Spinosaurus už není velikostním králem teropodů?

Na blogu jsem mnohokrát omýlal téma, Spinosaurus a jeho velikost oproti ostatním druhům teropodních dinosaurů. Tento masivní rybožravý a pravděpodobně také do vysoké míry semiaktvatický teropod obýval před zhruba 112-93 miliony let oblast dnešní severní Afriky, některé izolované nálezy zubů pak dokonce poukazují na výskyt ještě východněji a jižněji (kupříkladu zuby ze souvrství Turkana Grits v Keni). Je jisté, že například teropodní celebrity, jako byl Giganotosaurus carolini nebo Tyrannosaurus rex se mu v délce nemohly rovnat, ikdyž ke druhému jmenovanému se ještě vrátíme. Poslední roky ale přinesly spoustu objevů a zjištění, které by mohly spinosaura na velikostním trůnu ohrozit. Dnes totiž již bezpečně víme, že nejen tyranosauridi a karcharodontosauridi dosahovali obrovských rozměrů, ale i starší primitivnější čeledi jako alosauridi nebo abelisauridi se mohly vyrovnat populárnímu tyranosaurovi, kterého zná snad každé malé dítě. Jak ale na tom byli v porovnání s obrovským spinosaurem?

Podle nejmodernějších pozůstatků rekonstruovaná kostra spinosaura vystavená v Japonsku. V dospělosti tento obojživelný megateropod dosahoval délky přes sedmnáct metrů a váhou se možná blížil i k patnácti a více tunám. Převzato z Wikipedie.

Ke konci července roku 2016 byl v okresu jednoho ze dvou hlavních bolivijských měst Sucre nalezen otisk gigantické tříprsté tlapy nějakého neznámého druhu teropoda. Slavné naleziště Cal Orcko, které ukazuje ichnofosilie tůzných druhů svrchokřídových obratlovců, vydalo již několik fosilních stop teropodů, jenže tento nález byl něco nevídaného. Stopa byla otisknuta v jemnozrné hornině před zhruba 80-78 miliony let ve svrchní bázi koniaku v pozdní křídě, neuvěřitelná byla přitom délka otisknuté části, která byla dlouhá metr a patnáct centimetrů. Při porovnání s ostatními stopami velkých teropodů vyšlo najevo, že jde o dosud největší nalezený otisk dravého dinosaura a to i navzdory tomu, že tlapa musela být ve skutečnosti menší (když se tlapa vryla do bahna, tak vytvořila opticky větší otisk).

Bolívijský expert na fosilní stopy Omar Medina k nálezu uvedl, že jde o jeden z největších dosud nalezených otisků teropodů vůbec, pro srovnání jeho velikost je stejná jako u kruhovitých stop ohromného sauropoda ichnorodu Breviparopus. Dvojotisk (přední i zadní tlapy) dosahoval přibližně stejné velikosti, odhady délky tohoto dinosaura se pohybují, podle různých zdrojů, mezi třiceti až čtyřiceti metry s váhou přesahující sedmdesát tun. Navzdory tomu, že původcem těchto stop byl živočich naprosto odlišné stavby těla, jsou vhodné pro demonstrování velikosti původní majitele obřích bolivijských šlápot.

Argentiský paleontolog Sebestián Apesteguía, jež se u této stopy nechal i zvěčnit a demonstroval tím její velikost, vyřkl předpoklad, že její původce byl teropod patřící do čeledi Abelisauridae. Je to logické, protože zatím neznáme prokazatelné fosilie velkých teropodů z jiných čeledí, kteří by se zde v pozdní křídě vyskytovali (fosilie údajných karcharodontosauridů z pozdní křídy Brazílie pravděpdobně také patří abelisauridům). Apesteguía zároveň také odhadl velikost onoho záhadného teropodního dinosaura, vzhledem k ostatním zástupcům čeledi by se mohla pohybovat v rozmezí dvanácti až patnácti metrů. Jeho hmotnost by se potom mohla pohybovat v rozmezí tří až sedmi tun, možná ale i podstatně více. Svými rozměry tak překonává dosavadního "rekordmana" čeledi, jehož fosilie byly nalezeny právě v již zmíněném souvrství Turkana Grits, jehož délka byla na základě fragmentů kostí odhadnuta na dvanáct metrů.

Ve srovnání se spinosaury ale měl naprosto odlišnou stavbu těla, pravděpodobně šlo o rychleji se pohybujícího predátora a jasně chodil po dvou nohách. Dalším výrazným rozdílem byla jeho dozajista kratší lebka s robustnějšími zuby, kterými mohl trhat sauropody, menší teropody, ornitopody a možná také ptakoještěry a ankylosauridy, které z Bolívie známe také pouze ze zkamenělých stop. Dosud ale nic není jisté, k objasnění záhady obrovského abelisaurida z jižní Bolívie je potřeba dalších poznatků, dalších stop nebo zkamenělin.

