Pleistocénské děti - Jak moc jsme si podobní?

Vývoj moderního člověka proběhl v době středního až pozdního pleistocénu, zhruba v době před 250 tisíci lety, kdy se objevil Homo sapiens, od kterého odvozujeme náš vlastní druh. Paleoantropologové a antropologové však stále nacházejí nové zbytky prehistorických lidí a některé, především ty z východní Asie, se nedají s jistotou přidružit ke známým druhům. Podobnou záležitostí je i objev nového jedince z lokality Xujiayao v Číně.

Válka s ještěry v podání druhu Homo floresiensis. Člověk floreský je jedním z nejzvláštnějších druhů prehistorického člověka, který od evoluční linie vedoucí k moderním lidem otrhl a vývíjel se v izolaci. Známější je jako "člověk hobbit".

Naleziště Xujiayao má stáří počátku pozdního pleistocénu, datuje se do doby před asi 248-104 tisíci lety, a již expedice ze sedmdesátých let zde nalezly četné fosilie pleistocénních hominidů. Tito lidé jsou známí pod jménem Xujiayao hominid a jednalo se o etnikum nebo skupinu lidské rasy se neznámým původem, někteří je řadí k zástupcům rodu Homo erectus nebo Homo erectus pekinensis, jiné výzkumy naznačují spojitost s neandertálci.

Pro nás je ale důležité, že přezkoumání fosilní čelistí mláděte nebo spíše dítěte těchto hominidů ukazuje překvapivě mnoho podobností s moderními lidmi, alespoň to tvrdí studie vydanou vědci z Ohioské státní univerzity.

Předmětem zkoumání byla fosilie dítěte asi 6 a půl roku starého, antropologové nalezli ale překvapivě mnoho podobností při vývoji jeho chrupu a chrupu dnešních dětí. Antropoložka Debbie Guatelli-Steinbergová, spoluautorka studie, uvedla, že se jedná o nejstarší dítě ve východní Asii, které nese zubní vývoj srovnatelný s moderními lidmi.

Vědci taktéž uvedli, že by toto zjištění mohlo naznačovat podobnou životní historii jako mají moderní lidé. Tento závěr učinili také proto, že zuby jsou jedním z předních poznávacích znaků růstu a to nejen u hominidů.

Ve srovnání s dnešními primáty a lidmi také poukázali na fakt, že se rodiče starali o děti velmi dlouho. Synchrotronové rentgenové zobrazování ukázalo jednotlivá růstová období, které se do zubů vepsaly, a vědci tak zrekonstruovali růst dítěte až do jeho smrti.

Hominid z Xujiayao představuje velmi zajímavou mozaiku znaků, lebka a dochované kosti si zase nejsou tak podobné s moderními lidmi nebo jejich předky, zuby ale ukazují něco docela jiného. Zároveň vědci zdůraznili ještě podobnosti s neandertálci a denisovci, druzí jmenovaní jsou také etnikum nebo druh s nejasnými kořeny, ale zařazení není jasné.

Antropologové ale zjistili, že přírůstkové linie, tzv. perikymaty, jsou podobné moderním lidem a nikoli neandertalcům. To by podporovalo teorii, že hominidi z Xujiayao nejsou zástupci této vývojové linie. Také intervaly růstu povrchu zubu se daleko více podobají moderním lidem, hominidi z doby pliocénu a pleistocénu mají tyto intervaly většinou kratší.

Nálezy z Xujiayao jsou stále předmětem otázek a nevyjasněných okolností. Ačkoliv existují atypické vlastnosti oproti modernímu člověku, a sami vědci poukazují na fakt, že stále nevíme jak růstová linie pokračovala, tak poskytují o něco lepší pohled na zdejší hominidy a možná se v blízké budoucnosti dočkáme jejich systematického zařazení.