V druhém díle našeho seriálu se trochu příblížíme chování dinosaurů. Takže si je tedy určitě nepředstavíme jako obří a hloupé šupinaté ještěry, ale jako spíše živočichy, co se chováním přiblížili savcům. Pokud se tedy jejich životu natolik přiblížíme, můžeme s myslím jistotou říct, že vlastně savci zastali niky dinosaurů ! Pokud to opravdu tak bylo, můžeme si představit některé příklady:

Opičí dinosauři

Teropodní dinosauři mohli v některých mezích svého chování připomínat primáty. Ti kteří žili na skalách a v lesích mohli v měkých hornínách vyhrabávat tunely, a tak vytvářet obří společenstva vysoko nad hlavami predátorů. Jiní naopak mohli využívat teplé prameny v období studených zimních měsíců.

Epidexipteryx hui. Malý a velmi inteligentní epidexipteryx mohl vytvářet velká společenstva v lesích severovýchodní Číny. Jeho dlouhé prsty mohly vykopávat nory v pískovci či jiných měkčích horninách. Rodiny těchto malých opeřenců mohly v těchto norách žít.

Atrociraptor marshalii. Inteligence tohoto 2 metry dlouhého dravce mohla v jistých rysech připomínat primáty. Stejně jako dnešní makak japonský mohl využivat horké prameny.

Kopytnatí dinosauři

Dinosauři, zvláště velcí ornitopodi, měli pět prstů na předních končetinách a tři prostřední byly strostlé. Někteří však mohli působit chováním jako blízko vody žijící kopytníci.

Nanshiungosaurus brevispinus. Podivně vyhlížející terizinosaurid nanšiungosaurus mohl putovat v malých stádech poblíž vodních toků, a také se mohl živit vodními rostlinami. Pokud opravdu takhle žil, mohl mít stejně jako los nosní záklopky. Pak by se tedy jednalo o jakousi variantu "druhohorního losa."

Nejen savčí smysly...

Dinosauři se mohli vyznačovat i ptačím chováním, v odlivových jezerech ve stepích či polopouštích, kde se v mokrém písku a vysychajících tůních schovávaly škeble, mohli lovit malí dinosauři typu alvarezsaurů. Vodní plazi, jako plesiosauři či pliosauři, mohli mohli podobně útočit jako dnešní kajmanky.

 Shuvuuia deserti. Malý alvarezsaurid žijící v dnešní poušti Gobi mohl z vysychajícího písku či tůní vybírat mušle a korýše. Ostrý zobák jí mohl pomoct dostat se k výživného vnitřku.

Umoonasaurus demyscyllus. Mohl mít podobné maskování a chování jako kajmanky supí. Tento leptocleid byl však o asi 1,1 m delší.