Putování s prehistorickými hlodavci - Objev barev pliocénní myšky
Ve výzkumu fosilních jedinců například velmi dobře zachovalých neptačích i ptačích dinosaurů ze současné Číny, Německa a Spojených států jsme si již částečně "zvykli" na občasné publikace o výzkumu původních melanozomů v pernatém hávu těchto často drobných živočichů, zvláštní případ ale platí pro struktury na kostěných plátech nodosaurida rodu Borealopelta. Vyjímkou v tomto ohledu ale nejsou ani některé druhy velkých pleistocénních savců jako mamuti (Mammuthus sp.) nebo velcí pozemní lenochodi doby ledové (Mylodon, Megatherium aj.), avšak tato publikace se zaměřuje na objev původního pigmentu na fosilie jistého malého druhu savce objeveného v Německu. Je jím tři miliony let starý hlodavec, který zaživa nosil malý rezavý kabát podobný současné veverce.
Malá myška druhu Malpasiomys insularis je jedním z příkladů endemitních hlodavců, kteří se vyvíjeli především v době pozdního pleistocénu na některých ostrovech a ostrovních pevninách. Konkrétně tento druh známe pouze z Kanárských ostrovů, kde existoval až do doby holocénu. Jeho o tři miliony let starší příbuzný měl přitom rezavý kožich jako veverky. Zdroj: Prehistórico Wiki
Období doby ledové je známo především kvůli velkým druhům savců, kteří v něm poměrně prosperovali a jednalo se v něm o rozšířená zvířata s širokým spektrem potravy. Za velmi dobré příklady stojí velcí mamuti pohybující se na severní polokouli a také v současné Africe, ale také jihoamerická nebo australská megafauna. Na počátku tohoto období s velmi výrazně chladným klimatem ale existovalo i množství zajímavých druhů, objev původního zbarvení jednoho z nich dokáže jejich svět na konci pliocénu před 3 miliony let daleko více přiblížit.
Paleontologický tým složený z amerických, japonských, německých, španělských a britských vědců se zaměřil na výzkum velmi dobře zachovalého hlodavce z doby pozdního pliocénu, malý tvor byl nalezen poblíž vesnice Willershausen v dnešní spolkové zemi Dolní Sasko. Nálezem se zabývali především paleontologové z Göttingenské univerzity, která zdejší fosilní faunu dokumentuje již od roku 1920.
Vědci přišli s analýzou původního pigmentu, fosilizovaných melanozomů, na srsti tohoto malého savce, který ještě nemá ani své druhové jméno. Podle zdrojů mu ale při výzkumu přezdívali "mighty mouse" tedy "mocná myška".
Jejich rozbor se velmi podobal analýze stopového množství zkamenělých buněk na exemplářích známých opeřených dinosaurů, tato studie především vyzdvihává schopnosti použitých zobrazovacích technik. K tomuto tématu se nicméně ještě vrátíme.
Jde o tu fakt, že tento druh hlodavce přizpůsobený na život v lesostepních oblastech byl zbarven velice podobně jako většina současných veverek obecných (Sciurus vulgaris). Tito známí stromoví savci mají rezavě hnědý kožich a bílý spodek břicha, rozbor pomocí techniky rentgenové spektrografie odhalil kontury hnědých až načervenalých barev i na srsti malého savce z Německa.
Pro vědce je tento objev důležitý hlavně z hlediska pochopení evolučních trendů menších druhů savců v době nastávající doby ledové, kdy se musely vyrovnat se změnami klimatu ve všech ohledech včetně tělesného zbarvení. Pro tyto konkrétní tvory muselo mít toto zbarvení určitý přínos z hlediska jejich ekologie, ale zatím jde pouze o teorie, které můžeme předkládat.
Jak bylo avizováno výše, vědci touto studií chtějí pomyslně vyzdvihnout kvality snímkování rentgenové spektrografie, kterou dokáží právě zkoumat i velmi malé části původních tkání a kostí. Částečně se ale na tom podílely také obory biochemie a geochemie, které porovnávaly nalezené jednotlivé typy melanozomů v srsti a tkáních se stopovým množstvím kovů. Právě kvůli nim zjistili někdější rezavé zbarvení malého hlodavce.