Orobates

I v dnešní době někteří vědci nemají jasno, kam systematicky zařadit skupinu Diadectomorpha. Problémem je, že tato skupina sdílí znaky jak obojživelníků (Limnoscelidae), tak plazů (Diadectidae, Tseajaia), mezi to například patří celková tělesná stavba, která se více podobá plazům, ale dentice a zubní enamel mají spíše znaky primitivních temnospondylních obojživelníků. Vcelku atypickou stavbou těla, oproti svým příbuzným, vynikal německý Orobates. Toto zvíře mělo poměrně dlouhé končetiny s širokými chodidly, které se hodily spíše k pochodu po suché zemi. Navzdory jeho názvu (jež znamená "horský chodec") se pravděpodobně pohyboval v oblasti mokřadů a lesů spodního permu. Narozdíl od ostatních diadektidů, tento druh byl mnohem lehčí, takže na souši se pohyboval tak, že nohy mu směřovaly přímo pod tělo. Byl ale zároveň tím nejprimitivnějším diadektidem, jedním z archaických znaků bylo tzv. "třetí oko", které mají obojživelníci na vrchu lebky a pomáhá při orientaci ve vodě. Do ní se vracel pouze v období rozmnožování.

Tento živočich byl nalezen na proslulém nalezišti u německé vesnice Bromacker, kde před 290-279 miliony let byl hnědouhelný močál. Zde se tvořily ekosystémy prvních plazů a primitivních obojživelníků. Orobates zde představoval velkého býložravce.