Želví krunýř se vyvinul pro hrabání

S tímto zajímavým tvrzením přišli paleontologové z Denverského Muzea. Podle nich se želví krunýř vyvinul jako "pomůcka" při hrabání podzemních nor.

Možná to zní jako přitažené za vlasy, ale tato teorie je založená na výzkumu fosílií jihoafrického druhu Eunotosaurus africanus, který v současné době považován za nejstaršího předchůdce dnešních želv. Toto zvíře žilo před 260 miliony let v jižní africe.

Dr. Lyson z Deverského Muzea se k tomu vyjádřil takto: "Když se u dinosaurů vyvinulo peří a původně nesloužilo k letu, tak proč by se u želv, které k tomu měly adaptace, nemohl vyvinout krunýř k tomu, aby lépe pomáhal při budování podzemních chodeb ?"

Teorii vědců z muzea v Denveru podporují jisté anatomické adaptace na kostře eunotosaura. Jednou z nich je, že nohy s úpony na širší žebra vytvářejí lepší hrabající sílu. Další je, že vyztužený trup poskytuje lepší úchyt pro plíce, které tak lépe hospodaří se vzduchem. Podobně je na tom také to, že želvy mají žebra rozdílná od ostatních obratlovců.

Želvy jsou beztak zvláštní plazi a nová teorie nám poskytla další pohled do mlhavého oparu jejich vzniku a vývoje.