Sauropodi nežili v bažinách, rebbachisauridi už vůbec ne
Samozřejmně dnes velmi bezpečně víme, že sauropodi nebyli vodní živočichové a ani semiakvatičtí, jak se o nich dříve s oblibou tvrdilo. Tito plně suchozemští tvorové byli největšími živočichy, kteří se procházeli po suché zemi, ačkoliv někteří jejich zástupci byli podstatně menší. Až na gigantický nově popsaný druh Maarapunisaurus fragilimus byla například čeleď Rebbachisauridae plejádou poměrně menších sauropodů, o to však byli zvláštnější a jeden nový rod objevený v Argentině to potvrzuje.
Rebbachisaurid Lavocatisaurus agrioensis se svými mláďaty. Nově objevený druh malého sauropoda z Argentiny představuje další dobrý důkaz rodičovské péče sauropodů. Převzato z webu Sci-News
Paleontologický tým vedený Josém Canundem popsal nový druh Lavocatisaurus agrionensis na základě fosilních zbytků ze souvrství Rayoso v Argentině. Podle autorů šlo o živočicha dlouhého přibližně 12 metrů, fosílie mláďat v okolí dospělce ukazují na délku přibližně 6-8 metrů. Výzkum dalších fosilních mláďat sauropodů dokládají, že při růstu značně připomínala zmenšené verze dospělců, tento tvor nebyl vyjímkou.
Navzdory tomu, jak může působit objev tohoto tvora nenápadně, se dá říct, že je vlastně docela zajímavý, jelikož poskytuje o něco bližší představu o stavbě lebky, končetin a krčních obratlů a také o možné rodičovské péči těchto zvířat. V tuto chvíli se jeví jako pravděpodobné, že narozdíl od svých diplodocidních příbuzných se rebbachisauridi pohybovali spíše samotně jako dnešní nosorožci nebo žirafy, pečovali o mladé spíše v rodinách než ve stádech.
"Nalezli jsme mnoho kostí lebky, čenichu, čelistí a také spousty zubů, nalezli jsme také kosti očních důlků, a díky tomu jsme mohli provést detailní rekonstrukci lebky. Mimo nich byly nalezeny i kosti obratlů krční páteře, ocasní páteře, kosti končetin a několik žeber," k nálezu řekl dr. José Carballido z CONICET-Egidio Feruglio Museum.
Není asi velkým překvapením, že fosílie byly nalezeny v provincii Neuquén, která již vydala mnoho fosilních zbytků nejen sauropodů. Přesná lokalita je poblíž městečka Agrio del Medio, v tom samém souvrství byly ještě nalezeny fosílie sauropoda rodu Rayososaurus a zdejší horniny vydaly také fosílii nějakého nespecifikovaného ceratosauriana.
Přinejmenším zajímavé je také to, že narozdíl od většiny svých příbuzných žil v poměrně suchém prostředí. Sedimenty, ve kterých byl dospělý jedinec s dvěma mláďaty nalezen, představují vyschlou lagunu, kde pravděpodobně zemřeli suchem a nedostatkem potravy. A navíc je sem nemohla přenést voda, všichni tři jedinci zde pošli snad ve stejný čas a voda je překryla až později. Zbytek prostředí byl před 110 miliony let velmi suchý. Vědce biotop lavokatisaura vysloveně překvapil.
"Sice se odhaduje, že rebbachisauridní sauropodi dokázali přežít v daleko drsnějších podmínkách než jiné druhy jejich příbuzných, ale nemysleli jsme, že by to moho zajít do takových extrémů. Byli jsme překvapeni, když jsme fosílie našli v těchto sedimentech, jelikož by se sem paleontologové jen tak nepodívali," vyjádřil se paleontologický tým.