Žampion z doby proterozoika - Příklad mnohobunečného života před miliardou let
Nemusím patrně zmiňovat, že mykologie nepatří zrovna mezi mé silné stránky, daleko více si potrpím na sběru hub v našich lesích. Na druhou stranu jsou ale houby velmi zajímavou skupinou organismů z hlediska evolučního vývoje, protože vznik této skupiny se datuje do doby ještě před počátkem prvohor. Hlasy současné vědy se ozývají s tím, že k rozvoji a mutacím prvních hub mohlo dojít již v době před zhruba 760 miliony, kdy se tyto organismy diverzifikovaly do forem parazitických, saprofágních a dokonce i do symbiotických, kdy vytvářely mykorhizu s vodními řasami a jinými primitivními fotosyntetizujícími organismy. Nově objevený exemplář prehistorického miniaturního druhu houby, ale může tyto doměnky výrazně ovlivnit.
Mikroskopický snímek nového druhu houbovitého organismu z vrstev přelomu mesoproterozoika a neoproterozoika kanadské oblasti Arktidy. Nález v souvrství Grassy Bay je sice pouze několik nanometrů velký, pro vědce ale představuje úžasný pozůstatek zvláštní živé formy pravděpodobně přizpůsobené životu na souši. Pokud by tomu tak bylo, jde o dosud nejstarší prokazatelnou suchozemskou formu života. Kredit: Loron et. al., převzato z webu Sci-News
V současné době, i v minulosti, hrájí houby a plísně zásadní postavení v nižších řádcích potravních řetězců, protože jsou mezi nimi parazitické, saprofágní i zcela soběstačné druhy schopné potravu poskytovat, rozkládat nebo naopak odebírat. V současné době se mezi nimi nachází dokonce i rozlohově největší organismus této planety, obrovské provazce podhoubí a plodnice václavky druhu Armillaria ostoyae z oregonského Malheur National Forest mají rozlohu blížící se devíti kilometrům čtverečním. I předkem tohoto obra ale mohl být právě nově popsaný druh.
Hlavní autor popisné studie, paleontolog z Lutyšské univerzity Corentin Loron, poukázal na fakt, že houby byly prvními organismy, které kolonizovaly pobřežní oblasti a šelfy kontinentů. Tento zvrat se udál daleko dříve, než se k tomuto kroku odhodlaly rostliny.
První dříve prokazatelně dochované exempláře pocházely ze 410 milionů let starých hornin ze Skotska, některé spory přisuzované houbám z oddělení Glomeromycota pak dokonce pocházely z hornin starých 450 milionů let, šlo o nálezy z amerického Wisconsinu. Jenže nový nález ze souvrství Grassy Bay posouvá tuto hranici o půl miliardy let.
Nově popsaný druh datovali vědci do poměrně velkého rozpětí mezi 1 miliardou až 900 miliony let, přesto ale dokázali pomocí velmi přesných technik rekonstruovat jejich miniaturní podobu. Překvapivě šlo o docela hojný druh, který vědci popsali jako Ourasphaira giraldae.
Vědecký tým také překvapila další zvláštnost - povrch tohoto mikroorganismu byl pokryt chitinem, neobvyklým pro takto primitivní typ houby, ale také byl rozvětven na větvivá vlákna s koncovými kuličkami bez nějaké složité konturované struktury. Šlo tedy o hladký povrch. Při bližším pohledu byly také objeveny lokálně dobře zachovalé a propletené mikrofibrily (biologický materiál tvořený glykoproteiny) tvořící stěny buněk.
Velmi složité vnitřní struktury (jako dutý vnitřek fosilie, dvojvrstvá stěna, pravoúhlé rozvětvení a jiné znaky) jsou jasným znakem, že rod Ourasphaira patří mezi eukaryotické organismy a další znaky ho jasně řadí k houbám. Pro paleontology byla ale nezvyklost v tom, že sedimenty, které ho uchovaly, byly pozůstatkem pravěkého ústí řeky - většina dnešních hub je totiž suchozemská.
Konečně tuto studii shrnují tím, že tyto organismy jsou patrně jedny z prvních (ne-li vůbec první), které kolonizovaly souš a v okrajích mořských zálivů, delt a řek vytvářely mikroekosystémy vhodné i pro další suchozemské formy života. Je jasné, že houby vytvářely lepší podmínky pro růst rostlin miliony let před nimi, patrně jejich postupné usazování v říčních deltách umožnilo rostlinám širší možnosti růstu. Byly to první pionýrské organismy při dlouhé cestě na souš.