Vačnatci za polárním kruhem - Aljašká "vačice" pod nohama dinosaurů

Fosilie ze souvrství jako je Prince Creek na Aljašce dokazují, že neptačí dinosauři obývali i oblasti daleko za polárním kruhem. Paleontologové předpokládali, že se pod jejich nohama motaly menší druhy nevýrazných savců, ale nález a popis nového druhu zdejšího savce překvapil i odborníky. Nejedná se totiž o nějakou formu placentála nebo jemu příbuzného živočicha, jde o jistý druh vačnatce. Kdo by si pomyslel, že za polárním kruhem ve svrchní křídě žil malý tvor vzdáleně příbuzný dnešního klokana?

Takřka nevýrazný jedinec nového druhu Unnuakomys hutchisoni vedle přední tlapy ornitopodního dinosaura. Vědci, spolu s dalšími nálezy této oblasti, poukazují na fakt, že zdejší fauna byla svým způsobem skutečně unikatní. Kredit: James Havens

Uloženiny staré 69 milionů let, právě ty poskytly vědcům úžasné fosilie mnohých druhů tzv. polárních dinosaurů a v nedávné době také zvláštního druhu malého savce. Navzdory tomu, jak mohl být nevýrazný, v evolučním stromě má Unnuakomys své nezaměnitelné místo. Jde totiž o nejseverněji nalezenou formu vačnatce nebo živočicha, který se za něj dá považovat.

Podle vědců z University of Colorado a University of Alaska Museum of the North, kteří pod taktovkou paleontologa Patricka Druckenmillera publikovali popisnou studii, tento malý savec může doslova přepsat pohled na evoluci vačnatců a křídových savců obecně.

Uvádějí, že tento druh musel zvládat zdejší extrémní podmínky včetně dlouhotrvající zimy a chladu, čímž se mezi známými vačnatci stává unikátem. Stejně jako současné vačice, ačkoliv s nimi nebyl v blízkém příbuzenském vztahu a byl menší, šlo o tvora lovícího hlavně hmyz a snažícího se vyhnout slídivým teropodům.

Kuriozní byl ale i objev typového exempláře tohoto savce, sedimenty shromažďovali absolenti a studenti vysokých škol na svazích okolo řeky Colville na Aljašce. Bylo malým zázrakem, že při podrobném rozboru nalezených sedimentů odhalili drobounké zubky ne větší než zrnka písku.

O jejich porovnání se posléze postrala palentoložka Jaelyn Eberle z University of Colorado, která je porovnala s již známými zuby a čelistmi savců ve sbírkách. Jejich tvar jasně ukazoval, že jde o něco neznámého a také velmi drobného. Přesto ale dokázala určit, že jde o docela neznámý druh křídového savce, podle ní jsou zuby obratlovců stejně specifické jako otisk prstu.

Na první pohled se určitě tak netváří, ale Unnuakomys je jedním z nejzvláštnějších druhů druhohorních savců. Jeho evoluční postavení mezi vačnatci ukazuje ohromně široké rozšíření a adaptabilitu tehdejších druhů a do budoucna je velmi pravděpodobné, že ze severní Aljašky přijdou další nálezy podobně unikátního rázu.