Zprvu se odborníci domívali, že bylo pro dinosaury těžké se pářit, takže o to nebyl příliš velký zájem. V posledních letech však bylo čímdál větší záhadou jak probíhalo takové dinosauři páření. Je jisté, probíhalo (a stále úspěšně probíhá) často po desítky milionů let. Paleontologové se také schodli již na několika typech jejich rozmnožování. Příklady různých skupin dinosaurů v období páření jsou zde:

Krvavá láska

Dala by se tak označit láska mezi velkými teropody. Samci totiž chtěli předat své geny za každou cenu, proto se stávalo, že samice často utrpěla menší tržné rány na krku a týlu. Pro tuto teorii máme dokonce i (nepřímé) důkazy v podobě jamek po zubech.

Tyrannosaurus rex. Je předpokládané, že samci tyranosaurů (pokud nežili ve vztahu na celý život) předávali oplozením geny do samic i proti jejich vůli. Mohlo to probíhat jako na obrázku nahoře.

Carnotaurus sastrei. Rohatý karnotaurus nejspíš sváděl krvavé souboje o samice pomocí svých rohů. Možná že vyhrál ten samec, který měl nejméně poranění. Souboje tedy byly jen v období říje, protože zranění a zesílení poraněných samců vyžadovalo spoustu času. Vítězný samec se tedy měl právo pářit.

Obrněný pár

Jedno z nejobtížnějších pářeních mezi dinosaury bylo mezi tyreoforani. Tito často obří obrnění dinosauři byli víceméně čtyřnozí, stegosauři měli zádové desky a ankylosauroidi měli podobný krunýř jako želvy. Podle toho také vycházíme, že ankylosauři se mohli pářit podobně jako želvy a vytvořen byl i model stegosauřího páření.

Stegosaurus ungulatus. Je vcelku jasné, že pro skoro 9 tunového stegosaura bylo velmi obtížné se pářit. Model byl však přesto vytvořen umělcem Luisem Reyem. Podle něho se stegosauři pářili tak, že samice zvedla ocas a přistoupil k ní tak, aby se jeho přední nohy mohly opírat o samičin bok.

 Za boj bude láska

Vědci už mají také přesnou vizi páření marginocephalidních dinosaurů, jako byli tlustolebí pachycefalosauři a rohatí ceratopsidi. Samci stejně jako u některých teropodů sváděli boje srážením a přetahováním. Je také možné, že pachycefalosauridní skupiny tvořily harémy, ve kterých vládl jeden samec, který se mohl pářit se všemi samicemi. Podle nových poznatků ale mohlo být páření ceratopsidů i možná nebezpečné, jelikož měli na zádech kostěné štítky a hroty.

Chasmosaurus belli. Stejné návyky probíhaly zároveň u všech ceratopsidů. Právo pářit se však mělo jen několik málo samců, z třeba i 50ti členného stáda. Šlo tedy o vítězství nad sokem.

Něžní titáni

Při předávání genů byli i takoví obři jako byli sauropodi velmi něžní. Jejich páření probíhalo podobně jako u slonů. Je pravděpodobné, že velcí samci žili odděleně od stád, které vedly staré samice, a tak jejich přítomnost vyhledávaly jen v období říje.

Diplodocus carnegii. Jeden z největších živočichů pozdní jury se sdružoval do stád. Je pravděpodobné, že v nich panovala podobná hierarchie jako sloních stád, tedy vedení měla na starosti stará odrostlá samice. Samci diplodoků dokázali vyhledat tyto stáda a najít si v nich vhodnou samici.

Oslava lásky

Ornitopodi měli podobné pářící polohy jako teropodní dinosauři. Mnoho z nich navíc dokázalo vydávat hluboké zvuky svými hřbeny nebo hlasivkami. Ve stádě to tedy mohlo vypadat tak, že každý samec z páru vydal zvuk, a tak oznámil všem ostatním samicím, že je zadaný.

Parasaurolophus walkeri. Toto je velmi dobrý příklad vydávače "oslavných zvuků". U tohoto dokonce není vyloučen zpěv milostných písní.

Náš největší expert na toto téma je paleontolog Karel Cettl. Ten dokonce vytvořil i celou galerii na téma dinosauřího páření, tedy dinosutry. Před 2 lety také natočil reportáž pro pořad Víkend.