Ichnofosilie v Austrálii - Kvadrupedalita teropodů v podání spodní jury

Na blogu se už poněkolikáté, a zcela ne naposledy, objevuje příspěvek pojednávající o ichnofosiliích - v tomto i většině jiných případů zaměřených na zkamenělé otisky, doslovně stopy prehistorického života zachycené v sedimentech geologických vrstev. Bylo by proto nemístné se věnovat popisu důležitosti a potřeby zkoumat i tyto, na první pohled možná ne tak zajímavé objevy, jelikož o tomto tématu se zmiňovaly úvody některých jiných příspěvků. Tento se naproti tomu bude věnovat problematice, která vyplula na povrch vědeckého světa v uplynulých několika dnech, přestože se o ní prvně zmiňovala vědecká veřejnost už dříve. Opírá se o nález z australského Queenslandu, kde v uloženinách spodní jury, geologického věku hettangu, existuje lokalita s nálezy stopy neptačích dinosaurů (Dinosauria), kde ovšem několik těchto nálezů ukazuje na pohyb velice nezvyklého živočicha - zástupce kladu Theropoda s možným kvadrupedním postojem. Přestože už tento způsob chůze alespoň částečně známe u některých zástupců čeledi Spinosauridae, dosud se nepodařilo zdokumentovat další taxony (ať už vyšší nebo nižší taxonomické jednotky) s podobným stylem pohybu, ačkoliv dříve byl předpokládán také u metriakantosaurida (Metriacanthosauridae) rodu Xuanhanosaurus. Tento nově objevený australský nález by ale mohl změnit pohled na evoluci kvadrupedality u masožravých dinosaurů obecně.

Druh pravděpodobně abelisauroidního teropoda, Ozraptor subotaii, patří ke dvěma prokazatelně nejstarším neptačím dinosaurům z území Austrálie, druhým je primitivnější sauropod druhu Rhoetosaurus brownei. Stopy z Queenslandu jsou ale nejen starší než tyto taxony, s odhadovaným stářím 170 a 162 milionů let, ale také představují patrně teropoda s docela jinou tělesnou stavbou než tento se subtilními předními končetinami. Kredit: Vlad Konstantinov, převzato z Pinterestu

Podobně jako jiné země, Austrálie také vlastní několik lokalit s velkým množstvím stop neptačích dinosaurů a sama patří k oblastem, kde výzkum podobného typu musí pokračovat a být inovován. Kosterní nálezy jsou zde velmi bohaté, v určitých lokalitách, a také se zde čas od času objeví zvláštní nálezy, které mají svou obdobu i na vzdálených místech světa. Patrně jedním z nejznámějších objevů fosilních stop je připisován obrovskému jedinci neznámého druhu sauropoda (Sauropoda), které mají mít průměr až okolo 2 metrů a nacházejí se poblíž města Broome. Pro představu, pokud by podobné stopy byly skutečně realitou a ne pouze deformovanými nebo záměrně nadsazenými otisky, na nejmenším kontinentu světa by se patrně procházel ten vůbec největší suchozemský živočich všech dob. Tento nález je ale poměrně sporný a naším předmětem zájmu v tomto příspěvku bude docela jiný, ovšem neméně zajímavý.

Fosilie ve středním Queenslandu, na spodní straně skalního převisu u města Mount Morgan poblíž Rockhamptonu, byly nalezeny poprvé už v roce 1954 a nalezl je geolog Ross Staines, který provedl i jejich fotografickou dokumentaci. Jsou otisknuty ve vrstvách starých okolo 200 milionů let a tedy jen krátce po velkém triasovém vymírání, šlo o dobu, kdy z území Austrálie nemáme kosterní pozůstatky neptačích dinosaurů k dispozici nebo nejsou dosud řádně popsané a pojmenované. Tyto vrstvy spadají do souvrství Precipio Sandstone, ze kterého známe i ichnofosilie jiných neptačích dinosaurů.

Přestože dnes jsou ichnofosilie na této konkrétní lokalitě obráceny směrem vzhůru, v době svého vzniku se pravděpodobně jednalo o břeh nebo mělké dno sladkovodního jezera v bývalém cípu východní Gondwany. Později byly tyto uloženiny patrně překryty dalšími sedimenty, ty erodovaly a zůstaly pouze tvrdé původní vrstvy pískovce s otisky.

Bylo dílem štěstí a náhody, že hlavní autor studie, paleontolog Anthony Romilio, nalezl dceru Rosse Stainese, dnes zubařku Roslyn Dickovou, která mu nálezy svého otce představila a pomohla je uvést. Poskytla mu materiály včetně oněch fotografií, kterými mohli paleontologové rekonstruovat celé naleziště ve 3D formátu. Bylo jasné, že jde o naleziště ne pouze regionálního významu, ale je důležité pro celou východní Austrálii a to z hlediska svého stáří i celkového zachování stop.

Vzhledem k tomu, že stopy vykazovaly známky, že jejich původci patřili mezi teropodní či jiné bipední dinosaury, prvotním závěrem bylo, že všech pět zanechaných otisků zanechaly zadní končetiny těchto živočichů. Čtyřčlenný paleontologický tým, autoři studie, ovšem také odhalili známky jiného tvaru šlépějí, které měly poměrně dlouhý střední prst a roztažení jednotlivých prstů. Podezření vědců tedy padlo na bipedně kráčející druh z kladu Sauropodomorpha, podle tohoto scénáře mělo jít o dva jedince stejného druhu kráčející vedle sebe na přelomu triasu a jury.

Skupina ovšem pracovala i se scénářem, že tyto stopy, navzdory jejich morfologii, zanechal teropod kráčející po všech čtyřech končetinách. Ačkoliv tento závěr nemůžeme brát jako definitivní, patří k okruhu "podezřelých" a jde výjímečnou událost ve spojení s předpokládaným stářím a známými fakty o teropodech v této době. S tímto závěrem se pracovalo také v minulosti.

Otázkou by v tomto případě bylo, proč se některého z raných druhů neptačích teropodů, které navíc v Austrálii neznáme podle platně popsaných taxonů z této doby, stal kvadrupední nebo semikvadrupední živočich. Víme, že u spinosauridů se tento styl chůze vyvinul pravděpodobně kvůli jejich životnímu stylu a poměrně značné velikosti. Zdá se, v porovnání i s jinými velkými teropody, kterým biomechanika mohla dovolit být bipední i při stejné velikosti, že ke kvadrupedalitě nebo semikvadrupedalitě musely vést jiné cesty než velikost nebo částečně odlišná tělesná stavba.

Na základě toho potom vědecká skupina nálezy porovnala se současnými zjištěními o biomechanice teropodních dinosaurů a dospěla k výše nadhozenému závěru - ichnofosilie nebyly vytvořeny kvadrupedními teropody, nýbrž, s velkou mírou pravděpodobnosti, jejich evolučními příbuznými sauropodomorfy.

Přes tyto závěry je výzkum zajímavý a podněcuje k dalšímu výzkumu podobných lokalit, protože v tomto i několika dalších případech představují velmi dobře hmatatelné důkazy o pohybu této skupiny v částech světa, kde jejich průkazné fosilie chybějí nebo o nich z určité doby nemáme zprávy. Austrálie v tomto ohledu není vyjímkou, takže další výzkum jejich ichnfosilií je důležitým tématem i pro další studie.