Mark Witton

01.10.2018 15:25

Britský vertebrátní paleontolog, paleoartista a také autor mnoha odborných publikací Mark Witton (*4. července 1984) patří, dle mého názoru, do generace zcela nových pokrokových paleoartistů. Dnes žije se svou manželkou v Southsea, malé městečko v malebné krajině jihoanglických vápencových útesů, naproti slavnému nalezišti spodnokřídového stáří, známého Isle of Wight. Vyrostl, jak sám poznamenává na svém veřejném blogu, na zálibě v malbě a poznávání pravěkých tvorů, především pak neptačích dinosaurů a ptakoještěrů. Sám říká, že od doby, co uměl držet v ruce tužku a poznal nějaké vymřelé tvory, tak nikdy nevyrostl z "dinosauřího blázince" (autor zde musí poznamenat, že toto mají s dr. Wittonem společné).

Dr. Witton studoval na University of Portsmouth v letech 2002-2005 obory evoluce a paleobiologie, v letech 2005-2008 pokračoval ve studiu na svůj dokotorát z těchto oborů. Roku 2009 také získal cenu pro Proceedings of the Royal Society B. Poměrně velký průlom zažila jeho vědecká kariéra roku 2010, kdy University of Portsmouth spolu s Royal Society vytvářela modely velkých ptakoještěrů do různých prostor v Londýně. Díky tomuto úspěchu konzultoval také velmi pokročilý a věděcky korektní dokumentární seriál Planeta dinosaurů (Planet Dinosaur v anglickém originále), od té doby se stal konzultantem ještě několika dokumentů a také mnohých ilustrací ve spolupráci s britským paleontologem Darrenem Naishem.

Stranou ale nezůstal i jeho zájem o paleontologii ptakoještěrů (skupiny Pterosauria), jeho prvním větším knižním debutem v tomto odvětví byla kniha Pterosaurs: Natural History, Anatomy, Evolution z roku 2013. Nádherně ilustrované a skvěle zpracované dílo představuje shrnutí všech poznatků, které byly do vydání knihy o této skupině živočichů nashromážděny, představuje tak pterosaury v oblastech jejich vývoje, ekologie, anatomie a konkurečního boje s ptáky, kniha mimo toho řeší také jejich vyhynutí na konci křídového období. Publikoval ale také mnoho dalších knih a vědeckých studií, za zmínku stojí především Recreating an Age of Reptiles a The Palaeoartist's Handbook: Recreating prehistoric animals in art (bohužel nebyly dosud přeloženy do češtiny) z roku 2018. Mimo ptakoještěrů jsou zde zobrazeni naprosto novým dojmem především neptačí dinosauři, mořští plazi, ptačí dinosauři, ale také někteří prvohorní živočichové (kupříkladu synapsid Dimetrodon nebo zvláštní permokarbonský obojživelník Platyhystrix) a stejně tak i druhy třetihorních savců (embritopodní chobotnatec Arsinoitherium, prasatům příbuzný Daeodon či obrovští býložravci Paraceratherium a Deinotherium).

...

Mark Witton také předložil několik teorií o prehistorickém životě, které nám mohou změnit pohled na ekologii vyhynulých živočichů. Jedna z nich je například ta z roku 2011, ve které popisuje, že známí "býložraví" ceratopsidi mohli být příležitostnými požírači zdechlin a menších tvorů jako dnešní sudokopytníci (prasata). Tohoto názoru se drží i v mnohých svých ilustracích, poslední objevy navíc tuto doměnku potvrzují.

Rekonstrukce ptakoještěra rodu Thalassodromeus od Marka Wittona. Na jeho ilustracích se dají pozorovat nejen živé barvy zvířat i prostředí kolem nich, ale i dynamika jejich pohybů. Jakoby před Vámi obraz ožil.

Jeho studium dnes známých druhů ptakoještěrů se soustřeďuje na jejich nomenklaturu, způsob pohybu, krmení, ekologické vazby na paleoekosystémy, ale také na etologii těchto letců a jejich přirozené návyky. Objevy a studie v jeho podání nám stále lépe ukazují, jakou potravou se živili, jaká byla jejich kinetika letu nebo kupříkladu i jak vypadala jejich tělesná hmota a její aplikace na současné létající živočichy pro lepší pochopení jejich svalstva nebo rozpoložení cév v tělech ptakoještěrů. Tyto poznatky nám značně přibližují skutečný vzhled a chování těchto úžasných létajících obratlovců, kteří byli páni vzduchu po skoro sto šedesát pět milionů let.

...

Ke konci autor musí dodat, že by mu bylo velkou ctí se dr. Wittonem setkat a možná i prohodit pár slov, se skromností musí přiznat, že jeho ilustrace a díla zobrazují prehistorické živočichy v tak moderním světle, jak se mu ještě nikdy, za celou dobu jeho zájmu o pravěk, nepoštěstilo spatřit. V mnohých dílech, které autor sepisuje, se inspiruje právě jeho kresbami a skicami. Pokud sám Mark Witton tento příspěvek navštíví, srdečně mu musím sdělit upřímný pozdrav.

Blog dr. Marka Wittona:

Zdroj obrázků:

Mark Witton - Nová generace paleoartu