Pohled na stromolezce

Už v souvislosti se zajímavým teropodem/ptákem rodu Rahonavis jsem se zmínil o velmi zajímavém fiktivním druhu teropoda ze známého britského seriálu Pravěk útočí. Jednalo se o středně velký druh dromaeosaura a na Deinonychově blogu jsem se dočetl, že jeho neformální název je Denarpsaurus, pokud jste ale sledovali i seriál, tak nejspíš víte, že se mu říkalo Stromolezec. Stručně o popisu, jednalo se o 2-3 m dlouhé zvíře s lezeckými ambicemi, které žilo v jehličnatých lesích na sklonku křídy. Jeho ocas se velmi podobal ocasu dnešních chápanů a měl i podobnou vlastnost a sice, že se mohl obtočit větev a držet se pouze za ocas. Je ale možné, aby se takováto forma vyvinula?

Pokud by se tedy na samém konci křídy vyvinula forma dromeosauridních dinosaurů, kteří by se přemístili na stromy, jejich sociální chování by se pravděpodobně rovnalo troodontům, možná dokonce primitivním ptákům. Jako přizpůsobení na život na stromech by se jim prodloužily prsty. Ty by se hodily také ke sbírání různých větviček. Je dokonce možné, že by si vytvářeli společná obří hnída v korunách stromů. V něch by panovala hierarchie. Hlavní jejich kořistí by byli malí stromoví savci, ptáci, hadi či ptačí hnízda nebo hmyz. Ovšem, jsou tu i jisté nesrovnalosti.

Pravděpodobně by tento tvor byl mnohem menší než originál, dosahoval by pouze 1,5 m délky a pravděpodobně by byl opeřený. Také značně zkrácená lebka by nemusela být přítomna, pokud by se živil výhradně hmyzem, měl by dokonce bezzubý zobák. Je také možné, že by i zadní končetiny pozbyly velkého drápu, přemístil by se k ostatním menším drápům a zadní nejmenší by sloužil k přidržování na větvích. Pokud by měl podobnou stavbu těla, jako v Pravěk útočí, tak by mu to znemožňovalo pohyb na zemi, respektive rychlý pohyb na zemi.

Závěrem tedy musím zmínit, že pokud tento tvor existoval, měl tak lehké kosti, že se musely rozpadat podobně jako pterosauří či ptačí. Kdo tedy ví, co se vynoří z vrstev svrchní křídy...