Ať tedy už tento záhadný obr z Bolívie dosahoval velikosti horní hranice, tak stále není větší a statnější než král afrických bažin. Každopádně by se ale stal nejspíš největším dosud objeveným teropodem na území jihoamerického kontinentu, což také není nejmenší titul.

Vrhněme se ale na jiného, možná daleko většího teropoda, který se asi před 161-150 miliony let procházel po oblasti Azilal v Maroku. Není asi překvapivé, že se nám z tohoto obra dochovala pouze série stop, které dnes nesou název Boutakioutichnium atlasicus. Byly popsány poměrně nedávno, v roce 2011 vědeckým týmem pod vedením paleontologa I. Noireho, ale po oznámení jejich velikosti (délka úctyhodných 90 cm) se na internetových diskuzních fórem rychle rozšířily debaty o délce jejich původce. Vyrojily se různé obrázky, náčrtky, srovnání a spekulace, které v původci spatřovaly ohromného alosauroidního teropoda o délce neuvěřitelných patnácti až devatenácti metrů a váze až patnácti tun. Byl to snad ten dosud největší teropod a masožravý suchozemský tvor všech dob, navíc k jeho zařazení jako alosauroida nebo alosaurida existují další domněky.

Především alosauridi měli převážně velmi lehkou stavbu těla oproti ostatním velkým teropodům jako tyranosauridům, spinosauridům nebo karchadontosauridům. Byť je 15 tun přehnaný odhad, okolo desíti a možná i více tun se pohybovat mohl. Lehká stavba a monstrózní délka spolu s loveckou taktikou by mu dovolovala lovit i kořist úměrnou jeho velikosti, obří sauropody. Výše zmíněnými rozměry by už skutečně spinosaura zastínil.

Fotografie a náčrt stopy ohromného marockého teropoda. Zda je původce skutečně větší než populární Spinosaurus je však nadále otázkou. Převzato z webu ResearchGate.

Není ale vůbec jisté, zda se jedná o fosilní otisk alosaurida. Pokud by tomu tak nebylo, velikost původce by se snížila spíše na spodní hranici a možná ještě pod ní. Mohlo by se totiž jednat o otisk nějakého velkého neznámého karcharodontosaurida nebo dokonce megalosaurida, kteří měli robustnější stavbu těla a tím by byla ovlivněna i celková délka zvířete. Zjednodušeně řečeno, lehčí stavba těla by mohla alosauridovi zajistit větší velikost, kdežto u těžších teropodů by jim velká váha byla překážkou k růstu do délky. Navíc některé stopy nejsou úplně dobře zachovalé, takže přesné změření u nich není možné. Pokud tedy jejich původce nebyl alosauroid nebo alosaurid, tak můžeme pochybovat o výše  zmíněných velikostních odhadech původce a předpokládat sice menší, ale zato hrozivější a robustnější verzi strašlivého jurského lovce.

Pro ucelení, zpráva o objevu snad přes 16 m dlouhého teropoda, pravděpodobně karcharodontosaurida, přišla ke konci devadesátých let také z Argentiny, ale žádné bližší informace se mi nepodařilo dohledat. Také stojí za zmínku, že dokonce sám Tyrannosaurus rex v některých případech dorůstal délky až patnáct metrů a váhy i dvanácti tun.

Přejděme teď exempláře jako C. rex nebo podobné, jde tu o exemplář objevený u města Garfield v Montaně a označený katalogovým číslem UCMP 118742. Jde o maxillu (horní čelist), která byla dříve prohlašována za jedince většího než slavná "Sue" z Chicagského muzea a délka onoho jedince byla odhadnuta na oných patnáct metrů. Dnes sice víme, že se svou předpokládanou délkou 11,8 metru nebyl větší, než tato ohromná kráska z muzea, ale zarážející je na něm jeho věk, který se pohyboval okolo pouhých šestnácti let. Tyranosauři pravděpodobně dospívali v rozmezí 18.-22. roku života a maximální velikosti dorůstali až po 25. roku, záhada tedy není uspokojivě vyřešena. Extraportace založená na studiích tělesného růstu u tyranosaurů odhalila, že tento zmíněný jedinec by skutečně dorostl do délky 14,4-15 m. Velikostně by se tak spinosaurovým adolescentům nejspíš směle vyrovnal.

Na závěr tedy poznamenám, že dosud nebyl zaznemenán průkazný nález teropoda většího, než druh Spinosaurus aegyptiacus. Extraportace ani hrozivé představy pochodujících dvounohých monster zatím nemohou být dostatečně prokázány jako důkazy a na jejich objevy si asi budeme muset počkat. Ale kdo ví, jestli zrovna teď paleontologové nevyzvedli ze saharského písku ohromnou lebku neznámého tetanurana nebo nevykopali z vápence obratle a žebra obřího tyranosaurida či abelisaurida.