Amazonsaurus
Nový svět a Afrika, a také vlastně celá někdejší Gondwana, jsou pro paleontologické expedice skoro nekonečnou studnicí vědomostí a možností. Není to jen z důvodu stále docela velkého počtu nepopsaných rodů neptačích dinosaurů z území dávného jižního superkontinentu, ale také kvůli značně velkém území, které oproti severní polokouli není tak hustě pokryto zástavbou a v globálním měřítku nejsou některé jeho oblasti geologicky a paleontologicky prozkoumané. Mezi taková území patří i Amazonie, u které ale musíme být shovívaví, protože jde o největší světový pralesní systém a také území chudé na sedimenty a výchozy hornin s dinosauřími fosiliemi. Přesto už se podařilo popsat hned několik druhů těchto obratlovců (nutno ale podotknout, že z okrajů Amazonie) z tzv. plic planety a Amazonsaurus (doslova "ještěr z Amazonie") je jejich hrdým jmenovcem. V době, kdy žil, tedy v dosud nepřesně určeném časovém rozptylu sto dvaceti pěti až sto milionů let, obýval vlastně skoro stejně vypadající území, jako na jakém ho paleontologové našli - záplavová rovina blízko velké říční delty nebo pravidelně vlhký les, který navíc patrně neměl daleko k Africe. To podporuje stanovisko některých paleontologů, že jde o primitivního rebbachisauridního diplodokoida, jehož příbuzní žili ve stejnou dobu v severní Africe a také Evropě a zbytku Jižní Ameriky v Argentině. Zatím nevíme, zda se jednalo o druh s úzkými vazbami na jeho příbuzné v jiných částech světa, nehledě na tom, že někteří paleontologové zpochybňují jeho zařazení mezi tuto čeleď sauropodů, ale patrně vykazoval stejnou stavbu těla jako většina jeho příbuzných. Patřil ale k menším rebbachisauridům, protože s délkou zhruba pod dvanáct metrů a s váhou nepřesahující pět tun byli i jeho mnohdy docela malí příbuzní větší. Přesnější odhady jsou ale dosud předmětem debat, protože fosilní materiál amazonsaura představuje pouze několik ocasních a hrudních obratlů, zbytky žeber, chevronů a pánevní kosti. Je ale pravděpodobně, že se kvůli své velikosti sdružoval do menších skupin, v sousedství jeho fosilií byly nalezeny fosilní otisky a také fragmenty dosud nepopsaného teropodního dinosaura (Weishampel et. al., 2004), který mohl být velkou hrozbou pro takto malé sauropody. Na základě poznatků, které z tohoto období známe z jiných míst Brazílie, potom mohlo jít o karcharodontosaurida, spinosaurida nebo případně i abelisaurida, ale nedostatek informací o tomto konkrétním nálezu mě přivádí pouze na tyto strohé spekulace. Nicméně Amazonsaurus žil v ekosystému záplavové roviny a to hlavně kvůli jeho potravním návykům, protože měl poměrně krátký krk a pravděpodobně se živil především na nižší vegetaci v celé oblasti. V případě potřeby se ale nejspíš vztyčit i na zadní končetiny a trhat i jehličí a listy z tropických stromů, redukce krku nebyla tak patrná jako u jejich příbuzných z čeledi Dicreosauridae, takže amazonsaurům nejspíš tedy nedělalo problém se živit i na stromech, přestože to nebyl jejich primární zdroj potravy. O výskytu velkých vodních ploch a říční delty svědčí i fosilie nespecifikovaných želv a krokodýlů (rod Candidodon), se kterými se tento sauropod setkával (a v případě druhých jmenovaných aktérů si musel dávat i pozor, aby jeho mláďata jimi nebyla zraněna). V případě větších dravců si s nimi dospělci mohli poradit šviháním dlouhého ocasu nebo silnými údery vlastních těl a možná i předních končetin s masivními drápy, pokud se postavili na zadní. Jejich ocas navíc mohl nést i zrohovatělé trny kožního původu, nicméně určité znaky hovoří spíše o opaku. Míra jeho pohyblivosti byla dána plochými předními i zadními stranami obratlů, takže asi nebyl tak pružný a pohyblivý jako u jiných diplodokoidů, čímž možná nesloužil jako tak účinný obranný prostředek (Carvalho et. al., 2003).
Většina z nás si asi vzpomene na výskyt pneumatizovaných (vzduchem vyplněných) kostí u rebbachisaurida rodu Tataouinea hannibalis, které byly ohlášeny s popisem tohoto sauropoda a znamenaly menší vědecký průlom v chápání anatomie sauropodů. Ukázalo se ale, že podobná struktura byla nejspíš i u amazonsaura, protože jedna z jeho pánevních kostí nese známky podivného útvaru. Autory popisu byl chápán jako zlomenina, ale ve světle nových poznatků může jít i o pozůstatek po někdejším vzdušném vaku. Dosud, alespoň podle mých zdrojů, ale nebyl proveden výzkum vyvracející jedno nebo druhé.
Amazonsaurus, spolu s příbuzným rodem Itapeuasaurus, rozvrací dosavadní názor o převaze masožravých dinosaurů na konci spodní křídy v severní Brazílii. Také pomáhá dokumentovat podobu tehdejších ekosystémů při pobřeží pomalu oddalující se Afriky a Jižní Ameriky, kde stále probíhala výměna fauny mezi jednotlivými kontinenty. Autoři popisu na něm prezentovali také proměnu fauny po konci geologického věku cenomanu, kdy většina tehdejších neptačích dinosaurů byla nahrazena novými dominantními formami jako abelisauridy, titanosaury, noasauridy nebo hadrosauridy (viz Carvalho et. al. a Novas et. al., 2005).
Fragmentální fosilie rodu Amazonsaurus přesto poskytly autorům popisu diagnostické znaky, jako dlouhé výběžky ocasních obratlů, které neklamně zařazují tohoto tvora alespoň do nadčeledi Diplodocoidea. Většinou je sice řazen jako nejprimitivnější jihoamerický rebbachisaurid, nicméně některé znaky odpovídají spíše bazálnějším diplodokoidům. Objevila se také studie (Salgado et. al., 2005), která ho zařazovala jako diplodokoida pokročilejšího než rebbachisauridi, ale primitivního oproti diplodocidům a dikreosauridům. Novější kladistické a fylogenetické analýzy ale potvrzují původní zařazení.
Naleziště: souvrství Itapecuru, stát Maranhão - Brazílie | Biotop: Záplavové plošiny
Druh: A. maranhensis Váha: 5 t
Strava: Nižší vegetace, případně listy a jehličí Význam: "Amazonský ještěr" dle místa nálezu
Doba: stupeň Aptian až Albian, před asi 125-100 mil. l. | Sok: Teropodi, pro mladé jedince i krokodýli
Délka: do 12 m Zařazení: Dinosauria, Saurischia, Sauropoda,
Popsán: Carvalho et. al., 2003 Diplodocoidea, Rebbachisauridae
Výška: asi 2,5-2,7 m | Synonyma: Žádná
Zdroje snímků a rekonstrukcí: