří drápy ještě nikdo předtím nenalezl a nemohl ani určit komu patří. Podle jejich tvaru a velikosti však usoudil, že musí patřit nějakému obřímu hrabavému tvorovi. V několika dalších letech byly v Nemegtu posbírány další pozůstatky (kosti předních končetin a lopatek), a proto Malejev vytvořil nový rod Therizinosaurus cheloniformis - "Kosový ještěr želvě podobný".

Je možné, že v tomto ohledu hrála role soutěžení SSSR s USA (kvůli největší želvě Archelon ze Spojených států), ale Malejev se domíval, že se jednalo o největší želvu všech dob o délce 4,5-5 m. Celkově to muselo v té době změnit pohled na paleoekosystém souvrství Nemegt, protože obří želva by musela být vázána na vodu. Malejev také myslel, že tento obří plaz si velkými drápy vyhrabával nory u jezer a řek, v nich se živil řasami a podvodními rostlinami. Tato představa panovala téměř 20 let, ale nepodporovaly ji podobné kompletnější nálezy ze severní Číny. Až další ruský paleontolog Anatoly Rozhdevstensky roku 1970 přišel na pravé opodstatnění nálezu a sice, že se jedná o druh býložravého teropoda. Vcelku zajímavé, jak se občas dají podat nekompletní fosilní fragmenty...