Pneumodesmus

25.02.2019 19:15

Jednou z prvních živočišných skupin, jejichž fosilie známe ze suchozemských sedimentů doby staršího paleozoika, jsou dozajista primitivní stonožkovci (Myriapoda) a sice jejich podskupina mnohonožek (Diplopoda). Tito malí členovci se specifickými potravními nikami byli jedněmi z prvních členovců a živočichů vůbec, kteří se podívali na suchou zem a dokázali tam aktivně a ve větších počtech přežívat. Možná skutečně první známou fosilní mnohonožkou byl malý druh Pneumodesmus newmani ze středního siluru dnešního Skotska, konkrétně z Aberdeenshire na východě této část Britských ostrovů. Nalezený jedinec tohoto živočicha je zhruba jeden centimetr velký, přesto ale dokázal paleontologům ukázat mnohé taje evoluce prvních suchozemských členovců. Fosilie je svým stářím a adaptacemi skutečně unikátní a představuje živočicha, který je tím dosud nejstarším prokazatelným suchozemským tvorem a také nejstarším dosud známým živočichem dýchajícím vzdušný kyslík. Povrch dochované kutikuly je posetý menšími kanálky a trubičkami, o kterých paleontologové tvrdí, že je mohla mnohonožka používat pouze na vzduchu a v žádném případě by tento systém nevydržel pod mořskou, brakickou nebo sladkou vodou. Pokud tomu tak je, pak je tento živočich prvním dosud známým tvorem s tracheami fungujícími na kyslík přijmaný z atmosféry. Skromné rozměry jsou pak nejspíš důsledkem tohoto jevu, silurská atmosféra byla ještě relativně bohatá na oxid uhličitý a kyslíku v něm ještě nebylo tolik, aby v ní dlouhodobě mohli žít velcí členovci. Dochovaný segment, článek mnohožčího těla, představuje také jeho vnitřek a dva páry docela dlouhých nohou. Tato část těla dovolovala jedincům se obratně prosmýkat mezi stonky primitivních rostlin jako byla Cooksonia, Psilophyton nebo v pozdějších dobách plavuní a výtrusných rostlin. Zbytky nebo výhonky se také Pneumodesmus pravděpodobně živil, zpracovalo je ústrojí podobné současným druhům. Přesto ale nejspíš šlo o potravního oportunistu schopného zpracovat a sežrat jakýkoli nalezený organický materiál. Byla to výhoda, která možná umožnila přežít tomuto druhu tak dlouho až do doby spodního devonu. Konkurenty se mu v průběhu této doby staly další druhy stonožkovců, býložraví členovci jako roztoči. Mezi stonky a spadaným rostlinným materiálem mu pomáhaly k orientaci dvě tykadla, jeho předními smysly byly pravděpodobně hmat a v menší míře ty ostatní. Jak dokazují nálezy z této i straší doby, pneumodesmové se zavrtávali do nor v měkkém sedimentu při oblastech břehů vodních toků a ploch ve vnitrozemí. Skotsko v době, kdy tito tvorové žili, bylo na rovníku a panovalo zde poměrně teplé a vlhké podnebí vhodné pro další evoluci suchozemských forem života.

Pneumodesmus je sice nejstarším známým členovcem, který byl dosud nalezen, ale existují nory a stopy zvláštních živočichů ze svrchního ordoviku a ty jsou připisované právě primitivním stonožkovcům. Ačkoliv některé moderní studie tyto ichnofosilie považují za neprůkazné a zanechané ve sladkovodních sedimentech a nikoli na souši, jiné ale hovoří spíše pro teorii, že se skutečně jedná o fosilie jakýchsi stonožek nebo mnohonožek. Jisté předpoklady jako molekulární hodiny organismů by totiž hovořily i pro pavoukovce a suchozemské rostliny, které by se teoreticky mohly vyskytovat i na konci ordoviku. Stále ale je nezvratný fakt, že první rozsáhlejší přesuny života na suchou zem nastaly až při konci siluru a na začátku devonu.

Fosilie tohoto druhu byly nalezeny poblíž zříceniny hradu Cowie nedaleko města Stonehaven v Aberdeenshire v roce 2004 amatérským paleontologem a řidičem autobusu v jedné osobě Mikem Newmanem. Posléze byly předány do rukou paleontologů Heather Wilsonové a Lyalla Andersona, kteří ho ještě tentýž rok popsali jako nový druh stonožkovce Pneumodesmus newmani. Ačkoliv původně datovali fosilie jako zhruba čtyři sta dvacet milionů let staré, studie Stephanie Suarezové a kolegů z roku 2017 tento názor vyvrací a předpokládá, že vrstvy, ze kterých fosilie pochází, jsou o stáří spodního devonu. Jenže ne všichni tuto studii podpořili a obecně se tvrdí starší časový údaj.

Naleziště: hrabství Aberdeenshire, Skotsko                       Biotop: Pobřežní oblasti s dostatkem vegetace

Druh: P. newmani                                                            Váha: zanedbatelná

Strava: Převážně rostlinná hmota, snad i živočišné zbytky    Význam: "Vzdušný kroužek" podle pneumatických článků těla

Doba: stupeň Homerian až Lochkovian, před 428-411 mil. l. Sok: Větší masožraví členovci

Délka: v řádech několika centimetrů                                   Zařazení: Animalia, Arthropoda, Myriapoda,

Popsán: Wilsonovaná a Anderson, 2004                              Diplopoda, Archipolypoda incertae sedis

Výška: zanedbatelná                                                        Synonyma: Žádná

Zdroje snímků a rekonstrukcí: