Sinokannemeyeria
Tento zavalitý dicynodont žil v triasové Číně po boku cynodontů, rauisuchianů a jejích větších příbuzných. Všichni zástupci skupiny Kannemeyeriiformes (a to bez vyjímek) měli zavalité tělo podobné hrochu. Žili i podobným způsobem života. Široké tlapy a velké kly byly vhodné pro hrabání v zemi a hledání kořínků. Je pravděpodobné, že sinokanemejeria uměla plavat. Také mohla mít hmatové vousy u čenichu. Tento 2 m dlouhý dicynodont musel čelit útokům dravců jako kynognátovi nebo erythrosuchidům jako Shansisuchus. Sinokannemeyeria patřila k prvním velkým plazům, kteří se objevili po permském vymíráním druhů.
Ekologie
V ekosystému raného triasu Číny představovala sinokanemejeria významnou roli. Představovala totiž jakéhosi "hrocha triasu", protože obývala močály a okolí jezer. Mohla se též agresivně chovat vůči predátorům či vetřelcům. Také hrála významnou roli jakožto velký býložravec.
Naleziště: Čína | Druh: S. yingchiaoensis, S. pearsoni, S. sanchuanheensis |
Strava: Vodní rostliny, kořínky | Doba: stupeň Olenekian, před 250-247 mil. l. |
Délka: 1,8-2 m | Popsán: Young, 1937 |
Výška: 1,2 m | Prostředí: Bažinaté lesy |
Váha: 400 kg | Zařazení: Synapsida, Dicynodonta, |
Význam: "Čínská Kannemeyeria" podle místa nálezu | Kannemeyeriiformes, Kannemeyeridae |
Sok: Cynodonti, Rauisuchiani | Synonyma: Žádná |